Úvodní stránka

Program workshopu „Obchodní příležitosti pro české firmy ze sektoru nerostných surovin v regionu Střední Asie“.

 

Cílem konference je informovat české firmy o konkrétních projektech a subdodavatelských příležitostech, zejména v oblastech průzkumu, těžby a zpracování nerostných surovin v regionu (sklárny, keramičky, rafinerie, tavené horniny, kamenivo, fosfáty, cihelny, stavební prefabrikáty, abraziva a další). Napomáhat k účasti českých firem ve vybraných ekonomických projektech s vyšší přidanou hodnotou, HITEC, dronů v regionu (včetně ochrany liniových staveb typu produktovodů). Při prosazování českých exportních zájmů využít potenciálu mezilidských vazeb. V bilaterálních jednáních ČR prosazovat společné priority EU.

 

Datum: 11. června 2020 (14,00 – 17,00 hod.)

Místo: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, Praha 1, místnost č. 215

Jazyk: český

 

13:30 Registrace a uvítací káva

14:00 hod. – zahájení workshopu

Jaroslav Reif - moderátor workshopu – uvítání účastníků

• p. Pavel Kavina, ředitel Odboru surovinové politiky
• p. Jaroslav Reif, vedoucí Oddělení politiky nerostných surovin: „Vybrané obchodní příležitosti pro průzkum, těžbu a zpracování nerostných surovin v zemích Centrální Asie“
• p. Vladimír Bomberovič, pracovník Oddělení politiky nerostných surovin: informace o připravované konference „Příležitosti pro české firmy v oboru průzkum, těžba a zpracování nerostných surovin v regionu Centrální Asie“
• p. Jiří Nestával, prezident komory, ČSOK obchodní komora:  „Aktuální příležitosti pro české firmy v oboru průzkum, těžba a zpracování nerostných surovin v regionu Centrální Asie“
• diskuse 

17:00 – ukončení diskuse

Region má značné zdroje nerostných surovin, zejména ropy, zemního plynu, zlata, barevných kovů a uranu. Výstavba a modernizace systému těžby a tranzitu nerostných surovin vytváří možnosti pro české dodavatele odpovídajících technologií. Nemalý důraz je kladen na zpracování surovin na území daných zemí. Místní energetická infrastruktura je již zastaralá a vyžaduje modernizaci. Pro české firmy existuje řada příležitosti při probíhající modernizaci stávajících uhelných elektráren, rekonstrukci a výstavbě malých či středních vodních elektráren, budování nových kotelen. Jde zejména o potenciální dodávky elektrotechnických výrobků, čerpadel, turbín, speciálních ocelových trub, ventilů, filtrů, zařízení pro elektrárny, přenosové soustavy a trafostanice. Prostor je i pro dodávky technologií dalších alternativních a obnovitelných zdrojů energie.

Současná obchodní a ekonomická spolupráce je mimo Kazachstán malá, k hlavním překážkám patří relativní geografická nedostupnost, slabost regionálních ekonomik spojená s nedostatkem finančních zdrojů, vysoká míra teritoriálního rizika a korupční prostředí na všech úrovních. Nejperspektivnější je spolupráce s Kazachstánem. České firmy se doposud na kazašském trhu nejvíce angažovaly při dodávkách strojů a zařízení pro různá odvětví průmyslu, automobilových komponentů, zdravotnických prostředků, elektrotechnické, chemické a farmaceutické produkce, výpočetní techniky, telekomunikačního zařízení a průmyslového spotřebního zboží. Díky reformám nového prezidenta lze předpokládat nárůst obchodu s Uzbekistánem. V současnosti se české firmy v Uzbekistánu podílejí na projektech automatizovaných odečtů odběru elektřiny, výstavby a provozu kompresorových stanic, dobývání ropy a plynu, zlepšení kvality vody, rozšíření výroby skla či na rekonstrukcích, modernizacích nebo výstavbě hydroelektráren a zařízení pro textilní a potravinářský průmysl. Přestože je obrat vzájemného obchodu s Kyrgyzstánem nízký, v posledních letech došlo k prudkému zvýšení kontaktů mezi podnikatelskými sférami obou zemí. V Kyrgyzstánu působí přímo české firmy v oblasti obnovitelných zdrojů a odpadového hospodářství. Pokud se české firmy v zemi obchodně angažují, jedná se o firmy se zastoupením v Kazachstánu, odkud pokrývají  své obchodní aktivity v Kyrgyzstánu. Potenciál rozvoje obchodu s Tádžikistánem zůstává stále nízký. Působí zde přímo české firmy v oblasti potravinářských technologií (nápoje) a řízení leteckého provozu. Problémem spolupráce s Turkmenistánem stále zůstává specifické státní zřízení země. I přes to zde působí české firmy ve sféře petrochemie, automobilového, obranného a farmaceutického průmyslu.

Pákistán je rapidně rozvíjející se zemí a jedna ze skupiny Next Eleven, jedenácti zemí, spolu se zeměmi BRIC/S, které mají velký potenciál se v 21. století stát se největšími ekonomikami. Nicméně po desetiletích sociální nestability v roce 2013 se objevily závažné nedostatky v makromanagementu a nevyvážené makroekonomii v základních službách jako je železniční doprava nebo dodávky elektrické energie.