Úvodní stránka

Hodnotící přehled spotřebitelských podmínek je dvouletá zpráva, která sleduje náladu spotřebitelů v celé EU a také na Islandu a v Norsku. Shromažďuje údaje o vnitrostátních podmínkách pro spotřebitele, pokud jde o znalosti a důvěru, nekalé obchodní praktiky, bezpečnost výrobků, environmentální otázky a online prostředí. Průzkum byl proveden na reprezentativním vzorku 1000 osob z každé členské země vyjma Lucemburska, Malty, Kypru a Islandu, kde velikost vzorku v každé zemi tvořilo 500 osob.

Údaje pro letošní zprávu byly shromážděny prostřednictvím průzkumů provedených v říjnu a listopadu 2022 na aktuální témata, včetně spotřebitelských návyků během krizí, jakož i ohledně přechodu na ekologické a digitální technologie.

Hodnotící zpráva monitoruje národní podmínky pro spotřebitele v členských státech EU a byly identifikovány tyto klíčové oblasti a hodnotící kritéria:

Znalosti a důvěra

Zjišťováno bylo, zda spotřebitelé znají svá práva a zda maloobchodní prodejci mají povědomí o právech spotřebitelů, zda mají spotřebitelé důvěru v úřady/organizace při zajišťování a vymáhání jejich práv, a zda spotřebitelé museli s daným výrobkem či službou řešit problém.

Nekalé obchodní praktiky

V tomto případě se zjišťuje, zda se spotřebitelé setkali s nekalými obchodními praktikami. Hodnoceno je, zda se spotřebitelé cítili pod tlakem z důvodu opakující se nevyžádané pošty, hovoru či zprávy.

Bezpečnost výrobků a stahování výrobků z trhu

V této oblasti byli spotřebitelé dotázaní, zda se jim nebo někomu z jejich domácnosti stala nehoda, zranění nebo jim byly způsobeny zdravotní potíže v důsledku používání výrobku zakoupeného v posledních dvou letech.

Online prostředí

Konkrétně průzkum zjišťoval, do jaké míry evropští spotřebitelé v uplynulém roce hráli videohry nebo online hry, které zahrnují nákupy virtuální předmětů ve hře. Toto prostředí zažilo v poslední v důsledku celosvětové pandemie COVID-19 nebývalý vzestup.

Hlavní zjištění uvedená v Hodnotící zprávě o podmínkách na spotřebitelských trzích:

• 48 % respondentů vyjádřilo obavy o svou schopnost platit účty, včetně hypoték a dopravy do práce.
• Více než třetina uvedla, že sáhla do svých úspor (37 %), a každý desátý zaznamenal zvýšení svých hypoték, zejména kvůli variabilním úrokovým sazbám.
• V reakci na zvýšení cen energií více než polovina spotřebitelů uvedla, že změnila své návyky, ať už jde o úsporu energie v domácnosti (71 %), využití veřejných dotací na opatření v oblasti energetické účinnosti a/nebo změnu způsobu využívání dopravy (28 %).
• 43 % respondentů prohlásilo, že se při rozhodování o nákupu vůbec neřídí otázkami životního prostředí. Velké rozdíly jsou i mezi jednotlivými odvětvími, přičemž na prvním místě v důležitosti dopadu na životní prostředí, který spotřebitelé při výběru pociťují, jsou automobily (81 %). Kromě toho méně spotřebitelů než v roce 2020 vyjádřilo přesvědčení o spolehlivosti environmentálních tvrzení (-5 %), což lze přičíst vyšší úrovni povědomí o tzv. greenwashingu.
• Vzhledem k tomu, že prodeje v elektronickém obchodě rok od roku rostou, jsou spotřebitelé stále více vystaveni častým nekalým praktikám na internetu. Třemi nejčastěji uváděnými praktikami byly: osobně zaměřená online reklama (76 %), skrytá reklama ve výsledcích vyhledávání (75 %) a neupřímné recenze spotřebitelů (69 %).
• Pokud jde konkrétně o online reklamu, 94 % respondentů z ní vyjádřilo obavy, přičemž 70 % se obává nevhodného používání a sdílení osobních údajů, 66 % shromažďování online údajů a souvisejícího profilování bez výslovného vědomí nebo souhlasu a 57 % instalace souborů cookies.

