Vychováváte děti a my si vás za to velmi vážíme. Bez vás by to prostě nešlo. Proto i rodiče, především pak maminky, které strávily několik let péčí o své potomky, místo aby se věnovaly kariéře, už nyní oceňujeme 500 Kč měsíčně k důchodu za vychované dítě. U důchodové reformy myslíme i na vás. Kromě toho je tu také celá škála podpor pro rodiny s malými dětmi. Bez dětí by nebyly ani důchody, a tak s tím počítá i sociální politika státu v podpoře rodin.
Úprava věku odchodu do důchodu nad dnešních 65 let se od roku 2031 dotkne osob narozených po roce 1965. Tato hranice se bude upravovat postupně, podle toho, jak se bude prodlužovat průměrná doba dožití.
V posledních dvou desetiletích postupně rostl věk dožití i doba strávená v důchodu. Financovat tento určitě pozitivní vývoj však současný důchodový systém nedokáže. Dle statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) stráví lidé v důchodu průměrně zhruba 21,5 roku.
Pro stanovení důchodového věku se bude vycházet z údajů Českého statistického úřadu o střední délce života v 50 letech, přičemž důchodový věk se stanoví vždy pro osoby, které v daném roce dosáhnou 50 let (např. statistické údaje za rok 2024 budou použity pro stanovení věku osob narozených v roce 1974). Demografické trendy ukazují nezvratný fakt, populace stárne. Nicméně tento jev ukazuje pozitivní trend, že Česká republika se postupně řadí k stále vyspělejším státům. Další úpravy důchodového věku nad 65 let by měly probíhat pomaleji, než je aktuální posouvání věkové hranice. Může se stát, že nárůst věku odchodu do důchodu nebude v některých obdobích žádný. Doba strávená v důchodu musí zůstat pro budoucí generace stejná, tedy přibližně 21,5 let.
Důležitá poznámka - průměrný věk dožití se počítá ze všech lidí, tedy i těch, kteří bohužel odejdou i mnohem dříve, než dosáhnou důchodového věku. Naopak počet let strávených v důchodu se týká opravdu jen těch, kteří svého důchodového věku dosáhli.
A jak je to se zdravím? Dožitý věk ve zdraví je vysoce individuální a mnohdy i subjektivní údaj. Proto s ním nemůžeme pracovat. O to větší pravdou je, že lidé by měli daleko více dbát na prevenci a starat se o své zdraví jak jen mohou.
Cílem úpravy věku odchodu do důchodu bude především zpomalit růst rozdílu mezi příjmy a výdaji v důchodovém systému.
Návrh účinnosti: leden 2025, změny nejdříve od roku 2031
Úpravy věku odchodu do důchodu mají vliv na prodloužení aktivní doby na trhu práce a tím i na dobu pojištění. Aby průměrné nové důchody nerostly rychleji než průměrná mzda, budou upraveny parametry výpočtu nových důchodů. Musí dojít ke zpomalení meziročního nárůstu nově přiznaných důchodů. K těmto změnám dojde postupně v průběhu let 2026–2035.
Úprava parametrů bude spočívat:
- V postupném snižování zápočtu příjmů do první redukční hranice (44 % průměrné mzdy) do výpočtového základu. Zápočet 100 % těchto příjmů se o několik procent sníží.
- V postupném snižování procenta zápočtu výpočtového základu. Současný zápočet 1,5 % za každý rok pojištění se sníží o několik setin procenta.
Bude se jednat o zpomalení růstu nových důchodů o 150 až 200 Kč ročně.
Úpravu věku odchodu do důchodu je třeba vnímat také v kontextu toho, že dojde ke změnám na trhu práce – přibude částečných úvazků, postupně budou přicházet nové technologie. Naší povinností je zabezpečit důstojné důchody zejména pro ty lidi, kteří si rozhodně přivydělat už nebudou moci ani teoreticky, tedy budou ve věku 75 let a více.
Návrh účinnosti: leden 2026
Předčasné důchody by neměly být standardním nástrojem pro opuštění trhu práce.
Proto se snižuje maximální doba předčasného důchodu z nynějších 5 let na 3 roky, tj. do předčasného důchodu může odejít pouze ten, kdo dosáhne věku o 3 roky nižšího, než je standardní věk odchodu do důchodu. Novou podmínkou pro odchod do předčasného důchodu bude také získání 40 let pojištění.
