Podpora lidí s mentálním postižením při katastrofách

Na Ministerstvu vnitra proběhl dne 8. listopadu 2016 odborný workshop EUNAD IP, který byl zaměřen na zjišťování a saturaci potřeb lidí s mentálním, kognitivním a případně i motorickým postižením při katastrofách. Akce proběhla v rámci řešení mezinárodního projektu Evropské komise EUNAD-Implementace, který se zaměřuje na zlepšení podpory a přípravy uvedené skupiny občanů. 

Jednalo se o pracovní setkání, jehož cílem bylo vytvoření expertní sítě a získání zkušeností od odborníků z praxe, včetně připomínkování zásad pro krizovou komunikaci a praktickou pomoc lidem s uvedenou disabilitou v kontextu mimořádných událostí a katastrof.

Pracovní setkání zaštítil ředitel odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality MV Mgr. David Chovanec a za akademickou obec jej zahájila vedoucí katedry psychologie FF UK doc. PhDr. Ilona Gillernová, CSc. Dále následovaly příspěvky přibližující různé aspekty daného tématu a dobrou praxi, doprovázené diskusí a připomínkováním stávajících doporučení. Workshop byl rozdělen do dvou tematických celků. První blok se zabýval specifiky osob s různou charakteristikou mentálního postižení, jejich potřebami a možnostmi komunikace s nimi ve vyhrocených situacích. Druhý blok se zabýval oblastí prevence a krizové připravenosti organizací, které s těmito lidmi pracují.

Témata zahrnovala např. zvláštnosti komunikace s lidmi s mentálním postižením, změny v chování při kognitivním postižení u psychiatrických pacientů, specifika práce s lidmi umístěnými v zařízeních pro seniory různého typu, zvláštnosti chování osob s autismem při zvýšené zátěži či specifika při práci s dětmi s mentálním postižením. Další část byla věnována zkušenostem zdravotnické záchranné služby při práci s lidmi s demencí, s psychotickým onemocněním, imobilními pacienty či pacienty se smyslovým onemocněním. Zástupci HZS ČR Zlínského kraje přiblížili své zkušenosti se zlepšováním odborné způsobilosti hasičů v této oblasti a s podporou komunitní odolnosti cílové skupiny. Závěrem zástupkyně Policie ČR Karlovarského kraje představila unikátní integrované centrum pro prevenci rizik Svět záchranářů, které využívá principů zážitkové pedagogiky. Mezi dalšími spolupracujícími organizacemi dále byly: Psychiatrická nemocnice Bohnice, Laguna Psáry, Domov pro seniory Blaník, Domov Na Hrádku, Centrum sociálních služeb Tloskov, Národní ústav pro autismus a Dětské centrum Paprsek.

Lidé s disabilitou byli v oblasti připravenosti na katastrofy a reakce na ně v Evropě dlouhou dobu opomíjeni a tuto situaci je potřeba zlepšit. O změny v této oblasti se resort MV snaží např. také prostřednictvím HZS ČR, který má několikaleté zkušenosti s přípravou hasičů pro práci s lidmi s disabilitou, tato tematika je zde rovněž zahrnuta do interních předpisů. Jiným příkladem je aktuální projekt Policie ČR, který se zaměřuje na přípravu policistů na práci se zvláště zranitelnou obětí (kam patří mj. oběti závažné trestné činnosti, oběti terorismu, senioři i lidé s disabilitou). Ministerstvo vnitra podporovalo i předchozí projekt EUNAD, který byl zaměřen na lidi se sluchovým nebo zrakovým postižením při katastrofách, povedlo se nám zde identifikovat dobrou praxi, ale i potřeby pro zlepšení komunikace a postupů při práci složek IZS, včetně psychosociální pomoci. V tomto návazném projektu se zaměřujeme zejména na osoby s intelektovým nebo kognitivním postižením (tzn. mentálně retardované, lidi s demencí, lidi s autismem apod.), které patří mezi zvláště zranitelné skupiny obyvatel. Hlavním smyslem projektu EUNAD IP je zajistit podklady pro lepší přípravu zasahujících hasičů, policistů a zdravotníků, poskytovatelů psychosociální podpory při mimořádných událostech, odborníků v oblasti duševního zdraví, ale i samotných organizací sdružujících lidi s disabilitou. Cílem je identifikovat fungující dobrou praxi, zjistit hlavní potřeby a oblasti pro zlepšení (aspekty krizové komunikace, evakuace, ukrytí, posttraumatické intervence apod.), vytvořit expertní síť a zvýšit povědomí o dané problematice.

Je nám jasné, že k lidem s mentální disabilitou nemůžeme přistupovat jako k pasivním obětem, ale že je potřeba je integrovat do postupů IZS jako kooperující partnery – s cílem posílení jejich odolnosti a krizové připravenosti dotčených komunit, abychom jim mohli účinně pomáhat, musíme je a jejich potřeby poznat. Důležitým zdrojem informací jsou nám experti a organizace, které s lidmi se zdravotním postižením přímo pracují. Proto jim patří dík za jejich velmi aktivní spolupráci v rámci tohoto pracovního setkání.