Co to je praní peněz

Každý se už určitě setkal s pojmem „špinavé peníze“ a související činností označovanou jako „praní peněz“. V sérii čtyř čnBlogů bychom vám chtěli tuto problematiku více přiblížit a vysvětlit nejen co si pod těmito pojmy představit, ale i jak probíhá odhalování podezřelých transakcí a jaké techniky praní špinavých peněz pachatelé této trestné činnosti používají.

V odborné terminologii je pro „praní peněz“ používán výraz „legalizace výnosů z trestné činnosti“ a jak již označení napovídá, je zde přímá spojitost s  trestnými činy ¹.

Někdy se také můžeme setkat s pojmem AML, což je zkratka z anglického pojmu „Anti-Money Laundering“, neboli „prevence praní špinavých peněz“. Při praní špinavých peněz je cílem zločinců zakrýt pravý původ peněžních prostředků (či jiného majetku) získaných trestnou činností. A s jakou kriminální činností se můžeme při praní peněz setkat? Může to být ta nejzávažnější, jako je obchodování s lidmi, drogami, korupce, daňové či jiné podvody, ale také „obyčejná“ krádež. „Vypráním peněz“ nakonec pachatel získává „čisté“ finanční prostředky, přestože na počátku šlo o výnosy z prodeje drog, padělaného zboží, majetek zcizený oběti podvodu, úplatek za příslib protislužby, apod.

Cílem „praní“ je tedy vzbudit dojem, že se jedná o legálně získané prostředky, a mít tak možnost je investovat do „legálního“ podnikání nebo do nákupu luxusního zboží či nemovitostí.

Způsobů k zakrytí stopy mezi trestným činem a novým bohatstvím využívají pachatelé celou řadu a neustále se snaží nad systémem „vyzrát“ novými metodami. Ve většině případů se snaží uměle vytvořit řetězec kroků, které prodlouží, zkomplikují a nakonec znemožní propojení majetku s jeho původem. Právě tento postup zakrytí stopy vedoucí k zdrojové trestné činnosti je nazýván „praním špinavých peněz“. Obecně můžeme tento proces rozdělit do tří fází: umístění (tedy vložení do finančního systému), vrstvení (vytvoření řetězce převodů k zametení stopy původu finančních prostředků) a integrace (vyvedení, resp. užívání „zdánlivých“ legálních peněžních prostředků).

Jako jednoduchý příklad lze uvést výdělky z pouličního prodeje drog. V tomto případě bude mít pachatel svůj výnos zřejmě v menších bankovkách v hotovosti. Ačkoliv v dřívějších dobách se nikdo nad igelitkami s penězi nepodivoval, dnes to již běžné není. Pachatel tedy v prvním kroku vymění malé bankovky za větší. Následně je v menších částkách vloží na několik svých účtů vedených u různých bank, kde je smíchá se svými dalšími příjmy (např. ze svého zaměstnání či podnikání). Z celkové částky poté koupí nemovitost.

Škodlivost těchto trestných činů pro společnost je významná, neboť vedou k porušování základních lidských práv (prodej osob k prostituci), nelegálnímu obchodu se zvířaty (pašování a zabíjení chráněných druhů), ohrožování státního systému (daňové trestné činy, korupce) nebo mohou připravit jednotlivce o jejich celoživotní úspory.

Nelegálně získané prostředky mohou pachatelé samozřejmě dále využívat k další trestné činnosti, například k nákupu dalších drog u pěstitele. Zájmem pachatelů je však především si nový majetek řádně užít. Mohou jej tedy dále investovat nebo utrácet za luxusní zboží či služby. Nejdříve však pachatel potřebuje skrýt stopu mezi trestným činem a svým novým majetkem, aby jej vyšetřovací orgány (zejména policejní jednotky) neodhalily. V případě odhalení totiž pachateli hrozí odsouzení za trestný čin a zabavení nelegálně nabytého majetku.

Role finančních institucí v boji proti praní špinavých peněz

Finanční instituce, jako jsou banky, směnárny nebo investiční společnosti, představují v boji proti praní špinavých peněz důležitý článek. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jim totiž ukládá povinnost zjišťovat při poskytování svých služeb, komu finanční prostředky patří, jaký je jejich původ a jaký je důvod jejich převodů. Tyto informace vyžadované od klientů a jejich ověřování mohou vést k odhalení, zmrazení a následné konfiskaci (zabavení) nelegálně získaného majetku. Mohou tak odhalit a přerušit výše popsaný umělý řetězec transakcí zakrývající stopu mezi trestným činem a nelegálně získaným majetkem.

Pokud je majetek pocházející z trestné činnosti skutečně odhalen a zabaven, může být navrácen tam, kde došlo trestným činem ke škodě. V případě podvodného jednání (tedy pokud byly některé osoby podvodným jednáním připraveny o svůj majetek) bude majetek navrácen svému původnímu majiteli, oběti trestného činu. V jiných případech, třeba u daňových trestných činů, je tím „okradeným“ stát, neboť nelegálně získaný majetek měl být odveden do státního rozpočtu a následně sloužit k veřejně prospěšným účelům všech občanů.

Problematice praní špinavých peněz se budeme věnovat v seriálu čnBlogů. V příštím díle vysvětlíme, jaké informace mohou finanční instituce od klienta požadovat, co se s nimi děje dále a zda je klient musí poskytnout.

¹ Trestné činy podle § 216 a 217 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.