Úvodní stránka

Soudní dvůr Evropské unie vydal dne 16. 10. 2014 rozsudek ve věci stanovování dodatečných požadavků nad rámec harmonizovaných evropských norem, které uplatňuje Spolková republika Německo. Tyto dodatečné požadavky byly soudem shledány v rozporu se směrnicí č. 89/106/EEC, o stavebních výrobcích (tzv. CPD).

Podle tohoto rozsudku Spolková republika Německo porušila své povinnosti vyplývající z příslušných ustanovení směrnice CPD tím, že v seznamech stavebních norem, na něž odkazují stavební řády spolkových zemí, stanovila dodatečné požadavky pro účinný přístup na trh a používání stavebních výrobků v Německu, na které se vztahují harmonizované normy EN 681—2:2000 (Elastomerní těsnění — Požadavky na materiál pro těsnění spojů trubek používaných pro dodávku vody a odpady — Část 2: Termoplastické elastomery), EN 13162:2008 (Tepelně izolační materiály pro stavby — Průmyslově vyráběné výrobky z minerální vlny [MW] — Specifikace) a EN 13241—1 (Vrata — Norma výrobku — Část 1: Výrobky bez vlastností požární odolnosti) a které byly opatřeny označením CE, namísto aby přijala potřebné metody a kritéria posuzování v rámci evropských harmonizovaných norem.

Na zasedání Stálého výboru pro stavebnictví dne 5. 2. 2015 v Bruselu bylo potvrzeno, že tento judikát je relevantní pro nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (tzv. CPR) a všechny další harmonizované EN neuvedené Evropským soudním dvorem. Jedná se o významný judikát pro Evropskou komisi a interpretaci nařízení CPR. Judikát je platný pro všechny členské státy. Členský stát může stanovit kritéria pro použití výrobků, ale vždy pouze v harmonizovaném rámci (nařízení CPR a harmonizované EN). V případě, že se některý z členských států domnívá, že harmonizovaná norma nepokrývá dostatečně všechny jeho oprávněné požadavky, může další požadavky na výrobky uplatňovat pouze prostřednictvím změny mandátu a následným promítnutím těchto požadavků do příslušné harmonizované normy. Členský stát musí využít existujících nástrojů a postupů pro zdokonalení harmonizované normy, např. předložením námitky dle článku 18 nařízení CPR. Požadavky nad rámec harmonizované normy není možné přidávat do národních normativních dokumentů.

Výrok Soudního dvora v českém jazyce lze nalézt zde.

Celé znění rozsudku v českém jazyce je uvedeno v příloze.