Nekalé obchodní praktiky

Podle definice zákona o ochraně spotřebitele je obchodní praktika nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. Taková praktika je zakázána.

Odbornou péčí či přesněji náležitou profesionální péčí se rozumí určitá úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od konkrétního podnikatele či jeho zaměstnance očekávat
a která současně odpovídá poctivým obchodním praktikám; zahrnuje jak speciální odborné znalosti, tak poctivé chování.

Osobu spotřebitele je třeba chápat jako "průměrného spotřebitele", jako osobu průměrně rozumnou, která má dostatek informací a je v rozumné míře pozorná a opatrná s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory.

Je proto nutné se s poskytnutými informacemi opravdu seznámit, číst před podpisem smlouvy i obchodní podmínky, které jsou jejich součástí, sazebníky apod., nespoléhat se pouze na ústní informaci, která je následně neprokazatelná.

Je-li obchodní praktika zaměřena na tzv. zranitelné osoby (například děti, senioři, nemocní a jiné osoby, které jsou z důvodu své duševní nebo fyzické slabosti či věku zvlášť zranitelné), hodnotí se nekalost z hlediska průměrného člena této skupiny, tedy přísněji. Tím však není zakázáno obvyklé reklamní přehánění, které je tedy i ve vztahu k těmto skupinám povoleno.

Nekalé jsou zejména klamavé obchodní praktiky a agresivní obchodní praktiky.