Dále je součástí opatření zvýšení koeficientu krácení od 1. do 4. období krácení (období krácení = každých 90 dní před řádným důchodovým věkem), a to ze současných 0,9 % na 1,5 % výpočtového základu (tj. osobního vyměřovacího základu redukovaného za využití redukčních hranic) a tím snížení výše přiznaného důchodu. A z hranice 1,2 % na 1,5 % výpočtového základu od 5. do 8. období krácení. Období předčasnosti prvních i druhých 360 dnů tak bude při krácení zohledněno stejně jako období od 721. dne předčasnosti.
V období od přiznání předčasného důchodu do doby standardního důchodového věku bude zároveň omezena valorizace procentní výměry důchodu, základní výměra valorizována bude.
Účinnost: od 1. října 2023, podmínka získání 40 let pojištění od 1. října 2024
Důchody se valorizují (zvyšují) podle inflace a růstu reálných mezd. Po roce 2024 by měly růst pomaleji než poslední 4 roky tak, aby byla zajištěna finanční udržitelnost systému. Do valorizace by se inflace započítávala nadále v plné výši jako doposud, ale již jen podle jediného cenového indexu životních nákladů domácností důchodců. Také dojde k návratu valorizačního pravidla pro zápočet růstu reálných mezd platného před rokem 2018, tedy ke snížení podílu 1/2 růstu reálných mezd na 1/3 růstu reálných mezd. V případě vysoké inflace by neprobíhaly mimořádné valorizace, ale byl by dočasně do další valorizace vyplácen mimořádný příspěvek. Ten by svým nastavením nezpůsoboval rozevírání nůžek mezi bohatšími a chudšími seniory (což stávající systém způsoboval).
Účinnost: říjen 2023
Dohody o provedení práce mají poskytovat zaměstnancům doplňkový příjem, jejich počet a objem mzdových prostředků z DPP však rychle roste a již jsou využívány některými skupinami obyvatel jako hlavní zdroj příjmu. Státu tak uchází vysoké objemy pojistného a někteří pracovníci na dohody pak nezískávají potřebnou pojištěnou dobu pro nárok na důchod.
Zůstane zachován limit na příjem bez pojištění u jednoho zaměstnavatele. Bude se ale nově na výdělek z DPP pohlížet jako na jeden celek, nehledě na to, že pochází z dohod od více zaměstnavatelů. Bude zaveden druhý kumulativní limit příjmu zaměstnance ze všech DPP (od více zaměstnavatelů) a při jeho překročení se bude z celého příjmu platit odvod pojištění.
Bude proto zavedena povinnost zaměstnavatelů hlásit ČSSZ všechny zaměstnance pracující na DPP, aby mohla ČSSZ vyhodnocovat souběhy dohod u více zaměstnavatelů a identifikovat případy, kdy nejsou dohody využívány jen k doplňkovému příjmu. V takových případech bude pak uplatňován odvod pojistného.
Návrh účinnosti: červenec 2024
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) velmi často odvádí na sociální pojištění pouze minimální povinnou částku. Mají pak velmi nízký důchod, zároveň v systému chybí finance na důchody. Proto by se povinný minimální vyměřovací základ měl zvýšit z 25 % průměrné mzdy na úroveň 40 %. Nebude se jednat o skokový nárust, ke zvýšení dojde postupně během tří let.
Pro ilustraci: v roce 2023 platí minimální vyměřovací základ pro odvod důchodového pojištění na hlavní činnost 10 081 Kč, tomu odpovídá pojistné 2 944 Kč (včetně příspěvku na pojištění zaměstnanosti 1,2 %, bez něj 2 823 Kč), s úpravou by to bylo 4 710 Kč. V prvních 3 letech podnikání by ale snížený minimální vyměřovací základ zůstal.
Díky těmto změnám dojde k postupnému navýšení vypláceného důchodu osobám, u kterých dominantně převažuje pracovní aktivita ve formě OSVČ.
