Index měnových podmínek pro Českou republiku

Box popisuje vývoj měnových podmínek v České republice prostřednictvím indexu reálných měnových podmínek (RMCI). Index je ve své základní verzi spočítán jako vážený průměr odchylek domácích ex ante reálných úrokových sazeb a reálného měnového kurzu od rovnovážných hodnot (Graf 1). Složky indexu mají váhu 3:1 ve prospěch úrokové složky¹. V tomto pojetí pak tento index popisuje souhrnné nastavení měnové politiky. Úrokovou složku indexu tvoří tržní úrokové sazby 3M PRIBOR upravené o inflační očekávání finančních trhů v ročním horizontu. Kurzová složka je vyjádřena odchylkou efektivního reálného měnového kurzu od středu intervalu odhadů jeho rovnovážných hodnot.

Graf 1 (BOX) Základní verze RMCI
Měnové podmínky jsou od závěru roku 2013 výrazně uvolněné, nicméně jejich uvolnění se v poslední době poněkud zmírnilo vlivem poklesu inflačních očekávání
(kladné hodnoty odpovídají uvolněným měnovým podmínkám a naopak, zdroj: ČNB, vlastní výpočty)

Důležitou otázkou přitom je, jakým způsobem působí měnové podmínky na poptávkovou stranu ekonomiky. Za tímto účelem byl zkonstruován alternativní index měnových podmínek. Ten popisuje šířeji pojaté měnové podmínky a byl inspirován literaturou zabývající se konstrukcí indexů finančních podmínek prostřednictvím tzv. FAVAR modelů. Měnové podmínky nejsou v tomto případě chápány pouze jako kombinace nastavení nástrojů měnové politiky, ale pohlíží se na jejich efektivní působení na jednotlivé sektory reálné ekonomiky. Alternativní index tak odráží měnové podmínky z hlediska jejich působení na konci transmisního mechanismu, tedy prostřednictvím úrokových sazeb relevantních pro každý sektor v ekonomice a reálného kurzu koruny. Nevýhodou tohoto indexu je, že není možné identifikovat zdroj jeho pohybu. To plyne z toho, že index není pouhou lineární kombinací vstupních řad, jako v základní verzi, protože váhy se mění v každém časovém období.

Z vývoje obou indexů (Graf 2) je patrné uvolnění měnových podmínek v období let 2005–2007 a jejich následné zpřísnění vlivem výrazného posílení kurzu koruny i zvýšení úrokových sazeb v reakci na přehřívání ekonomiky a rostoucí inflaci. Poté následovalo rychlé uvolnění měnových podmínek (dle základní verze indexu zejména v úrokové a dočasně i kurzové složce) v reakci na dopady globální finanční a hospodářské krize. Na přelomu let 2013 a 2014 je zřetelné další uvolnění měnových podmínek jak přímým vlivem oslabení koruny na reálný kurz (přijetí kurzového závazku ze strany ČNB), tak díky nárůstu inflačních očekávání. Od té doby jsou domácí reálné měnové podmínky výrazně uvolněné, nicméně jejich uvolnění se v poslední době poněkud zmírnilo vlivem poklesu inflačních očekávání analytiků finančního trhu v ročním horizontu.

Graf 2 (BOX) Srovnání základní a alternativní verze RMCI
Oba indexy popisují vývoj reálných měnových podmínek v posledních letech velmi podobně
(u základního indexu kladné hodnoty odpovídají uvolněným měnovým podmínkám, u alternativního indexu růst hodnoty odpovídá uvolňování měnových podmínek, zdroj: ČNB, vlastní výpočty)
 

¹ Váhy indexu odpovídají kumulované síle impulzní odezvy mezery výstupu na úrokový šok (váha pro úrokovou složku) a kurzový šok (váha pro kurzovou složku). Kvůli robustnosti byl zvolen horizont 1–8 čtvrtletí, který v sobě zahrnuje standardní měnověpolitický horizont a zároveň v jeho rámci dle impulzních odezev dochází k realizaci i odeznění nejsilnějšího efektu úrokových a kurzových šoků na mezeru výstupu a inflaci.