Úvodní stránka

Agenda „Zajištění rovných příležitostí na Ministerstvu průmyslu a obchodu“ se kvůli tomuto tématu spojila s Odborem rovnosti žen a mužů na Úřadu vlády, který zpracoval příručku „Prevence sexuálního obtěžování ve státní správě“. Spolu s příručkou se téma sexuálního obtěžování stalo více skloňovanou. Úřad vlády České republiky poskytl našemu ministerstvu celkem 20 kusů této brožurky a v souvislosti s ní provede školení pro 10 – 15 pracovníků, kterých by se dotýkalo případné řešení zjištěného sexuálního obtěžování. V tomto článku dále naleznete základní pojmy, popis a postup, jak řešit nastalé případy.

Sexuální obtěžování představuje velmi negativní jev s řadou dopadů na individuální i celospolečenské úrovni. Vede ke snížení lidské důstojnosti a ohrožuje celkově vztahy na pracovišti. Ženy a muže může stavět vzájemně až do nepřátelských pozic, kdy se může projevit odlišnost a neschopnost vzájemných vztahů bez sexuální či romantické roviny, v nichž jsou jedni pro druhé potenciálním ohrožením.

Sexuální obtěžování může mít podobu verbální. Návrhy či výzvy sexuálního charakteru nebo rovněž žádosti ohledně sdělení různých osobních údajů, všemožné způsoby dvoření či předehry apod. Nebo vizuální vyzývavé oblečení, odhalování se, vystavování obrázků či jiných předmětů, které mají vztah k sexualitě, stejně tak umisťování takových předmětů na místa, kde je má oběť nalézt (např. osobní skříňka na pracovišti), sexuální gesta, upřené pohledy na sexuální části těla obtěžované/ho, písemná sdělení, která jsou ve své podstatě milostné či sexuální povahy, atd.

V širokém pojetí lze považovat za sexuální obtěžování takové chování, které splňuje tři základní znaky:

1. chování má sexuální povahu nebo se týká skutečnosti, že daný člověk je ženou či mužem
2. chování je nevyžádané a nechtěné
3. chování má negativní dopady na lidskou důstojnost či životní pohodu obtěžované osoby

Sexuální harašení je nežádoucí, většinou protizákonné chování, které má mnoho negativních dopadů na jednotlivce, organizace i celé úřady. Základními znaky tohoto chování jsou nevyžádané, obtěžující, ponižující, vytváří nepříjemné pracovní prostředí a může vést až ke snížení lidské důstojnosti. U jedinců, kteří se s tímto obtěžováním setkali a stali se obětí sexuálního obtěžování, se potvrdili negativní důsledky v oblasti psychické, fyzické, sociální i výkonnostní.

 

Výzkumy, které byly v minulosti provedeny, ukazují, že nejčastěji se sexuálního obtěžování dopouštějí muži v nadřízených pozicích vůči ženám v podřízených pozicích. Takto lze charakterizovat dvě vzniklé asymetrie:

1. nerovnost zaměstnaneckých pozic, ze které vyplývá obtížné odmítnutí určitého chování ze strany nadřízeného kvůli obavě ze ztráty zaměstnání či jiného postihu
2. nerovnost genderových rolí, ze které vyplývá očekávání, že muži mají tendenci chovat se k ženám jako k potenciálním partnerkám a že ženy jsou spíše pasivní a submisivní

Sexuální obtěžování může také nastat i v situaci, kdy je ve vedoucí pozici žena. Může toto chování směřovat i na kolegu či kolegyni stejného pohlaví. Rovněž se může vyskytovat v kolegiálních vztazích, kde neplatí vztah nadřízenosti a podřízenosti. V takovémto případě je pro obtěžovanou osobu snadnější se proti takovémuto jednání ohradit.

 

Příčiny sexuálního obtěžování na pracovišti:

1. potřeba potvrdit si vlastní moc v situaci, kdy druhý nemůže odmítnout
2. mít nad druhými moc a možnost s nimi manipulovat a uplatňovat mocenskou převahu
3. nezralá potřeba potvrdit si sexuální aktivitu s menším rizikem odmítnutí
4. nerespektování hranice mezi pracovní/formální a soukromou/neformální sférou
5. neznalost a necitlivost k normám, které existují v pracovním prostředí
6. neporozumění a necitlivost k potřebám a přáním druhých lidí

Následky a možné důsledky opakovaných a dlouhodobých případů sexuálního obtěžování jsou o to závažnější, že doléhají na velkou část zaměstnanců a zaměstnankyň. Změna atmosféry na pracovišti pak zvyšuje fluktuaci, což vede ke komplikacím řízení celé organizace a v souvislosti s tímto také zvyšuje finanční náklady na její chod.

