Úvodní stránka

Publikováno:
19.2.2013
Autor:
odbor 32300

Souhrnná informace o komoditních burzách v Evropě včetně stručného popisu situace ve vybranných zemích.

Úvod:

Komoditní burzy tvoří významný prvek tržní ekonomiky. Nenahraditelným posláním komoditních burz je zabezpečovat trh komodit, monitorovat nabídku a poptávku a zejména působit na utváření reálné cenové hladiny jednotlivých komodit. V řadě případů plní komoditní burzy delegované úkoly státní správy v oblasti zabezpečení obchodu se strategickými komoditami a stát proto tyto subjekty podporuje.

Na rozdíl od burz cenných papírů, které existují v podstatě v každé evropské zemi, došlo v průběhu minulých let k tomu, že v západní Evropě menší komoditní burzy navzájem fúzovaly a vytvořily několik silných hráčů na západoevropském trhu. Obdobný vývoj lze očekávat v následujícím desetiletí rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Problematika komoditních burz a burzovního trhu není upravena žádným nařízením EU a nelze ani očekávat, že bude nějakým způsobem sjednocována. Právnické formy komoditních burz jsou proto v jednotlivých zemích rozdílné, nejdůležitějším vlivem, který jednotlivá uspořádání utvářel, byla tradice. Komoditní burzy působí buď jako veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekty. Z tohoto pohledu je dosavadní česká právní úprava, která na komoditní burzy nahlíží jako na zvláštní, specifickou, do standardních evropských typů společností nezařaditelnou právní osobu, anachronismem.

Ve středoevropském regionu je jednoznačně nejprogresivnější komoditní burzou burza v Budapešti (Budapest Commodity Exchange, Inc.), která působí v režimu akciové společnosti. Tato burza již částečně fúzovala s rakouskou komoditní burzou, čímž vznikla třetí nejsilnější komoditní burza v Evropě. V budoucnu lze očekávat další spojování burz ve střední Evropě a nemají—li zůstat české komoditní burzy mimo tyto trendy, je třeba (kromě řady dalších předností navrhovaného řešení, které jsou uvedeny a zdůvodněny v materiálu "Návrh věcného záměru zákona o komoditních burzách") jim umožnit transformaci do odpovídající právní formy.

Nezanedbatelným argumentem je také skutečnost, že naprostá většina evropských burz cenných papírů funguje rovněž na principu akciových společností. Tato právní forma se osvědčila i u Burzy cenných papírů Praha, a.s., která byla zřízena na základě velmi moderního a progresivního zákona.

Slovensko:

Na Slovensku působí dvě komoditní burzy: tradiční Komoditná burza Bratislava a od loňského roku nově založená Evrópská merkantilná burza. Komoditní burzy na Slovensku se řídí stejným federálním zákonem č. 229/1992 Sb., podle něhož dosud působí komoditní burzy také v České republice. Tento zákon byl v minulosti upraven pouze několika formálními novelami. V současné době však slovenské Ministerstvo hospodárstva zahájilo přípravu zcela nového zákona s obdobnými zásadami jako jsou navrhovány v ČR (změna právnické formy na akciovou společnost, zpřísnění podmínek pro státní povolení atd.).

Rakousko:

První komoditní burza, která vznikla ve Vídni v roce 1872, se krátce poté sloučila s Vienna Stock Exchange (Vídeňská burza cenných papírů), čímž vznikla Vienna Stock and Commodity Exchange. Od té doby dodnes má vídeňská burza dva parkety — burzu cenných papírů a komoditní burzu. Nicméně Vídeň nebyla nikdy tradičním či významným centrem komoditního obchodu. Vysoké objemy komoditních obchodů se uskutečňovaly pouze v období let 1921 až 1924. Význam Vídeňské komoditní burzy pro současnou rakouskou ekonomiku spočívá dnes především ve vedlejších aktivitách, jako je zveřejňování kotací cen významných komodit, stanovování domácí spotřeby, expertní analytické studie, publikace cenových grafů a zejména v činnosti arbitrážního soudu. Činnost komoditních burz se v Rakousku řídí společným zákonem pro kapitálový i komoditní trh. Pro vznik nové burzy existují přísná pravidla, koncesi vydává FMA — Úřad pro dohled nad finančním trhem (pro burzu cenných papírů) nebo spolkové ministerstvo hospodářství (pro komoditní burzu). Subjekt žádající o státní přivolení musí mít formu akciové společnosti a musí být splněny záruky, že činnost burzy neohrozí "národně hospodářské zájmy ve funkčním burzovnictví, ani pro chráněné zájmy osob, které chtějí investovat". Tyto skutečnosti jsou kontrolovány za pomoci institutu burzovních komisařů, kteří mají rozsáhlé pravomoci. Rakouský zákon sloužil (spolu s maďarským) jako jeden z inspiračních zdrojů při přípravě předkládaných legislativních změn v českém komoditním právu. V minulém roce (květen 2004) vídeňská burza vstoupila kapitálově do maďarské burzy, když v konsorciu s rakouskými bankami ovládla 68,8% akcií Budapest Stock Exchange (BSE).

Maďarsko:

Maďarsko bylo první zemí bývalého RVHP, kde byla již v roce 1989 založena komoditní burza. Budapest Commodity Exchange je jednoznačně nejprogresivnější, kapitálově nejsilnější a má nejvyšší likviditu v celém středoevropském a východoevropském regionu. Burza byla původně založena jako soukromoprávní subjekt, know how převzala od odborníků úspěšné Chicago Exchange. Na začátku roku 2003 byla struktura změněna na klasickou akciovou společnost, což komoditní burze umožnilo dále expandovat. Progresivní maďarský zákon o kapitálovém a komoditním trhu sloužil jako jeden z inspirativních zdrojů při přípravě českého věcného záměru zákona o komoditních burzách a komoditním trhu.

Německo:

Nejvýznamnější německou komoditní burzou je Warenterminbörse Hannover AG (Commodity Exchange Hannover/WTB), která byla založena v roce 1996. Jedná se o akciovou společnost se čtyřmi velkými akcionáři (agrární holdingová společnost EWB, Hannover and Hamburk Stock Exchange, Landschaftliche Brandkasse, Deutscher Terminhandelsverband). Burza se specializuje na obchodování se zemědělskými produkty. V Brémách působí komoditní burza specializovaná na obchodování s bavlnou (Bremer Baumwollbörse). V Německu kromě toho působí několik dalších komoditních burz zemského měřítka, zpravidla zaměřených na obchodování se zemědělskými produkty (např. Mitteldeutsche Produktenbörse, Arbeitsgemeinschaft der deutschen Waren — und Produktenbörsen, Bayerische Warenbörse, Bremer Getreide — und Futtermittelbörse Frankfurter Getreide — und Produktenbörse, Verein der Getreidehändler der Hamburger Börse, Mannheimer Produktenbörse Südwestdeutsche Warenbörse, Rheinische Warenbörse zu Köln und Krefeld, Stuttgarter Waren — und Produktenbörse/ Südwestdeutsche Warenbörse, Wormser Getreide — und Produktenbörse). Německé zákony stanoví tvrdé podmínky pro vydání povolení při vzniku komoditní burzy a ukládají státním orgánům vykonávat přísnou kontrolu nad obchody zprostředkovávanými na komoditní burze, aby byla zaručeny rovné podmínky všem účastníkům trhu a nedocházelo k ovlivňování cenových hladin jednotlivých komodit.

Polsko:

V Polsku není komoditní trh příliš rozvinut, komoditní burzy mají regionální charakter a jsou kapitálově slabé. Za zmínku stojí Warszawska Gielda Towarowa Spólka Akcyjna (Warsaw Commodity Exchanges), která byla založena v roce 1995 soukromými i veřejnoprávními subjekty. Právní forma komoditní burzy je (jak název napovídá) akciová společnost. V roce 2000 došlo k privatizaci. Vzhledem k nemoderní, zastaralé legislativě a kapitálové slabosti nehrají polské komoditní burzy v Evropě významnější úlohu.