Zjištění uvedená v Hodnotící zprávě o podmínkách na spotřebitelských trzích ve vztahu k ČR

Důvěra a znalosti

V rámci hodnocení důvěry spotřebitelů byl v Evropské unii zaznamenán růst. Např. důvěra ve veřejné orgány narostla na úrovni EU od roku 2018 o 5 %, jde o růst na 66 %. V ČR je tato úroveň na 63 %, kdy u nás byl zaznamenán nárůst o 4,8 %. Bohužel v ČR pouze asi polovina spotřebitelů (52 %) věří v nevládní organizace, že jim pomůžou ochránit jejich práva, evropská úroveň v této oblasti přitom činí 63 %. Jako znepokojivá se jeví oblast důvěry ve vyřešení jednoduchého sporu, kde došlo k poklesu o 5,2 % na úroveň 44 %, evropská úroveň činí 45 %. Na úrovni EU je 72 % spotřebitelů obecně přesvědčeno, že výrobky, které kupují, jsou bezpečné. ČR se v tomto hodnocení umístila na třetím místě za Finskem a Estonskem.

V případě hodnocení znalostí práv spotřebitelů a důvěry zaujímá ČR druhé místo mezi členskými státy EU, na prvním místě se umístilo Dánsko. V ČR je za znalé považováno 75 % spotřebitelů, v celé EU činí tento ukazatel 63 %. Z dat vplývá, že větší znalost mají ti spotřebitelé, kteří za poslední 12 měsíců nakupovali online.

Zpráva uvádí, že v EU za posledních 12 měsíců řešilo 17 % spotřebitelů problém s výrobkem nebo službou. V ČR toto muselo řešit 24 % spotřebitelů. V EU se u 8 % spotřebitelů vyskytl problém se službou nebo výrobkem, ti ale tento problém neřešili. V ČR se takto zachovala 3 % spotřebitelů.

Nekalé obchodní praktiky

V rámci této oblasti bylo zjištěno, že Česká republika se udržuje na průměru EU. Pro příklad lze uvést, že se 29 % českých spotřebitelů setkalo s výrobkem či službou, který byl inzerován jako bezplatný, ale ve skutečnosti tomu tak nebylo. Evropský průměr činí 27 %. Dále lze uvést, že 15 % českých spotřebitelů se setkalo s neočekávatelnými dodatečnými poplatky, evropský průměr je ještě mírně vyšší, a to 21%.

Bezpečnost výrobků a environmentální otázky

Z průzkumu vyplynula velmi pozitivní zpráva, že spotřebitelé neutrpěli nehodu, zranění nebo zdravotní potíže v důsledku používání výrobku. S výrobkem, který byl nebezpečný a zranil nebo způsobil nehodu, se setkalo v ČR pouze 1 % spotřebitelů. 3 % českých spotřebitelů bylo způsobeno zranění či jiná nehoda v důsledku používání výrobku v rozporu s jeho funkcí a případným návodem k použití. Tři čtvrtiny českých spotřebitelů se při nákupu elektronických produktů zajímají, zda jsou lehce opravitelné a 94 % spotřebitelů se zajímá o jejich trvanlivost (výdrž), tzn. jako dlouho vydrží plnit svoje funkce, pro kterou byly zakoupeny. V EU 56 % spotřebitelů vybralo výrobek na základě jeho vztahu k životnímu prostředí, v ČR se takto rozhodují spotřebitelé podobně (58 %).

Online prostředí

Data ukazují, že v případě, kdy spotřebitel nakupuje online, jde většinou (87 %) o prodejce nebo poskytovatele služeb v ČR. Pouze 10 % českých spotřebitelů nenakupuje online, ČR se v rámci EU zařazuje mezi země, kde mají spotřebitelé největší zkušenosti s online trhem. Pouze 1 % český spotřebitelů neví, kde má poskytovatel online služeb nebo online prodejce sídlo. Tento ukazatel lze vnímat jako pozitivní, neboť z něj vyplývá, že se čeští spotřebitelé zajímají o sídlo prodávajícího či poskytovatele služby. Čeští spotřebitelé se často setkávají s tzv. cílenou reklamou (v 70 %), což je ale stále pod evropským průměrem (76 %). Z ostatních sledovaných ukazatelů týkajících se např. nepravdivých recenzí nebo oblasti nepravdivých slev vyplývá, že ČR se drží na spodní hranici průměru EU, lze pouze doufat, že se zde bude projevovat klesající trend.

Další informace:

Hodnotící zpráva o podmínkách na spotřebitelských trzích 2023 (Consumer Conditions Scoreboard: Consumers at home in the Single Market, 2023 Edition)

https://commission.europa.eu/document/89ea35fe-728f-4749-b95d-88544687583c_en

Tisková zpráva ze dne 27. 3. 2023 „Spotřebitelský přehled: nové údaje ukazují silný dopad energetické krize na spotřební návyky“ (Press release of 27.3.202 „Consumer Scoreboard: new data shows strong impact of the energy crisis on consumption habits“) https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_23_1891

Průzkum spotřebitelských podmínek 2022 - Informační přehledy pro jednotlivé země (2022 Consumer conditions survey – Country factsheets)https://commission.europa.eu/publications/2022-consumer-conditions-survey-country-factsheets_en