Úvodní stránka

Cílem studie bylo poskytnout poznatky o zapojení spotřebitelů do oběhového hospodářství. Studie se zaměřila hlavně na těchto pět výrobků: vysavače, televizory, myčky nádobí, chytré telefony a oblečení.

V rámci studie byl proveden systematický přezkum literatury ve všech 28 členských státech EU, a dále v Norsku, Islandu, Švýcarsku, Japonsku, Kanadě a USA. Tento přezkum byl doplněn informacemi shromážděnými prostřednictvím rozhovorů se zainteresovanými stranami, např. sdruženími podnikatelů, spotřebitelskými organizacemi, nevládními organizacemi, orgány veřejné správy a akademickou sférou.

Zjištění

Obecným poznatkem je, že spotřebitelé jsou obecně ochotni zapojit se do oběhového hospodářství, ale skutečná míra zapojení je nízká. Zatímco většina spotřebitelů (64 %) si výrobky opravuje, či si je nechává opravovat, významná část spotřebitelů (36 %) si v minulosti výrobky neopravovala, či nenechávala opravit, nebo nemá zkušenosti s pronájmem/leasingem nebo nákupem použitých výrobků (~ 90 %). Důvodem nízké míry zapojení spotřebitelů do oběhového hospodářství by mohl být také nedostatek informací týkajících se trvanlivosti/životnosti výrobků a možnosti jejich oprav, nebo nedostatečně rozvinuté trhy, např. trh s použitými výrobky, pronájmy/leasingem, sdílení výrobků atd.

Účast spotřebitelů v oběhovém hospodářství

Respondenti uváděli, že si uchovávají výrobky po dlouhou dobu (93 %), recyklují nepotřebné výrobky (78 %) a opravují výrobky, nebo si výrobky nechávají opravit, pokud dojde k jejich poruše (64 %). Menšinový, ale přesto poměrně značný, podíl (10 – 25 %) respondentů projevil zájem o zapojení se do nových modelů oběhového hospodářství, jako je např. pronájem výrobků, místo jejich nákupu.  

Zájem o trvanlivost produktů a možnost jejich opravy byl obecně vyšší u velkých a drahých výrobků (např. bílé zboží) a o něco nižší u módních výrobků (např. oděvy, chytré telefony). U módních výrobků však existovala vyšší ochota nákupu použitých výrobků (oblečení, chytré telefony) nebo pronájmu těchto výrobků (chytré telefony).

Očekávání spotřebitelů a zkušenosti s trvanlivostí a opravami

Spotřebitelé, kteří nejvíce spojují trvanlivost/životnost s kvalitou výrobků a možností oprav, se rovněž nejvíce zajímali o dostupnost náhradních dílů. Nicméně, pro spotřebitele je možnost oprav méně důležitým aspektem, než trvanlivost/životnost. Podle průzkumu je důvodem to, že spotřebitelé důvěřují zárukám výrobců a neočekávají, že by výrobky s dlouhou trvanlivostí/životností přestaly fungovat.

Studie neobsahuje žádné přesvědčivé důkazy svědčící o "ekonomice jednorázového použití". Většina respondentů (~ 60 %) uvedla, že i v minulosti opravovala, nebo si nechala opravit, výrobky. Opravy jsou většinou prováděny odborníky (26 % opravářské služby, 17 % výrobci), ale byly prováděny také přáteli či příbuznými (8 %). Opravy samotnými spotřebiteli jsou méně časté, ale stále významné zvláště u oděvů (12 %). Obecně byla vyjadřována spokojenost s opravářskými službami. Více než v 70 % případů byla splněna očekávání spotřebitelů, pokud jde o pohodlí, rychlost, kvalitu a vstřícnost, nebo dokonce překročena.

Motivace, překážky a kompromisy, kterým čelí spotřebitelé

Poměr ceny a kvality je nejdůležitějším motivačním prvkem a současně překážkou pro zapojení spotřebitelů do oběhového hospodářství, následovaný pohodlím spotřebitele. Řada spotřebitelů je ochotna zaplatit vyšší cenu za výrobky s vyšší trvanlivostí/životností a možností opravy, ale nízké ceny u výrobků, které nespadají do oběhového hospodářství, mohou vést k nákupu levnějších výrobků a tak ignorování výhod oběhového hospodářství ze strany spotřebitelů. Obdobně platí, že pokud je náhrada výhodnější než oprava, spotřebitelé snadno nakupují nové výrobky. To bylo obzvláště výrazné u spotřebitelů, kteří dávají přednost novým trendům a technologiím, ale pouze přibližně jeden z deseti spotřebitelů uvedl jednoznačnou preferenci pro nové trendy a technologie.

Studie zjistila, že opravy jsou populární, ale nejsou vždycky využívané. Většina spotřebitelů, kteří výrobky neopravovali, nebo si je nedávali opravovat, uváděli, že oprava by byla příliš nákladná (25 – 50 %), nebo dávali přednost novému výrobku (17 – 25 %), nebo považovali výrobek za zastaralý nebo nemoderní (20 – 30 %). V některých případech (5 – 10 %) však spotřebitelé nevěděli jak nebo kde dát výrobky opravit, nebo uvedli, že by na opravu museli vynaložit příliš velké úsilí (8 – 14 %).

Vliv informací o výrobku na rozhodování o nákupu

Mnoho spotřebitelů tvrdilo, že si byli vědomi trvanlivosti/životnosti a možnosti oprav zakoupených výrobků, avšak v rámci studie se ukázalo, že informace o výrobku vztahující se k oběhovému hospodářství (tj. informace o trvanlivosti/životnosti výrobků a možnosti jejich oprav) byly ve skutečnosti obtížně dostupné. Studie prokázala, že lepší poskytování informací v místě nákupu (např. na etiketách, nebo výrobci) by bylo účinným prostředkem pro prosazování udržitelné spotřeby mezi spotřebiteli. V případě, že byly poskytnuty informace o trvanlivosti/životnosti nebo možnosti jejich oprav, pravděpodobnost zakoupení výrobku s nejvyšší trvanlivostí/životností byla trojnásobná, a více než dvojnásobně se pravděpodobnost nákupu zvýšila v případě informace o možnosti oprav výrobku. Pokud byly informace o trvanlivosti/životnosti a možnosti oprav uvedeny společně na štítku výrobku, pravděpodobnost nákupu takových výrobků se ještě dále zvýšila.

Doporučení k posílení zapojení spotřebitelů do oběhového hospodářství

Studie uvádí několik doporučení, která by měla posílit zapojení spotřebitelů do oběhového hospodářství:

• posílení environmentálních přístupů a povědomí o životním prostředí;
• usnadnění oprav výrobků;
• vytvoření finanční motivace k provádění oprav a nákupu výrobků s delší trvanlivostí/životností;
• zajistit poskytnutí informací o trvanlivosti/životnosti výrobků a možnosti jejich oprav v místě prodeje;
• posílit vymáhaní požadavků právních předpisů na poskytování přesných informací spotřebitelům.
  Evropská komise (Generální ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele) plánuje provedení nové studie  na přelom 2019/2020, jejímž cílem by mělo být zmonitorování vnitrostátních právních předpisů a právního rámce EU pro oběhové hospodářství, a rovněž by mělo dojít k posouzení nových opatření směrem ke spotřebitelům.
  Podrobné informace o studii a výsledky jsou uvedeny v přiložených dokumentech.