Velká Británie:

Komoditní trh ve Velké Británii má velkou a dlouholetou tradici. Nejznámější komoditní burzou je proslulá London Metal Exchange (LME). Obchody uskutečňované na této komoditní burze ovlivňují zásadně světové ceny neželezných kovů (hliník, měď, nikl, olovo, zinek, cín). V Londýně jsou kotovány i ceny drahých kovů (zlato, stříbro, platina, palladium) a strategických kovů (antimon, arsen, chróm, hořčík, indium, iridium, kobalt, křemík, mangan, rtuť, ruthenium, selen, tantal, titan, vanad, wolfram, feroslitiny a další). Další velmi významnou komoditní burzou je International Petroleum Exchange of London (IPE), kde se obchoduje mimo jiné se severomořskou ropou Brent, ropou Dubai, s motorovou naftou, olovnatým i bezolovnatým benzínem a dalšími ropnými produkty. IPE má právní formu obdobnou naší společnosti s ručením omezeným a je dceřinnou společností americké IntercontinentalExchange (ICE). Třetí významnou komoditní burzou, která působí ve Velké Británii je Futures and Options Exchange (London FOX), která vznikla z bývalé London Commodity Exchange (LCE). Na této burze se obchoduje především se zemědělskými komoditami (kakao, káva, cukr, kaučuk, obilí, brambory). Burzy ve Velké Británii mají formu soukromoprávního subjektu srovnatelného zhruba s naším s.r.o. (Limited).

Francie

Ve Francii působí MATIF — Marche a Terme International de France, která zprostředkovává termínované obchody (futures) pro komodity. Burza byla založena v únoru 1986. Na burze probíhá obchodování převážně se zemědělskými produkty (kakao, káva Robusta, kukuřice, brambory, řepkový olej, pšenice atd.).

Itálie

V Itálii funguje několik komoditních burz, například burza diamantů (Borsa diamanti d´Italia, existuje od roku 1926) nebo burzy zemědělských plodin (například Borsa Merci Bologna, existuje od roku 1951). Komoditní burzy jsou zřizovány jako neziskové soukromé instituce obchodníků a producentů, činných v příslušném oboru a obchodování na nich je vyhrazeno členům. Zákon o činnosti burz byl v Itálii přijat v roce 1913 a později byl dále doplňován dalšími právními úpravami a dekrety. Nejdůležitější úpravy tohoto zákona byly přijaty v letech 1974 (zákon číslo 216) a 1985 (novela zákona z roku 1974). V roce 1985 byla zřízena Národní komise pro společnosti a burzy (Commissione nazionale per le societa e la borsa — CONSOB). Na CONSOB přešly pravomoci v oblasti dozoru nad provozem a operacemi na burzách které předtím příslušely italskému ministerstvu financí.

Ostatní státy

Kromě výše uvedených komoditních burz působí tyto subjekty ve většině balkánských států (Slovinsko, Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko aj.). V ostatních evropských státech komoditní burzy buď neexistují nebo je jejich právní zakotvení řešeno obdobným způsobem. Silně rozvinutý je komoditní burzovní obchod také v řadě mimoevropských zemích, a to buď v souvislosti s vyspělým tržním hospodářstvím (Japonsko, USA, Hong Kong, Singapur) nebo v zemích, které jsou významnými producenty nerostných či zemědělských komodit: např. Turecko (13 silných komoditních burz), Indie, Čína, Kanada, Brazílie atd.

 



Zdroj datwww.mpo.cz
Originálmpo.cz/cz/stavebnictvi-a-suroviny/komoditni-burzy/komoditni-burzy-v-evrope/komoditni-burzy-v-evrope-...
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.