Komentář ke statistice finančních účtů

za 2. čtvrtletí 2023

Celková situace

Celková hodnota finančních aktiv v české ekonomice zaznamenala ve 2. čtvrtletí 2023 mírný pokles o 0,1 %. V meziročním vyjádření došlo ke snížení o 3,0 %. Celkovou hodnotu finančních aktiv negativně ovlivnilo jejich přecenění v rozsahu 567,5 mld. Kč. Naopak vlivem transakcí hodnota finančních aktiv vzrostla o 429,6 mld. Kč. Stejným směrem působil i vývoj ostatních změn (83,2 mld. Kč). Pokles finančních aktiv vykázaly v prakticky stejném rozsahu sektory nefinančních podniků a nerezidentů. Oproti tomu k navýšení finančních aktiv došlo zejména u sektoru finančních institucí, konkrétně v segmentu obchodních bank. Následoval sektor domácností, jehož přírůstek finančních aktiv byl ve srovnání s minulým čtvrtletím výrazně vyšší. Příspěvek vládních institucí k růstu finančních aktiv se pohyboval na úrovni minulého čtvrtletí. Také stranu závazků negativně ovlivnil vývoj v sektorech nefinančních podniků a nerezidentů. Růst závazků naopak vykázaly sektory finančních institucí a vládních institucí. Ve srovnání s minulým čtvrtletím své závazky podstatně navýšil sektor domácností.   

Změny v podílech dílčích finančních instrumentů na celkových finančních aktivech a závazcích byly ve srovnání s minulým čtvrtletím vyšší. Největší změnu zaznamenaly finanční deriváty, jejichž mezičtvrtletní pokles hodnoty o 47,7 %, spojený s přeceněním, se odrazil ve snížení jejich podílu o 1,8 procentního bodu (p. b.). Oproti tomu došlo ke zvýšení podílu vkladů o 0,9 p. b. V rámci vkladů pokračovaly přesuny mezi převoditelnými a ostatními vklady (-0,4 p. b., resp. 1,4 p. b.) ovšem v podstatně menší míře než v předcházejícím čtvrtletí.  Dále vzrostl podíl účastí na celkových finančních aktivech i závazcích.  Z hlediska sektorové struktury se na obou stranách finanční rozvahy snížil podíl nefinančních podniků a nerezidentů. Na straně finančních aktiv ve prospěch domácností a finančních institucí na závazcích hlavně ve prospěch finančních institucí.

Graf 1 – Struktura finančních instrumentů v ekonomice
(v %)

Graf 2 – Struktura finančních aktiv a závazků podle sektorů
(v mld. Kč)

Čistou věřitelskou pozici opět posílil sektor domácností. Ve srovnáním s minulým čtvrtletím byla přitom míra navýšení čistých finančních aktiv o takřka polovinu vyšší. Ostatní ekonomické sektory svoji čistou finanční pozici v různé míře oslabily. Po dvou čtvrtletích poklesu záporných čistých finančních aktiv sektoru nefinančních podniků se jejich hodnota mírně zvýšila. Sektor finančních institucí opět navýšil záporná čistá finanční aktiva, i když ve srovnání s minulým čtvrtletím byla míra tohoto navýšení podstatně nižší. Naopak u sektoru vládních institucí byl přírůstek záporných čistých finančních aktiv v mezičtvrtletním srovnání výrazně vyšší. Oslabování čisté věřitelské pozice sektoru nerezidentů je možné pozorovat již druhé čtvrtletí v řadě.

Nefinanční podniky

Hodnota finančních aktiv i závazků se mezičtvrtletně opět snížila (-4,6 %, resp. -2,3 %). Aktuální tempo poklesu bylo však zejména na straně finančních aktiv podstatně vyšší ve srovnání s minulým čtvrtletím. Záporná čistá finanční pozice se mírně zvýšila (0,6 %) vlivem záporného salda finančních transakcí a v menší míře také vývojem ostatních změn. 

