Úvodní stránka

 Mise se konala v rámci PROPED a byla organizována Ministerstvem průmyslu a obchodu (Odbor surovinové politiky) a velvyslanectvím ČR ve Skopje. Cílem mise bylo navázat konkrétní spolupráci v oblasti průzkumu, těžby a zpracování nerostných surovin. Mise se zúčastnili zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu (Ř Odboru surovinové politiky Pavel Kavina, senior expert odboru surovinové politiky Vladimír Bomberovič) a reprezentant České geologické služby a představitelé soukromého sektoru z oboru (Báňské projekty Ostrava, DSP Přerov a ENELEX). Účastníci mise se setkali, za účasti českého velvyslance J.E. Jaroslava Ludvy, obchodní rady Davida Černohorského s představiteli makedonského Ministry of Economy. Makedonskou delegaci vedl Florent Chiche, ředitel odboru nerostných zdrojů a státní poradce pro nerostné suroviny. Zástupci českých firem představili možnosti budoucí spolupráce. Současně proběhlo jednání mezi představitelem České geologické služby a jeho partnery z Geological Surveyof the Republic of North Macedonia.

Účastníci mise měli možnost navštívit níže uvedené firmy a představit jejich vedení možnosti budoucí spolupráce.

KIRIAKIDIS Group v Prilepu. Firma se zabývá těžbou a zpracováním bílého mramoru různých typů (https://marmodom.eu/).  

REK Bitola. Závod, jehož hlavní činností je těžba hnědého uhlí a výroba elektřiny v sousední tepelné elektrárně, je největší v systému makedonské elektrárenské společnosti a skládá se ze dvou výrobních jednotek: PE doly ("Suvodol" a "Brod Gneotino") a PE tepelné elektrárny. Výroba v závodě byla zahájena v roce 1980, první kilowatthodiny elektřiny byly získány v roce 1982, kdy byl postaven první ze tří bloků elektrárny. REK "Bitola" se podílí na celkové výrobě elektřiny v Makedonii více než 72 % (https://www.esm.com.mk/?page_id=1266.

Sasa Mine, je největší hlubinný důl v Severní Makedonii. V Sasa Mine jsou získávány polymetalické rudy (olovo, zinek, příměs stříbra). Ložisko se nachází 12 kilometrů severně od Makedonské Kamenice (https://www.sasa.com.mk/).

Poslední den mise se uskutečnilo B2B fórum mezi českými a makedonskými podnikateli, kterého se účastnili zástupci 15 makedonských firem ze sektoru průzkumu, těžby a zpracování nerostných surovin. Čeští podnikatelé měli možnost individuálně hovořit s představiteli soukromého a státního sektoru o případné spolupráci.

 

Nerostné zdroje Makedonie

Makedonie je zemí bohatou na nerostné suroviny, jako je např. zinek, olovo, stříbro, zlato, měď, chromity, mangan, nikl, hnědé uhlí (lignity), vápence, dekorační kameny (např. sněhobílé mramory typu Sivec). Nerostné suroviny tak tvoří zásadní vstupy pro další odvětví makedonského hospodářství.

Měď a zlato

Historie těžby kovů v Makedonii je jednou z nejdelších na Balkánském poloostrově. Mezi nerosty, které byly využívány již mnoha starověkými kulturami, patřila tradičně měď a zlato. Oba kovy jsou v Makedonii těženy dodnes. V Makedonii se nachází několik dolů na měď a zlato, z nichž většina je stále ve fázi průzkumu. Podle USGS má Severní Makedonie celkové zásoby přibližně 79 030 kilogramů zlata a 510 milionů tun mědi. Těženým dolem je ložisko Buchim (Cu+Au+Ag). Dnes se měď používá především ve stavebnictví, jako vodič v elektrických zařízeních a v elektronice. Měď je také jedním z kovů, který je nepostradatelný při výrobě elektromobilů. Zlato se používá hlavně v mincovnictví, zubním lékařství a elektronice.

Olovo a zinek

Polymetalické rudy obsahující olovo a zinek a příměsí stříbra patří k nejdůležitějším a nejcennějším kovovým zdrojům Severní Makedonie. Tyto dva nerosty se těží v dole Sasa, který provozuje společnost Central Asia Metals PLC. ve východní části vulkanického komplexu Kratovo-Zletovo. Ložiska nalezená v dole byla klasifikována jako subvulkanické hydrotermální zinko-olovnaté ložisko složené z pyritu, chalkopyritu, sfaleritu a galenitu. Zásoby na druhé lokalitě, v dole Zletovo se odhadují na přibližně 13 milionů tun.

Další nerostné zdroje

Kromě výše uvedených nerostných zdrojů má Makedonie také bohaté zdroje dalších kovů, např. niklových rud. Niklové rudy jsou těženy v dole Rzanovo a zpracovávány v huti v Kavadarci, kde je vyráběn feronikl. Severní Makedonie patří mezi významné evropské výrobce feroslitin. Z palivoenergetických surovin je v Severní Makedonii povrchovými lomy těžen lignit (např. lomy Brod-Gneotino, Oslomej a Suvodol a nově připravovaný lom Živojno. Lignit je v Severní Makedonii zásadní surovinou pro výrobu elektrické energie. Země má rovněž rozsáhlé zásoby nerudních nerostných surovin, zejména vápenců a dekoračních kamenů, mezi nimi mimořádně kvalitní zdroje mramorů sněhobílé barvy (typ Sivec). Makedonská geologická služba uvažuje o programu průzkumu zaměřeného na moderní high tech suroviny.