Kulturní zařízení v Pardubickém kraji v roce 2022

6. 5. 2024

Obyvatelům Pardubického kraje bylo v roce 2022 k dispozici 390 veřejných knihoven s 27 pobočkami. Na jednu knihovnu v kraji (vč. poboček) připadalo průměrně 143 registrovaných čtenářů, tj. pátý nejnižší počet mezi 14 kraji ČR. Čtenáři v kraji nepatřili mezi nejaktivnější, na jednoho registrovaného čtenáře připadalo v roce 2022 průměrně 31,7 vypůjčených knih, což znamenalo třetí nejnižší hodnotu v mezikrajském srovnání. Mezi památkovými objekty zpřístupněnými za vstupné byl v kraji nejnavštěvovanější zámek v Kladrubech nad Labem.

Ke konci roku 2022 bylo v Pardubickém kraji v provozu 390 veřejných knihoven a 27 poboček knihoven (lokálně vyčleněných částí knihoven (včetně pojízdných zařízení), které jsou jejich organizačními částmi a pracují pod jejich přímým vedením). Pro návštěvníky měly veřejné knihovny v kraji (vč. poboček) připraveno 2 107 studijních míst a 557 počítačů s připojením k internetu. Do vlastnictví těchto knihoven patřilo 2 869 310 knihovních jednotek, což znamenalo čtvrtý nejnižší počet v mezikrajském srovnání. Zatímco nejvyšší počet knihovních jednotek evidovaly knihovny v Praze (9 889 138), nejnižší počet připadal na knihovny v Karlovarském kraji (1 457 403).

Vybrané údaje o veřejných knihovnách v Pardubickém kraji
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Knihovny v Pardubickém kraji patří v průměru mezi nejmenší v celé ČR. Na jednu knihovnu v kraji (vč. poboček) připadalo ke konci roku 2022 přibližně šest tisíc devět set knihovních jednotek (6 881), pět studijních míst (5,1) a jeden počítač (pro návštěvníky) s připojením k internetu (1,34). V mezikrajské komparaci veřejných knihoven (vč. poboček) se knihovny v kraji vyznačovaly nejnižším počtem studijních míst na jednu knihovnu (nejvyšší počet 27,4 připadal na Prahu), třetím nejnižším počtem knihovních jednotek na knihovnu (pohyboval se od 4 820 v Kraji Vysočina po 111 114 v Praze) a pátým nejnižším počtem počítačů (s připojením k internetu) na knihovnu (pohyboval se od 1,00 v Kraji Vysočina po 3,24 v Praze).

Registrovaní čtenáři a průměrný počet výpůjček na jednoho čtenáře ve veřejných knihovnách a jejich pobočkách v Pardubickém kraji
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Ve veřejných knihovnách v Pardubickém kraji bylo v roce 2022 registrováno 59 695 čtenářů, z toho 15 553 osob spadalo mezi čtenáře do 15 let. Na jednu knihovnu v kraji (vč. poboček) připadalo průměrně 143 registrovaných čtenářů, tj. o 55 čtenářů méně než činil celostátní průměr. Mezi kraji se počet čtenářů na jednu knihovnu pohyboval od 102 v Kraji Vysočina po 2 184 v Praze, přičemž Pardubickému kraji patřila v tomto žebříčku pátá nejnižší pozice.

Registrovaní čtenáři ve veřejných knihovnách a jejich pobočkách podle věkových kategorií
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Přibližně jedenáct procent obyvatel ČR patřilo v roce 2022 mezi registrované čtenáře veřejných knihoven (11,2 %). V Pardubickém kraji můžeme mezi registrované čtenáře veřejných knihoven zařadit 11,3 % obyvatel, což znamenalo osmý nejvyšší podíl mezi 14 kraji ČR. Zatímco nejvyšší podíl registrovaných čtenářů veřejných knihoven na obyvatelstvu měly knihovny v Praze (14,3 %), nejnižší podíl připadal na knihovny v Ústeckém kraji (7,8 %).

Veřejné knihovny v kraji zaznamenaly v roce 2022 celkem 1 893 994 výpůjček, což znamená, že na jednoho registrovaného čtenáře v těchto knihovnách připadalo za rok 2022 průměrně 31,7 vypůjčených knih. Zatímco nejvíce výpůjček na jednoho čtenáře evidovaly knihovny ve Zlínském kraji (42,4), nejnižší počet výpůjček na čtenáře měly knihovny v Praze (27,0). Druhý nejnižší počet připadal na knihovny v Jihomoravském kraji (28,7) a třetí nejnižší na knihovny v Pardubickém kraji.

