Rádi bychom se vyjádřili ke sdělení, které vyšlo 12. 2. 2024 na mujrozhlas.cz s titulkem „Příspěvek na péči v kotli politického boje“ a 13. 2. 2024 na hn.cz s titulkem „Jak úředně uzdravit člověka s pokročilou demencí. Změny v příspěvku na péči vypadají hezky, ale jde o potenciální bombu“ a rádi bychom uvedli na pravou míru informaci, proč někteří lidé mohou čekat například i rok na vyplacení příspěvku na péči a že se v těchto případech nejedná o pochybení či nečinnost České správy sociálního zabezpečení a dále se také ohrazujeme proti informaci, že posudkoví lékaři šetří a automaticky řadí všechny žadatele mezi podvodníky.
Ze sdělení na mujrozhlas.cz:
V lednu sice došlo k reorganizaci správ sociálního zabezpečení, která by měla zkrátit vyřízení žádosti o příspěvek z původních průměrných 140 dnů na polovinu. I když průměrná doba skoro atakovala půlroční čekání (v jehož průběhu se může stát cokoliv, včetně zhoršení stavu dotyčného, který po vyřízení bude potřebovat jiný stupeň příspěvku), řada lidí dokonce čekala na příspěvek klidně víc než rok.
Na pravou míru:
Proces žádosti o příspěvek na péči bývá časově náročný a dobu řízení ovlivňuje více faktorů. Správní řízení je doba od podání žádosti do vydání rozhodnutí. Tato doba zahrnuje mimo jiné provedení sociálního šetření, zaslání vyžádané zdravotnické dokumentace ve stanovené lhůtě, zákonnou lhůtu pro klienta, aby poslal jakékoli podklady, které považuje za relevantní, provedení vyšetření a doložení podkladů od odborného lékaře, je-li třeba ho vyžádat, vlastní posouzení zdravotního stavu, vydání rozhodnutí.
Pokud jsou podklady od ošetřujících lékařů neúplné, musí si Institut posuzování zdravotního stavu vyžádat jejich doplnění. Z uvedeného vyplývá, že velmi záleží na kvalitě podkladů doložených od ošetřujícího lékaře nebo lékařů a na termínu, ve kterém podklady ošetřující lékař doloží, případně zašle jejich doplnění. Podklady od ošetřujících lékařů bohužel bývají velmi často neúplné nebo neobsahují objektivní nález. Od ošetřujícího lékaře přitom Institut posuzování zdravotního stavu objednává vyšetření klienta a v návaznosti na to zpracování příslušného formuláře, který je klíčovým podkladem pro posouzení. Nezřídka se bohužel stává, že ošetřující lékař na místo vyšetření zašle kopii historických zpráv se sdělením, že klienta v posledním roce vůbec neviděl. V takovém případě je nezbytně nutné vyžádat doplnění podkladu, což lhůtu pro zpracování posudku prodlužuje.
Ze sdělení na mujrozhlas.cz:
A pak je tu druhá otázka. Jestliže už teď řada lidí pobírá nejnižší možný příspěvek na péči jen proto, že posudkoví lékaři šetří a automaticky řadí všechny žadatele mezi podvodníky, jak to bude vypadat v dalších letech? S ohledem na vývoj demografie platí, že se v dalších deseti až dvaceti letech počet příjemců příspěvku minimálně zdvojnásobí. Budou i nadále posudkoví lékaři úsporní, nebo to za ně vyřeší politici?
Na pravou míru:
Zásadně se vyhrazujeme proti tvrzení, že řada lidí pobírá nejnižší možný příspěvek na péči jen proto, že posudkoví lékaři šetří a automaticky řadí všechny žadatele mezi podvodníky. Toto sdělení není ze strany autora ničím podloženo, přitom se snaží navodit dojem, že se jedná o obecně známý fakt. Toto sdělení autora se ale nezakládá na pravdě. Posuzování zdravotního stavu je postupem, který má zákonem jasně vymezené mantinely a posuzující osoba není oprávněna se od nich odchýlit. Podmínky nároku na příspěvek na péči stanovuje také zákon č. 108/2006 Sb.,
o sociálních službách. Jak posuzovat a co je důvodem k uznání zdravotní podmínky za splněnou, upřesňuje jeho prováděcí vyhláška č.505/2006 Sb. a její příloha č. 1.
Posouzení stupně závislosti nezávisí na volné úvaze posudkového lékaře nebo jiné posuzující osoby, ale musí odpovídat zákonem stanoveným kritériím, která jsou dále podrobně stanovena ve výše zmíněné příloze č. 1 k vyhlášce č. 505/2006 Sb.
Nezpochybňujeme, že zvládání, resp. nezvládání některé ze základních životních potřeb může klient a jeho poskytovatel péče vnímat jako jasně dané. Pokud ale nejsou splněny podmínky uvedené v zákoně o sociálních službách, nelze uznat zdravotní podmínku za splněnou. Posudek je podkladem pro rozhodnutí o žádosti o příspěvek na péči. Podkladem pro vypracování posudku je zdravotnická dokumentace a písemný záznam ze sociálního šetření. Sociální šetření probíhá formou návštěvy sociální pracovnice z příslušné krajské pobočky Úřadu práce České republiky v přirozeném prostředí, tedy obvykle tam, kde má klient – posuzovaná osoba své bydliště.
Rozhodnutí vydává příslušná krajská pobočka Úřadu práce České republiky. Proti rozhodnutí je možné se odvolat, o odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí.
| Zdroj dat | www.cssz.cz |
|---|---|
| Originál | cssz.cz/web/cz/-/na-pravou-miru-reakce-na-sdeleni-na-mujrozhlas-cz-a-hn-cz |