Stranu finančních aktiv podstatně ovlivnil pokles hodnoty finančních derivátů v rozhodující míře vlivem jejich záporného přecenění. Výrazně poklesla také hodnota krátkodobých půjček. Jednalo se především o snížení půjček vzájemně poskytnutých uvnitř sektoru. Pokles finančních aktiv částečně korigoval nárůst vkladů, ostatních pohledávek a ostatních účastí.  Také stranu závazků ovlivnil zejména pokles hodnoty finančních derivátů vlivem jejich přecenění. Netransakční vlivy stály za poklesem hodnoty kotovaných akcií. Pokles krátkodobých půjček odrážel pokles půjček uvnitř sektoru tedy s obdobným dopadem jako na straně finančních aktiv. Naopak výrazný netransakční nárůst vykázaly ostatní účasti. Dále vzrostla hodnota ostatních závazků. Za růstem dlouhodobých půjček stálo navýšení půjček poskytnutých sektorem nerezidentů.

Z hlediska struktury finančních aktiv a závazků byl nejvýraznější pokles podílu finančních derivátů na obou stranách rozvahy (-4,7 p. b., resp. -2,7 p. b.). Na straně finančních aktiv ve prospěch ostatních pohledávek a vkladů. Na straně závazků posílily ostatní účasti a ostatní závazky.

Graf 3 – Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků
(v mld. Kč)

Finanční instituce

Tempa růstu finančních aktiv i závazků byla ve srovnání s minulým čtvrtletím podstatně nižší (2,2 %, resp. 2,1 %). Čistá finanční pozice sektoru se mírně zhoršila vlivem záporného salda finančních transakcí, které částečně tlumily netransakční vlivy v podobě přecenění a ostatních změn. 

Vývoj finančních aktiv ovlivnil především transakční nárůst ostatních vkladů. Dále vzrostla hodnota dlouhodobých půjček a kotovaných a nekotovaných akcií. Oproti tomu značný pokles zaznamenaly převoditelné vklady a v menší míře také finanční deriváty. Navýšení vkladů bylo rozhodující i pro stranu závazků. Kromě toho vzrostla hodnota účastí v podílových fondech a zejména vlivem přecenění také ostatních účastí a nekotovaných akcií. Růst závazků částečně tlumil pokles hodnoty finančních derivátů. Struktura finančních instrumentů na obou stranách rozvahy je stabilizovaná. Za zmínku stojí mírný nárůst podílu vkladů (0,8 p. b., resp. 0,6 p. b.) doprovázený změnou v jejich struktuře ve prospěch ostatních vkladů.

Z pohledu subsektorů nejvýraznější zhoršení čisté finanční pozice zaznamenaly Ostatní finanční zprostředkovatelé, kde při mírném poklesu finančních aktiv došlo k výraznému mezičtvrtletnímu zvýšení tempa růstu závazků. V menším rozsahu se čistá finanční pozice zhoršila u subsektorů Penzijní fondy, Instituce přijímající vklady kromě centrální banky a Pojišťovací instituce. Prakticky marginální navýšení záporných čistých finančních aktiv vykázal subsektor Centrální banka. Zlepšení čisté finanční pozice vykázaly subsektory Pomocné finanční instituce, Kaptivní finanční instituce a Fondy kolektivního investování.

Graf 4 – Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru
(v %)

Graf 5 – Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce
(v %)

Vládní instituce

Vyšší mezičtvrtletní růst hodnoty závazků než finančních aktiv (2,9 %, resp. 1,7 %) vedl k dalšímu prohloubení dlužnické pozice sektoru a to výlučně díky vývoji v subsektoru Ústřední vládní instituce. Zhoršení čisté finanční pozice bylo způsobeno negativním přeceněním finančních instrumentů, které jen částečně korigovalo kladné saldo finančních transakcí.

Hodnotu finančních aktiv ovlivnil nárůst vkladů a to jak převoditelných tak ostatních. Pokračoval růst ostatních pohledávek, tempo jejich růstu bylo však ve srovnání s minulým čtvrtletím nižší. Mírný nárůst hodnoty, takřka výlučně vlivem přecenění, zaznamenaly ostatní účasti. Oproti tomu silné záporné přecenění stálo za poklesem hodnoty kotovaných akcií. Na straně závazků vzrostla především hodnota dluhových cenných papírů a to prakticky stejným dílem vlivem investic a přeceněním stávající hodnoty. Z hlediska struktury držitelů vládních dluhopisů se zvýšila jejich držba v rukou zahraničních investorů a obchodních bank. Přírůstek hodnoty ostatních závazků byl ve srovnání s minulým čtvrtletím o polovinu nižší.