Návrh účinnosti: leden 2024 s náběhem ve třech letech
Jeden z rodičů, zpravidla matka, se často v důsledku péče o děti méně zaměřuje na rozvoj profesní dráhy, celoživotně méně vydělává a má tak i nižší důchod. Především rozvedené a ovdovělé seniorky se pak ve stáří nezřídka ocitají v chudobě. Manželé by se podle tohoto opatření mohli dohodnout, že jejich odvody sociálního pojištění budou za dobu trvání manželství započítané společně. Těmto manželům by pak byl zpravidla vyměřen stejný nebo velmi podobný důchod. Opatření by bylo dobrovolné, o rozpočítání by šlo požádat i zpětně při odchodu do důchodu.
Návrh účinnosti: leden 2027
Vdovský důchod se vyplácí pouze při splnění určitých podmínek (např. pokud pečujete o dítě nebo jste v důchodovém věku). Bez těchto podmínek nyní nárok na vdovský či vdovecký důchod po roce zanikne. Může se však obnovit, pokud výše uvedené podmínky nastanou do dvou let od zániku nároku na vdovský důchod. Nově by se toto období pro obnovení nároku mělo prodloužit opět na 5 let po skončení předchozí výplaty. Tato změna se týká lidí, kteří pobírají vdovský důchod už během aktivní pracovní kariéry.
Ti, kteří berou vdovský důchod v seniorském věku souběžně se starobním důchodem, o nic nepřijdou.
Návrh účinnosti: leden 2025
Pro výpočet důchodu za dobu, kdy rodič pečuje o malé dítě (maximálně do jeho 4 let) se dnes používá individuální průměrný výdělek za dobu jeho pracovní aktivity. Nově by se mělo vycházet z aktuální průměrné mzdy v ČR v daném roce. To by pomohlo především matkám s nižšími příjmy.
Pokud by rodič nastoupil do práce dříve, než dítě dosáhne čtyř let, odvody z výdělku by se počítaly navíc, což by posilovalo motivaci pracovat i během péče o malé děti. Zůstala by ale i možnost zvolit si současný výpočet, který je výhodnější pro pečující rodiče s vysokými příjmy.
Opatření se týká rodiče pečujícího o dítě do 4 let a také těch, kdo pečují o své nemohoucí blízké.
Návrh účinnosti: leden 2026
Toto opatření sníží důchodový věk za dobu odpracovanou v náročné profesi (má se jednat o osoby, u kterých nelze vliv rizik eliminovat ochrannými pomůckami).
Zároveň je u těchto profesí zvýšena sazba pojistného důchodového pojištění o 5 % a také v období od sníženého důchodového věku do doby standardního důchodového věku nebude zvyšován důchod za výkon výdělečné činnosti.
Návrh účinnosti: leden 2025
Zaměstnanci, především ti těžce manuálně pracující, kteří ve své práci odpracovali 45 let, budou mít možnost odejít do předčasného důchodu za výhodnějších podmínek.
Při předčasném odchodu do důchodu se trvale snižuje výše důchodu. Dnes se za každých 90 dnů předčasnosti důchod sníží přibližně o 300 Kč. Při odchodu o 2 roky dříve jde přibližně o 1 420 Kč. Nově bude po odpracování 45 let při odchodu do předčasného důchodu toto krácení pouze poloviční (tedy přibližně o 710 Kč).
Toto opatření má pomoci zejména lidem pracujícím manuálně, kteří vstupují na pracovní trh zpravidla v brzkém věku.
Návrh účinnosti: leden 2026
Každý, kdo získal pojištěnou dobu 35 let a dosáhl důchodového věku, by měl mít nárok na minimální výši důchodu. Bude zachována základní výměra 10 % průměrné mzdy. Zároveň bude také zvýšena minimální procentní výměra ze 770 Kč na 10 % průměrné mzdy. Nově by minimální důchod vyšel na 8 080 Kč (aktuálně v roce 2023), nyní vychází jen na 4 810 Kč.
Opatření cílí na podporu důchodců s nejnižšími penzemi, kteří většinu života pracovali nebo pečovali o někoho jiného, ale měli velmi nízké příjmy.
Návrh účinnosti: leden 2026
Poslední aktualizace: 5. 10. 2023
| Zdroj dat | www.mpsv.cz |
|---|---|
| Originál | mpsv.cz/rodina |