Registrovaní čtenáři na tisíc obyvatel ve veřejných knihovnách a jejich pobočkách v roce 2022
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Z dlouhodobého pohledu se počet registrovaných čtenářů veřejných knihoven i počet výpůjček realizovaných čtenáři těchto knihoven snižuje. Po utlumení pandemie covidu-19 sice registrujeme nárůst počtu čtenářů i výpůjček (krajský nárůst mezi lety 2021 a 2022 činil 9,4 %, respektive 26,7 %), oproti stavu z roku 2012 ovšem počet čtenářů i výpůjček poklesl (v kraji o 19,0 %, respektive o 36,3 %).

Vybrané údaje o muzeích, galeriích, památnících a památkových objektech v Pardubickém kraji
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

V Pardubickém kraji bylo ke konci roku 2022 v provozu celkem 30 muzeí a památníků, 3 galerie a 14 poboček muzeí a galerií. V průběhu roku 2022 uspořádaly tyto instituce 232 výstav, nabídly 199 expozic a evidovaly přes milion sbírkových předmětů. Výše uvedené expozice a výstavy navštívilo 344 tisíc osob, což znamenalo nejvyšší návštěvnost v kraji od roku 2019.

V roce 2022 evidujeme v Pardubickém kraji celkem 14 památkových objektů zpřístupněných za vstupné: Zámek Nové Hrady u Litomyšle, Nový zámek u Lanškrouna, Státní zámek Slatiňany, Státní zámek Litomyšl, Zámek Moravská Třebová, Hrad Košumberk, Státní hrad Kunětická hora, Státní hrad Litice, Hrad Svojanov, Zřícenina hradu Lichnice, Tvrz Orlice, Klášter Hora Matky Boží, Zelená brána v Pardubicích a Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Tyto památkové objekty navštívilo v průběhu roku 2022 celkem 359 tisíc platících návštěvníků (tj. o 27,0 % více než v předchozím roce), přičemž nejnavštěvovanější památkou se stal zámek v Kladrubech nad Labem, jenž je součástí Národního hřebčína. Ten v průběhu roku 2022 navštívilo 73 606 platících návštěvníků, tj. o 13 453 více než Hrad Svojanov, který se v kraji stal druhou nejnavštěvovanější památkou zpřístupněnou za vstupné.

Vybrané údaje o kinech v Pardubickém kraji
Zdroj: Unie filmových distributorů

Podle dat Unie filmových distributorů bylo v roce 2022 na území ČR v provozu 1 318 kin, tj. o 20,5 % více než v předchozím roce (počítáno vč. putovních a jiných územně nerozdělených kin). Celostátně se nejvíce zvýšil počet kin s nepravidelným provozem (o 22,5 % na 321), přibylo však i kin s venkovním provozem (o 10,0 % na 538) a kin se stálým provozem (o 8,0 % na 285). Pardubický kraj se na tomto růstu podílel třemi zařízeními, přičemž počet kin s venkovním provozem vzrostl z 35 na 37 a počet kin se stálým provozem z 16 na 17. Kin s nepravidelným provozem fungovalo v kraji nadále 13.

Metodika:

V oblasti kulturních zařízení jsou pro potřeby statistiky využívány výstupy z rezortních statistických informačních systémů, které zpracovává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Praha. Údaje v tabulkách zachycují u stavových ukazatelů stav ke konci roku (např. počet knihoven, galerií), u intervalových ukazatelů úhrn za rok (např. počet návštěvníků). Údaje jsou šetřeny za kulturní organizace, jejichž zřizovatelem je stát (Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR nebo jiná ministerstva a územně samosprávné celky) a dále kulturní zařízení zřizovatelů církevních, občanských sdružení, obecně prospěšných společností, podnikatelů aj.

Přílohy

⇩ Tabulka - Vybrané údaje o veřejných knihovnách v Pardubickém kraji
⇩ Tabulka - Vybrané údaje o muzeích, galeriích, památnících a památkových objektech v Pardubickém kraji
⇩ Tabulka - Vybrané údaje o kinech v Pardubickém kraji
⇩ Kulturní zařízení v Pardubickém kraji v roce 2022 - komentář v PDF
Více informací naleznete pod odkazy:
Statistika kultury České republiky na stránkách NIPOS Odkaz [nové okno]
Veřejná databáze ČSÚ Odkaz [nové okno]
Kontakt:
Oddělení informačních služeb KS ČSÚ v Pardubicích
Mgr. Bc. Aleš Trpík, Tel: 466 743 415, E-mail: ales.trpik@czso.cz
Ing. Hedvika Fialová, Tel.: 466 743 418, 737 857 459, E-mail: hedvika.fialova@czso.cz