Graf 6 – Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí
(v mld. Kč)

Domácnosti

Tempo růstu finančních aktiv i závazků se ve srovnání s minulým čtvrtletím zvýšilo (2,4 %, resp. 1,9 %). Vývoj čistých finančních aktiv (2,6 %) pozitivně ovlivnilo přecenění finančních aktiv včetně ostatních změn v menší míře i saldo finančních transakcí. Struktura finančních aktiv i závazků se prakticky nezměnila.

Stranu finančních aktiv ovlivnil nárůst vkladů tažený především přírůstkem převoditelných vkladů. Navýšení ostatních vkladů patřilo ze střednědobého hlediska k jednomu z nejnižších. Pokračoval růst účastí v investičních fondech patrný již 13 čtvrtletí v řadě. Navýšení hodnoty se týkalo jak domácích tak zahraničních fondů a v obou případech za ním stálo zejména přecenění akumulovaných aktiv včetně ostatních změn. Výše transakcí se pohybovala u zahraničních fondů na úrovni minulého čtvrtletí, u domácích fondů se míra investic podstatně snížila. Vlivem přecenění vzrostla hodnota ostatních účastí a nekotovaných akcií. Pohyby v hodnotách ostatních finančních instrumentů byly prakticky nevýznamné. Stranu závazků ovlivnilo zvýšení tempa růstu půjček (z 0,8 % na 2,2 %), které představují jejich klíčovou položku. Dominantním subjektem z hlediska poskytování půjček (s podílem 97 %) zůstává subsektor Instituce přijímající vklady kromě centrální banky. Jejich přírůstek poskytnutých půjček (2,2 %) se pohyboval nad střednědobým průměrem. Struktura půjček s rozhodujícím podílem dlouhodobých půjček (98 %) zůstala beze změny.

Graf 7 – Struktura finančních aktiv a závazků domácností
(v mld. Kč)

Nerezidenti

Na obou stranách finanční rozvahy došlo k dalšímu mezičtvrtletnímu poklesu hodnoty, který byl ve srovnání s předcházejícím čtvrtletím hlubší. Vyšší pokles finančních aktiv ve srovnání se závazky (-3,5 %, resp. -3,2 %) vedl ke snížení hodnoty čistých finančních aktiv. Jejich mezičtvrtletní pokles o 5,2 % ovlivnilo především záporné saldo finančních transakcí a ostatních změn, které jen mírně korigovalo kladné přecenění.

Na straně finančních aktiv nejvyšší pokles hodnoty zaznamenaly finanční deriváty zejména vlivem zápornému přecenění jejich hodnoty. V podstatně menší míře poklesla hodnota ostatních pohledávek, konkrétně obchodních úvěrů poskytnutých tuzemským nefinančním podnikům. Dále klesla hodnota krátkodobých půjček a výlučně vlivem přecenění také kotovaných akcií. Pokles finančních aktiv jen mírně tlumil růst dluhových cenných papírů. Jednalo se o navýšení hodnoty vládních dluhopisů a v menší míře také tuzemských bankovních dluhopisů ve vlastnictví nerezidentů. Takřka výlučně vlivem přecenění vzrostla hodnota ostatních účastí. Po výrazném poklesu v minulém čtvrtletí se obnovil růst dlouhodobých půjček poskytnutých nefinančním podnikům. I stranu závazků ovlivnilo především netransakční snížení hodnoty finančních derivátů. Kromě toho poklesla hodnota převoditelných vkladů uložených centrální bankou v zahraničí. V menší míře se snížil objem obchodních úvěrů poskytnutých nefinančními podniky. Za poklesem hodnoty dlouhodobých dluhových cenných papírů stálo snížení zahraničních dluhových cenných papírů v držbě centrální banky. Naopak vzrostla hodnota ostatních vkladů uložených centrální bankou v zahraničí a vlivem netransakčních změn také hodnota kotovaných a nekotovaných akcií.  

Změny v hodnotách dílčích finančních instrumentů se promítly do struktury finanční rozvahy. Na obou jejích stranách se snížil podíl finančních derivátů (o -4,1 p. b., resp. -4,8 p. b.). Na straně finančních aktiv ve prospěch akcií a ostatních účastí a dluhových cenných papírů. Na straně závazků klesl rovněž podíl převoditelných vkladů ve prospěch ostatních vkladů, akcií a ostatních účastí, a dluhových cenných papírů.

Graf 8 – Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů
(v mld. Kč)