Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika

Směrnice CRD IV zavedla do regulatorní praxe rezervu ke krytí systémového rizika (KSR). Lze ji využít plošně na všechny expozice bank (plošná KSR) v případě, že zakládají strukturální systémová rizika pro finanční stabilitu. Aktualizace směrnice CRD V rozšířila možnost využití rezervy i na sektorovou podmnožinu expozic (sektorová KSR) a umožnila ji aplikovat i na cyklická rizika, která nemohou být pokryta pomocí proticyklické kapitálové rezervy.

Účelem KSR je zmírnit možné nepříznivé důsledky rozpoznaných systémových rizik na finanční systém a reálnou ekonomiku. Pokud orgán zodpovědný za výkon makroobezřetnostní politiky usoudí, že jejich úroveň představuje riziko pro finanční stabilitu, uplatněním KSR zajišťuje posílení kapitálového vybavení bankovního sektoru a zvyšuje jeho odolnost vůči nepříznivým šokům. Současně může dílčím způsobem přispět také k utlumení růstu či koncentrace předmětných expozic v bilancích bank, což ovšem není její primární účel.

Makroobezřetnostní orgán může volit mezi plošnou nebo sektorovou variantou KSR podle konkrétních zdrojů systémového rizika. Sektorovou KSR lze uplatnit na podmnožinu expozic, které mají systémový rozměr a představují tak riziko pro stabilitu bankovního sektoru. Společný rámec pro stanovení podmnožin expozic stanovují Pokyny EBA (externí odkaz). Dle nich příslušné orgány určí předmětné expozice na základě tří hlavních dimenzí a případně tří dílčích dimenzí.

Hlavní a dílčí dimenze pro určování systémových rizik podmnožin expozic:

Zdroj: EBA (2020)

ČNB úroveň strukturálních systémových rizik a případné důsledky pro finanční stabilitu pravidelně vyhodnocuje. Za nejvýznamnější strukturální riziko prozatím považuje riziko spojené s koncentrací nemovitostních expozic. Dojde-li k závěru, že tato rizika představují riziko pro finanční stabilitu bankovního sektoru, je připravena rezervu zavést. Současně je připravena rezervu snížit či plně rozpustit v případě, že dojde k materializaci či odeznívání systémových rizik, na která KSR cílila. Impulsem materializace může být zejména dlouhodoběji nepříznivý ekonomický vývoj. Rizika však mohou odeznívat i postupně během stabilního makroekonomického vývoje.

ČNB v současné době neidentifikovala strukturální systémová rizika vyžadující tvorbu rezervy a plošnou ani sektorovou KSR tak nyní neuplatňuje.

Pozn.: ČNB od 1. 11. 2014 do 1. 10. 2021 využívala plošnou KSR (1-3 %) k omezení rizik spojených se systémovou významností bank. Po transpozicí směrnice CRD V do českého právního řádu dne 1. října 2021 však související rizika omezuje pomocí rezervy pro jiné systémově významné instituce.