Úvodní stránka

Segment komoditního burzovnictví upravuje zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách. Institut burzy se v něm pojímá jako zvláštní forma soukromoprávní osoby se specifickým předmětem činnosti, jimž je organizování obchodů s komoditami, a s prvky veřejnoprávní regulace.

Podle zákona o komoditních burzách je komoditní burza chápána jako zvláštní forma právnické osoby svého druhu založená na principu členství. Je to dáno její povahou jako instituce, která výhradně slouží k organizování obchodu se zbožím, ale sama se tohoto obchodu neúčastní. Jejím cílem není dosažení zisku a získání prostředků k další podnikatelské činnosti, ale právě jen organizování obchodu a zajištění prostředků pro vlastní provoz a rozvoj. Od 1. ledna 2009 připouští zákon o komoditních burzách také založení komoditní burzy jako akciové společnosti, resp. připouští změnu burzy na akciovou společnost.

Podstatou burzovních obchodů je dle zákona soustřeďování nabídky a poptávky po určité komoditě do určitého místa a času a vytváření materiálních a informačních podmínek k tomu, aby zájemci mohli nakupovat a prodávat zboží, které není fyzicky přítomno, za standardizovaných obchodních podmínek. Podle ekonomické teorie se burzovní obchod z hlediska vytváření tržní ceny nejvíce blíží dokonalému obchodu a tedy dokonalé tržní ceně, kdy mají v daném místě a čase všichni účastníci trhu stejné informace a stejné výchozí podmínky.

Zájem státu o komoditní burzu jako místo, kde se vytváří tržní cena zboží, se projevuje už v zavedení povolovacího systému pro vznik a zrušení burzy, dále ve státním dozoru nad činností burzy, v možnosti státního orgánu pozastavit realizaci rozhodnutí burzovních orgánů, pozastavit burzovní obchody, omezit či odejmout povolení k provozování burzy a v možnostech použití správních sankcí vůči osobám zúčastněným na burzovních obchodech.

Podle platné legislativy vykonává státní dozor nad komoditními burzami v závislosti na předmětu burzovních obchodů Ministerstvo průmyslu a obchodu, resp. Ministerstvo zemědělství a v případě, kdy jsou organizovány burzovní obchody spadající do působnosti obou resortů, tato ministerstva souběžně.

V případě, že na komoditních burzách probíhá rovněž obchodování s investičními nástroji, vztahuje se na ně příslušná část zákonné úpravy kapitálového trhu a licenci k obchodování zde uděluje ČNB. V tomto případě komoditní burza podléhá vedle státního dozoru vykonávaného příslušným ministerstvem též samostatnému dohledu ČNB a současně i zákonným kritériím kapitálového trhu (zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů).

Zvýšený zřetel státu, který se realizuje prvky veřejnoprávní regulace, je dán faktickou nezastupitelností komoditní burzy jako tradičního tržního instrumentu, jenž naplňuje přesně definované národohospodářské funkce.

Komoditní burza umožňuje a zajišťuje standardizaci komodit a obchodních podmínek, koncentraci nabídky a poptávky, střetávání nabídky s poptávkou na tržních principech při maximálním naplnění požadavků ochrany hospodářské soutěže, transparentní cenotvorbu a cenovou indikaci pro komoditní trh.