 

Formy nežádoucího chování na pracovišti:

• Mobbing

Tento pojem označuje šikanu, která vychází ze strany spoluzaměstnanců a spoluzaměstnankyň, která se nejčastěji projevuje ponižováním, verbálním napadáním, šířením pomluv, vyloučením z kolektivu, zastrašováním, zesměšňováním a dalším negativním jednáním, které znepříjemňuje plnění pracovních úkolů. Mobbing je veden tedy na horizontální linii a není zde prvek podřízenosti.

• Staffing

Staffing představuje šikanu nebo obtěžování, které je vedeno zdola nahoru. Obětí je v tomto případě osoba ve vedoucí pozici. Pachatelem, či pachatelkou je osoba podřízená. Staffing se může projevovat záměrným mařením zadaných úkolů, ignorováním pokynů, zatajováním informací a dalšími formami neférového jednání, které má za cíl, zcela poškodit vedoucího, nadřízeného či negativně ovlivnit chod celé organizace.

• Bossing

Toto chování se často podobá mobbingu, ale pramení ze strany nadřízené osoby k podřízené osobě. Je zde charakteristický rys zneužívání moci. Projevují se zde prvky moci, kastování nadřízenosti, nad podřízeností a zadávání poškozované osobě, často nesplnitelné, ponižující úkoly nebo neoprávněné kritické hodnocení.

Společným znakem sexuálního obtěžování, mobbingu a bossingu je vytváření nepříjemného pracovního prostředí a snižování lidské důstojnosti poškozované osoby. Mobbing a bossing můžou sexuální obtěžování na pracovišti doprovázet, nebo k nim může docházet i samostatně.

Často dochází k bagatelizaci sexuálního obtěžování, mobbingu i bossingu a to i přes jejich závažné dopady. Bagatelizace může probíhat na různých úrovních, kdy se omlouvá původ obtěžování a vše se zlehčuje.

 

Důsledky sexuálního obtěžování pro kolektiv a organizaci

Veškeré dopady sexuálního obtěžování se podepisují na celkovém klimatu na pracovišti a prolínají se do nižší pracovní spokojenosti a produktivity práce. Důsledky se promítají v obtížném řízení organizace a zvýšených finančních nákladech.

Hlavní rizika, která vznikají při bagatelizaci sexuálního obtěžování, nebo jeho považování za přípustné chování jsou:

1. zhoršené vztahy v zaměstnaneckém kolektivu, které snižují efektivitu kolegiální spolupráce a snižují spokojenost osob v zaměstnání
2. vyšší fluktuace zaměstnanců a zaměstnankyň, která má za důsledky komplikaci spolupráce v týmu, vyšší náklady, proškolování nových zaměstnanců, delší lhůty na plnění zadaných úkolů, ztráta zkušeností a znalostí a zpomalení produktivity práce
3. nedůvěra zaměstnanců a zaměstnankyň ve formální struktury a mechanismy organizace, ve které se automaticky snižuje autorita nadřízených a tím pádem se komplikuje řízení organizace
4. špatný obraz organizace navenek a snížená důvěra veřejnosti i dalších spolupracujících organizací v daný úřad
5. prohlubování problému při dlouhodobém neřešení existujících problémů sexuálního obtěžování, tzn. zesílení nevhodného chování, odchod kvalitních zaměstnanců a trvalá ztráta dobré pověsti organizace

Sexuální obtěžování na pracovišti je poměrně často se vyskytujícím se jevem a úřady v tomto směru nejsou výjimkou.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci péče o své zaměstnance i zaměstnankyně, aktivně spolupracuje s Úřadem vlády, konkrétně s Odborem rovnosti žen a mužů. Tento odbor vydal v říjnu 2019 příručku „Prevence sexuálního obtěžování ve státní správě“, ze které jsme vycházeli při psaní tohoto článku. Příručka byla během listopadu distribuována na Odbor personální v Ministerstvu průmyslu a obchodu. V rámci této příručky je i návod jak postupovat a komunikovat v případě zjištění či oznámení sexuálního obtěžování.

 

Zdroje:

• Příručka „Prevence sexuálního obtěžování ve státní správě“, vydal Úřad vlády České republiky,              1. vydání, Praha, 2019, ISBN: 978-80-7440-233-3