Harmonizace povinných minimálních rezerv se standardy Evropské centrální banky

Povinné minimální rezervy (dále jen PMR) patřily mezi nástroje měnové politiky od počátku existence ČNB. Jejich význam i parametry se v průběhu času měnily v závislosti na vývoji schématu řízení měnové politiky, rozvoji peněžního trhu, jeho instrumentů a měnových nástrojů. V první polovině 90. let, kdy ČNB řídila objem zdrojů prostřednictvím měnových agregátů a kdy se peněžní trh, jeho instrumenty i měnové nástroje teprve rozvíjely, byl význam PMR větší než v pozdějších letech. Relativně vysoká sazba PMR (řádově vyšší pro netermínované vklady než pro vklady termínované) a neúročení PMR zvyšovaly účinnost tohoto nástroje při tlumení multiplikace depozit. Riziku vyšší volatility v podmínkách dosud ne zcela rozvinutého peněžního trhu a měnového instrumentária ČNB čelila zkrácením udržovacího období na dva týdny a zavedením limitu pro zápočet denních zůstatků na účtu platebního styku do plnění PMR. Rozvoj instrumentů peněžního trhu vyvolával, čas od času, potřebu úpravy základny pro výpočet stanovené výše PMR. Význam PMR jakožto měnového nástroje v průběhu druhé poloviny 90. let postupně klesal. Přechod od řízení objemu zdrojů k řízení jejich ceny od počátku roku 1996 a zrušení výsadního postavení měnových agregátů při řízení měnové politiky v souvislosti se zavedením cílování inflace od počátku roku 1998 výrazně oslabily měnově politickoufunkci PMR. Dosažený stupeň rozvoje peněžního trhu a měnového instrumentária přitom nevyžadoval ani intenzivnější využívání stabilizační funkce PMR spočívající v tlumení volatility úrokových sazeb resp. vývoje na peněžním trhu. Za těchto podmínek již nebylo nutné dále udržovat vysokou sazbu PMR, která společně s jejich neúročením snižovala konkurenceschopnost domácích bank vůči těm domácím a zahraničním subjektům působícím na tuzemském depozitním a úvěrovém trhu, které nepodléhaly povinnosti vytvářet PMR resp. jejichž zátěž ze strany PMR byla nižší. Rozvoj peněžního trhu a měnových nástrojů rovněž postupně vytvářel podmínky pro zrušení limitu pro zápočet denních zůstatků na účtu platebního styku do plnění PMR a pro prodloužení udržovacího období.

V tomto kontextu byly provedeny zásadní změny parametrů PMR. Nejprve došlo ke snížení sazby PMR s cílem postupně odstranit zmíněné znevýhodnění bank a tím posílit jejich konkurenceschopnost. Na počátku května 1997 ČNB snížila sazbu PMR z 11,5 % na 9,5 % a v polovině roku 1998 formulovala střednědobý program jejího dalšího snižování rozloženého do tří kroků. Prvním krokem bylo snížení sazby PMR na 7,5 % s platností od 30. července 1998, ve druhém kroku byla tato sazba s platností od 28. ledna 1999 snížena na 5 %. Třetím a závěrečným krokem bylo snížení sazby PMR s platností od 7. října 1999 na 2 %. Současně byla zrušena zvýhodněná sazba PMR ve výši 4 % platná pro stavební spořitelny a Českomoravskou záruční a rozvojovou banku. Pro všechny úvěrové instituce spadající pod režim PMR platí jednotná sazba.

Snížením sazby PMR na 2 % byl harmonizován uvedený parametr se standardem Evropské centrální banky (dále jen ECB). V průběhu roku 2000 byly ČNB zkoumány možnosti harmonizace některých dalších parametrů PMR, které dosud standardu ECB nedosahovaly. Výsledkem bylo vyhlášení následujících harmonizačních kroků:

• S platností od 22. února 2001 byl zrušen limit pro zápočet denních zůstatků na účtu platebního styku do plnění předepsané výše PMR. Tento limit v zásadě ztratil své opodstatnění vzhledem k současnému malému objemu PMR a vyspělosti peněžního trhu.
• S platností od 12. července 2001 bude upravena základna pro výpočet PMR v tom smyslu, že povinnosti PMR budou podléhat pouze závazky vůči nebankovním subjektům, jejichž splatnost nepřevyšuje 2 roky (dosud veškerá primární depozita a přijaté úvěry od nebankovních subjektů a emitované cenné papíry se splatností do 5 let v držení nebankovních subjektů). Úpravu základny pro výpočet PMR ke zmíněnému termínu umožňuje rozšíření dekádního přehledu o stavu aktiv a pasiv bank používaného pro výpočet PMR o samostatnou položku "závazky nepřevyšující 2 roky".
• S platností od 12. července 2001 bude zavedeno úročení PMR sazbou pro hlavní repo- operaci ČNB (v současné době 2-týdenní tendr na stažení likvidity). Částky nad stanovenou výši PMR nebudou úročeny. Úročení PMR zhruba odpovídá standardu ECB.
• V následujícím období se počítá i s dalšími harmonizačními kroky v oblasti PMR. Jde např. o harmonizaci měsíční bilance aktiv a pasiv se standardem ECB, kde již budou zahrnuty údaje potřebné pro stanovení základny pro výpočet PMR v rámci měsíčního cyklu. Půjde i o stanovení nulové sazby PMR na závazky vyplývající z repo-operací.

Realizací naznačených úprav parametrů PMR dojde k výraznému přiblížení systému PMR v ČR ke standardům ECB. ČNB bude v dalším období průběžně vytvářet podmínky pro doladění systému PMR v ČR. Jedná se především o vyjasnění otázky zahrnování pokladních hotovostí do plnění PMR, o harmonizaci okruhu institucí podléhajících režimu PMR a zpřesnění postupu při uplatňování sankcí v případě nesplnění stanovené výše PMR .