Úvodní stránka

Ministerstvo průmyslu a obchodu i v roce 2012 pokračovalo zejména výkonem státního dozoru ve shromažďování, zpracovávání a vyhodnocování informací pro naplnění požadavku na zpracování nové právní úpravy týkající se problematiky komoditních burz, který vyplynul z konsensuálního vypořádání připomínkového řízení v rámci procesu přijetí novely zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách zákonem č. 247/2011 Sb. Pro realizaci navržených koncepčních změn byl Plánem legislativních prací vlády na rok 2012 stanoven Ministerstvu průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství úkol zpracovat věcný záměr nového zákona o komoditních burzách s termínem jeho předložení k projednání vládě v prosinci 2012.

Základním cílem nové právní úpravy měl být vedle využití námětů k realizaci koncepčních změn soulad nové právní úpravy s komunitárním právem a provázanost nového zákona o komoditních burzách s provedenou rekodifikací soukromého práva, která má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Přípravě věcného záměru nového zákona o komoditních burzách předcházelo zpracování analýzy o existenci a fungování komoditních burz v zahraničí. V průběhu procesu hodnocení dopadů regulace probíhaly za účelem dosažení co nejvhodnějšího řešení dotčených oblastí četné formální či neformální konzultace zejména s odborníky z praxe a z oboru legislativy a obchodního práva. Z analýzy dopadů přijetí rekodifikace vyplynulo, že zákon o komoditních burzách nebude zařazen do seznamu právních předpisů, které budou muset být upraveny, neboť v současném stádiu teoretických znalostí nově přijaté úpravy soukromého práva dosud nebyly z pohledu aplikované praxe identifikovány žádné pasáže zákona, které by úpravu vyžadovaly. Obdobně v souvislosti s přijetím zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), jehož účinnost je též stanovena k 1. lednu 2014, nebyl zákon o komoditních burzách zařazen mezi zákony, které je třeba změnit, neboť výkon státního dozoru odkazuje na základní pravidla kontrolní činnosti stanovená zvláštními zákony v obecné rovině.

S využitím všech těchto zdrojů informací byla vyhotovena Závěrečná zpráva z hodnocení dopadu regulace podle obecných zásad (RIA) z níž vyplynulo, že zákon o komoditních burzách v současném znění představuje pro praxi vyhovující právní úpravu s tím, že předmětná problematika dosud není vyřešena na úrovni komunitárního práva. Úpravu komoditního trhu na národní úrovni, která lépe respektuje specifika a reálné podmínky daného území, a ponechání oddělených předpisů komoditního a kapitálového trhu lze upřednostnit zejména s ohledem na objem a druh komodit obchodovaných na stávajících komoditních burzách v České republice. Na základě těchto skutečností byl předseda vlády České republiky RNDr. Petr Nečas v říjnu 2012 požádán o zrušení tohoto úkolu v Plánu legislativních prací vlády na rok 2012, které následně vláda svým usnesením ze dne 28. listopadu č. 870 v bodu 2 písm. d) odsouhlasila.

K 31. prosinci 2011 na komoditním trhu v ČR působilo 9 komoditních burz, z toho 5 subjektů, kterým státní povolení vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, a 4 subjekty, kterým státní povolení vydalo Ministerstvo zemědělství. V průběhu roku 2012 byla jedna komoditní burza vymazána z obchodního rejstříku a jedna komoditní burza zápisem do obchodního rejstříku vznikla. V obou případech se jednalo o komoditní burzy v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu, proto k datu 31. prosince 2012 zůstal počet komoditních burz působících na komoditním trhu v ČR nezměněn. V průběhu roku 2012 došlo k dohodě burzovních komisařů obou orgánů státní správy o rámcových principech při výkonu státního dozoru nad komoditními burzami a současně k navázání aktivní spolupráce pro možnost aplikace analogických řešení obdobných situací zjištěných v rámci kontrolní činnosti obou resortů dle požadavku úvodních ustanovení správního řádu. Je proto možné pro období roku 2012 konstatovat značný posun v řešení problematiky burz organizujících současně obchody s komoditami spadajícími jak do působnosti Ministerstva zemědělství, tak do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, která je úzce vázána na vývoj právních názorů obou resortů na kompetence k výkonu státního dozoru a dále na příslušnost správního řízení jednotlivým orgánům státní správy.

Klíčové informace lze o jednotlivých burzách v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu čerpat na webových stránkách jednotlivých burz:

Českomoravská komoditní burza Kladno www.cmkbk.cz

POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE, a.s. www.pxe.cz

HRAPRAKO komoditní burza www.hraprako.cz

Komoditní burza Říčany www.burzaricany.cz

Komoditní burza PROFIT www.kbprofit.cz

Protože komoditní burzy vytvářejí transparentní prostředí pro setkávání se poptávky a nabídky a tím generují v maximální možné míře objektivní tržní ceny základních komodit, lze i nadále doporučit využívání komoditních burz i u veřejných zadavatelů v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Ani v resortním systému centralizovaného zadávání nemusí být realizován nákup, jestliže jde o dodávky nabízené a kupované na komoditních burzách. Současně musí Ministerstvo průmyslu a obchodu garantovat účastníkům trhu, že držitelé oprávnění provozovat komoditní burzu splňují stanovená kritéria zákona, tj. členové burzy splňují dané kvalifikační předpoklady, burzovní aparát disponuje dostatečnými finančními, materiálními, personálními a organizačními předpoklady pro provozování burzy vzhledem k rozsahu činnosti a zaměření burzy a burzovní obchody uzavírají jen osoby k tomu oprávněné. Z těchto důvodů jsou prováděny hloubkové kontroly provozu jednotlivých burz na místě v rozšířené podobě, a to v intencích novely zákona o komoditních burzách účinné od závěru roku 2011.

Přílohou této informace je "  Přehled obchodovaných komodit na burzách v působnosti MPO [doc, 52 kB]".

* * *

Poznámka: Platná dikce § 1 odst. 1 zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů, komoditu definuje jako jakékoliv "zboží". Proto byly komodity od počátku účinnosti zákona o komoditních burzách u jednotlivých burz povolovány ve vazbě na jednotnou klasifikaci produkce (JKP), následně na Standardní klasifikaci produkce (SKP) a v současné době na Klasifikaci produkce (CZ—CPA).