Úvodní stránka

Stavební výroba představuje sektor, který by na rozdíl od drtivé většiny ostatních zřejmě na rok 2016 nejraději zapomněl. Během roku vykázala pokles ve výši 5,9 % a ani prosincový růst na celkovém výsledku příliš nezměnil.

Sektor stavebnictví se dotkl svého dna ve druhém čtvrtletí a od té doby propad postupně slábl. Také v oblasti zakázek zatím přetrvávala absence výraznějšího růstového impulsu. Z vývoje stavebních povolení se dá předpokládat, že by v dalším období mohlo stavebnictví vykázat alespoň symbolický růst, který ovšem propad z předchozího roku zdaleka nevykompenzuje.

Inženýrské stavitelství, jehož produkce je převážně financována z veřejných zdrojů a navázána na příjmy z EU, na rozdíl od pozemního zaznamenalo dvouciferný pokles, ve kterém se udrželo celý rok. Vzhledem k tomu, že se tomuto segmentu stále nedostávají nové velké infrastrukturní zakázky, podmínky pro jeho vyšší růst jsou zatím omezené.

Pozemní stavitelství sice meziročně kleslo, nicméně produkce pozvolna rostla vlivem silné poptávky po bydlení, podporované snadno dostupnými hypotékami s rekordně nízkými úrokovými sazbami. Zvýšila se nově zahajovaná výstavba bytů v rodinných domech, avšak nejednalo se zatím o silný posun směrem vzhůru. Rostl počet dokončených bytů jak v rodinných, tak i bytových domech, a přestože poptávka po bydlení roste, nových bytů se příliš nestaví. Důsledkem je růst jejich cen.

Analýza v tomto dokumentu je rozdělena do 4 základních částí, které by měly poskytnout čtenáři ucelený pohled na sektor stavebnictví.

• V první části se věnuje postavení stavebnictví v české ekonomice, kdy se vychází z národních účtů (kapitola 1). Dále navazuje vývoj situace ve stavebnictví se zaměřením na rok 2016, na bázi dalších statistik ČSÚ a Eurostatu (kapitola 2).
• Druhá část je zaměřena na analýzu stavebnictví z pohledu podnikových dat (kapitoly 3 až 7), kde jsou prezentovány výběr ukazatelů finanční analýzy. Podrobněji jsou prezentovány ukazatele za celou sekci CE-NACE F Stavebnictví, v menším rozsahu pak jednotlivá pododvětví a odvětví související se stavebnictvím.
• Třetí část zachycuje informace o státní podpoře ve stavebnictví, a to jednak z pohledu veřejných zakázek a také z pohledu jednotlivých státních fondů nebo operačních programů EU. Výběr nejdůležitějších informací je obsažen v kapitolách 8 a 9.
• Poslední část – metodické poznámky – navazuje na druhou část a podrobněji rozebírá zdrojové údaje, ze kterých se při analýze podnikových dat vycházelo.