Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 2 %, diskontní sazba na 1 % a lombardní sazba na 3 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů.

Toto rozhodnutí se opírá o listopadovou makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování. Inflace se bude v následujících čtvrtletích pohybovat blízko horní hranice tolerančního pásma inflačního cíle a na horizontu měnové politiky se přiblíží k dvouprocentnímu cíli. S prognózou je konzistentní nárůst domácích tržních úrokových sazeb v tomto a příštím čtvrtletí následovaný jejich poklesem od poloviny roku 2020. Bankovní rada však na svém dnešním jednání vyhodnotila rizika jako vychýlená ve směru nižších úrokových sazeb oproti prognóze v nejbližších čtvrtletích.

V oblasti vnějších předpokladů prognózy se pro příští rok nepatrně snižuje očekávaný ekonomický růst v eurozóně, výhled růstu výrobních i spotřebitelských cen se naopak velmi mírně zvyšuje. Lehce nahoru se přehodnocuje i výhled sazby 3M EURIBOR pro následující dva roky.  

Tržní výhled ceny ropy Brent se posouvá na celém horizontu prognózy výše, znatelněji pak pro příští rok. Výhled kurzu eura vůči dolaru se oproti předpokladům stávající prognózy nezměnil.   

Domácí inflace se v průběhu čtvrtého čtvrtletí nacházela poblíž horní hranice tolerančního pásma cíle, přičemž v listopadu vzrostla lehce nad prognózu i nad uvedenou hranici. Odchylka od prognózy byla mírná a stál za ní zejména rychlejší než očekávaný růst cen potravin. Nepatrně nad prognózou byla i jádrová inflace a ceny pohonných hmot. Na druhé straně dynamika regulovaných cen zrychlila oproti očekávání o něco pomaleji.

Růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí mírně zpomalil a nacházel se lehce pod prognózou. K pomalejší dynamice HDP oproti očekávání vedl o něco mírnější růst spotřeby domácností a nižší příspěvek čistého vývozu. Ten byl dán vyšší než očekávanou dynamikou dovozu zboží a služeb, zatímco vývoj vývozu odpovídal prognóze. K růstu hrubého domácího produktu naopak výrazněji, než očekávala prognóza, přispěly vládní spotřeba a hrubá tvorba kapitálu. V rámci ní fixní investice v souladu s prognózou nadále zhruba stagnovaly, a vyšší růstový příspěvek tak plynul ze změny stavu zásob.

Průmyslová výroba ve třetím čtvrtletí meziročně klesala, v říjnu zhruba stagnovala. Podobně se vyvíjela i stavební výroba. V říjnu pokračoval svižný růst maloobchodních tržeb, což signalizuje solidní dynamiku spotřeby domácností i pro konec letošního roku.

Růst celkové zaměstnanosti zůstal v souladu s prognózou utlumený. Míra nezaměstnanosti podle očekávání zůstala poblíž svého historického minima. Počet volných pracovních míst se přitom stále držel na vysoké úrovni. Mzdová dynamika ve třetím čtvrtletí lehce zpomalila a mírně zaostala za prognózou vlivem nižšího než očekávaného růstu mezd v tržních odvětvích.

Kurz koruny vůči euru v dosavadním průběhu čtvrtého čtvrtletí mírně posílil a v průměru byl oproti prognóze nepatrně silnější. Domácí úrokové sazby na peněžním trhu se od posledního zasedání téměř nezměnily, a jsou tak mírně pod prognózou.

Shrneme-li podstatné údaje o aktuálním vývoji české ekonomiky, můžeme konstatovat, že ceny rostou oproti prognóze mírně rychleji, zatímco hrubý domácí produkt a mzdy o něco pomaleji. Míra nezaměstnanosti odpovídá prognóze.

Bankovní rada vyhodnotila rizika jako vychýlená ve směru nižších úrokových sazeb oproti prognóze v nejbližších čtvrtletích. Nejistoty týkající se zahraničního vývoje se mírně snížily, na druhou stranu je pozorován znatelnější přenos předchozího zpomalení růstu zahraniční poptávky do domácí ekonomiky.