Postavení českého trhu práce v rámci EU - 1. čtvrtletí 2009

a) Zaměstnanost

Z hlediska mezinárodního srovnání stále náleží Česká republika mezi země s nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti v rámci EU. Podle posledních údajů, zveřejněných Eurostatem za 1. čtvrtletí 2009, byla míra zaměstnanosti 15-64letých v ČR vyšší než v úhrnu za 27 členských států. Přitom však míra zaměstnanosti žen je v naší republice stále nižší než průměr za všechny členské země EU.
Na zasedáních Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001 byly stanoveny konkrétní cíle pro míru zaměstnanosti v zemích EU do roku 2010. Celková míra zaměstnanosti by měla dosáhnout alespoň 70 %, míra zaměstnanosti žen nejméně 60 % a míra zaměstnanosti starších osob ve věku 55-64 let alespoň 50 %.
Diference mezi zeměmi EU jsou značné, a to nejen z hlediska míry za celou skupinu 15-64 let, ale i v ženské i mužské složce zaměstnanosti. Na jedné straně přetrvává vysoká míra zaměstnanosti v severských zemích a ve Spojeném království (např. v Nizozemsku činila v 1. čtvrtletí letošního roku 77,4 %), na druhé straně v některých zemích byla hluboko pod hranicí 60 %, když např. v Maďarsku dosáhla v 1. čtvrtletí 2009 55,1 %. V porovnání se sousedy má vyšší míru zaměstnanosti dlouhodobě Rakousko i Německo, míra zaměstnanosti v Polsku a na Slovensku je však podstatně nižší.

Ještě větší diference jsou v míře zaměstnanosti 55-64letých osob. V Polsku, Slovinsku, Maďarsku, Itálii, Belgii a na Maltě se pohybovala mírně nad úrovní 30 %. S naplněním cíle lisabonské strategie budou tedy mít tyto a některé další státy problém. Naopak 12 zemí požadovanou padesátiprocentní hranici překročilo, mezi nimi všechny severské a baltské státy. Pokud jde o ČR, míra zaměstnanosti této desetileté věkové skupiny se dále přiblížila požadované úrovni na 47,8 %. V důsledku zvyšování věkové hranice pro odchod do starobního důchodu se zvyšovala zejména zaměstnanost žen v tomto věku, i když ta je v porovnání s EU 27 nadále relativně nižší.
Údaje o míře zaměstnanosti demonstrují velké změny, ke kterým v Evropě došlo na trhu práce. V převážné většině zemí se značně snížil podíl zaměstnaných na celkovém objemu obyvatelstva v produktivním věku. Za EU 27 se míra zaměstnanosti 15-64letých meziročně snížila o 0,9 procentního bodu na 64,6 %. Mimořádný propad zaměstnanosti zaznamenaly všechny tři baltské země Lotyšsko, Litva a Estonsko a dále Španělsko a hlavně Irsko, v němž se snížila míra zaměstnanosti o téměř 6 p.b. Pokles zaměstnanosti se projevil podstatně více u mužů než u žen, když například v Maďarsku bylo bez zaměstnání téměř 40 % mužů ve věku 15-64 let a v řadě zemí se pohyboval podíl nepracujících mužů v produktivním věku na hranici 30 %.

Velký meziroční pokles celkové zaměstnanosti se však neprojevil ve všech skupinách produktivního věku. Míra zaměstnanosti starších pracovníků se v průměru za země EU 27 meziročně dokonce zvýšila, a to zvláště u žen, takže v celé desetileté skupině 55-64letých vzrostla o 0,8 p.b. a dosáhla 45,6 %. To platí i pro Českou republiku, která patří mezi většinu zemí, ve kterých byl přírůstek míry zaměstnanosti ve vyšším produktivním věku zaznamenán. Pokles celkové míry zaměstnanosti se tedy projevil jak v nejmladších skupinách, kde byl mj. ovlivněn i pokračujícím růstem podílu osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání a zároveň nárůstem počtem osob v mladším věku, které nenašly po ukončení vzdělávání své stálé zaměstnání, nebo je ztratily. Ztráta zaměstnání se často projevovala i u osob ve středním produktivním věku.
Pro ekonomiku ČR je charakteristický vysoký podíl zaměstnanosti sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví). Tento podíl je nejvyšší ze všech zemí EU. Od 1. čtvrtletí 2009 jsou k dispozici údaje o počtech zaměstnanců podle nové klasifikace ekonomických činností NACE Rev. 2. Údaje potvrzují, že v České republice pracuje ve zpracovatelském průmyslu nejvíce osob v postavení zaměstnanců (29,7 % úhrnu všech zaměstnanců v ČR) a tomuto podílu se přibližuje Rumunsko, Slovinsko a Slovensko.

Poznámka: Při hodnocení stavu a změn v odvětvové struktuře celkové zaměstnanosti je třeba vzít v úvahu, že ji v jednotlivých zemích EU včetně ČR významně ovlivňuje diference v podílu kategorií postavení v zaměstnání tedy zaměstnanců a členů produkčních družstev na jedné straně a četnost podnikatelů se zaměstnanci nebo bez zaměstnanců a pomáhajících rodinných příslušníků na straně druhé.

Za většinu zemí EU jsou k dispozici i údaje ve srovnatelné metodice i za 1. čtvrtletí 2008. Z meziročního vývoje zastoupení jednotlivých sekcí odvětvové příslušnosti v těchto zemích vyplývá, že podíl zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu se prakticky snížil ve všech zemích, za něž jsou údaje z minulého roku dostupné. V některých státech je propad počtu zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu statisticky významný. Nejvíce se snížil v Řecku o 3,3 p.b. a v řadě dalších zemích včetně České republiky a Slovenska poklesl o 1-2 p.b. Vývoj zastoupení zaměstnanců v dalších odvětvových sekcích v jednotlivých zemích kolísal. Je zřejmé, že ekonomický pokles se jednoznačně projevil mezi zaměstnanci právě ve zpracovatelském průmyslu, který hraje v ekonomice řady zemí EU klíčovou roli.
Podíl pracujících na plnou pracovní dobu v hlavním zaměstnání je v ČR čtvrtý nejvyšší ze všech 27 členských zemí EU. Zastoupení plných úvazků je sice vyšší na Slovensku, v Bulharsku a Maďarsku, celková míra zaměstnanosti je však v těchto zemích podprůměrná. Podíl mužů pracujících v ČR na plný úvazek byl v 1. čtvrtletí letošního roku třetí nejvyšší z EU 27, u žen to byl čtvrtý nejvyšší podíl.
Zvláště u žen se projevuje mimořádně vysoká diferenciace podílu plných úvazků na zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU. V řadě zemí původní patnáctky vysoký počet žen využívá možnosti pracovat na zkrácenou pracovní dobu, a to zejména v Nizozemsku (více než 3/4 pracujících žen ve věku 15-64 let) a v dalších pěti zemích podíl zkrácených úvazků přesáhl 40 % celkové ženské zaměstnanosti. Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu je jeden ze sociálních aspektů, který dlouhodobě ovlivňuje míru fertility a délku aktivního pracovního života především v Nizozemsku a v některých dalších zemích. Právě časté využívání kratšího úvazku výrazně zvyšuje pracovní aktivitu osob ve věku kolem šedesáti let.

Meziročně se podíl pracujících na částečný úvazek za úhrn EU 27 mírně zvýšil o 0,2 p.b. Přesun z kategorie plných úvazků byl markantní zejména v Lotyšsku a Estonsku. Mezi země s nadprůměrným přírůstkem podílu částečných úvazků patří i naše republika. Je však třeba vzít v úvahu nízkou výchozí základnu v ČR stejně jako např. na Slovensku.
Za kategorii zaměstnanců lze obdobně jako odvětvovou příslušnost těchto pracujících zjistit i podíl zaměstnanců na dobu určitou (temporary employees). Rozdíly v podílu zaměstnanců na dobu určitou jsou v rámci EU 27 značné a tento podíl se pohybuje od 1 % všech zaměstnanců v Rumunsku až po více než čtvrtinu všech zaměstnanců ve Španělsku a Polsku. Podíl zaměstnanců s tímto druhem úvazku dosáhl v ČR 7,8 %, což je desátá nejnižší hodnota za 26 zemí, za které byl údaj zveřejněn. ČR je však jednou ze zemí, kde se tento podíl mírně zvýšil (o 0,1 p.b), zatímco za úhrn EU tento ukazatel znatelně poklesl 0,8 p.b. Nejvíce se snížil v zemích, kde jsou nejčetnější skupiny zaměstnanců pracujících za těchto podmínek jako např. ve Španělsku.

b) Nezaměstnanost

Obecná míra nezaměstnanosti je v ČR nadále nižší než průměrná míra za všechny země EU, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů je v ČR pod průměrem i míra nezaměstnanosti žen. V porovnání se sousedními zeměmi je sice míra nezaměstnanosti vyšší než v Rakousku, ale výrazně nižší než na Slovensku, kde je jednou z nejvyšších v rámci celé Unie. Také Polsko vykazuje podstatně vyšší míru. Naše míra nezaměstnanosti je znatelně nižší i v porovnání s Německem, především v důsledku dlouhodobě nepříznivé situace v nových spolkových zemích.
Meziroční růst míry nezaměstnanosti se v posledním čtvrtletí minulého roku projevil pouze v polovině členských zemí EU. V prvním čtvrtletí letošního roku však vzrostla míra nezaměstnanosti meziročně až na malé výjimky ve všech státech EU. Kritická je situace zejména v baltských zemích, Španělsku a Irsku, tedy v zemích, kde zároveň prudce klesla úhrnná míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících na celkové populaci v produktivním věku jednotlivých zemí).

Nezaměstnanost rostla rychleji mezi muži, takže v 1. čtvrtletí letošního roku dosáhla míra nezaměstnanosti mužů úroveň míry nezaměstnanosti žen. Míru nezaměstnanosti za jednotlivá pohlaví ovlivňuje počet ekonomicky neaktivních, kterých je obvykle mezi ženami více, přesto se však hospodářský pokles projevil znatelně výrazněji v odvětvích a profesích, kde převažují muži. Míra nezaměstnanosti mužů jako podíl počtu nezaměstnaných k pracovní síle (což je součet nezaměstnaných a všech zaměstnaných mužů) byla ve více než polovině členských zemí EU vyšší než míra nezaměstnanosti žen.
Při všeobecném růstu nezaměstnanosti se zdánlivě paradoxně podstatně zlepšil další strukturální ukazatel Eurostatu podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti. Za úhrn členských zemí se snížil z 38,7 % v 1. čtvrtletí minulého roku na 31,3 % ve stejném období letošního roku a nejvíce klesl ve dvou zemích, ve kterých dosahoval dosud nejvyšších hodnot – v ČR a na Slovensku. Příčiny tohoto vývoje jsou zřejmé:
- nárůst počtu mladých, kteří po ukončení vzdělávání ještě nenašli své první zaměstnání
- zejména propouštění pracovníků na konci minulého a v průběhu letošního roku, jak na svou tíživou situaci reagovala řada firem a organizací
- někteří dlouhodobě nezaměstnaní již přešli do skupiny ekonomicky neaktivních osob, resp. našli pracovní uplatnění