Sociální pojištění

Sociální pojištění v roce 2024

Poplatníky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen pojistné) jsou zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, zahraniční zaměstnanci a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění.

Zaměstnavatelé a zaměstnanci

V České republice hradí za zaměstnance povinné pojistné jejich zaměstnavatel. Zaměstnanec, jako poplatník pojistného, nemá ve vztahu k placení pojistného žádné povinnosti, tyto povinnosti za něho plní zaměstnavatel - srazí mu ze mzdy (odměny) pojistné, které odvede. Případné neplacení pojistného ze strany zaměstnavatele nejde k újmě konkrétního zaměstnance, není tím dotčena jeho účast na pojištění a případné poskytování dávky nemocenského a důchodového pojištění.

Pojistné se vypočítá jako součin vyměřovacího základu a procentní sazby. Tento výpočet je povinen provést zaměstnavatel. Pojistné se počítá a odvádí vždy za každý kalendářní měsíc.

Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné je úhrn příjmů, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

Vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců účastných nemocenského pojištění.

Zaměstnavatel odvádí pojistné na účet příslušného kontaktního pracoviště Územní správy sociálního zabezpečení (dále též „ÚSSZ“) za jednotlivé kalendářní měsíce v době splatnosti, tj. od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Ve stejné lhůtě je zaměstnavatel povinen předložit příslušné ÚSSZ na předepsaném tiskopisu přehled o výši stanoveného vyměřovacího základu a o výši pojistného, které je povinen odvádět, s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena. Předepsaný tiskopis Přehled o výši pojistného předkládá zaměstnavatel výhradně elektronicky.  Podrobnější údaje naleznete na Obecné informace - Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz).

Přehled změn v roce 2024

  1. Přehled změn k 1. 1. 2024 v nemocenském pojištění, v pojistném na sociální zabezpečení a v pojištění osob samostatně výdělečně činných (dále též „OSVČ“)
  2. Organizace a provádění sociálního zabezpečení

A. Přehled změn k 1. 1. 2023 v nemocenském pojištění, pojistném na sociální zabezpečení a v důchodovém pojištění OSVČ

1. Redukční hranice pro redukci denního vyměřovacího základu, z něhož se stanoví denní výše dávky nemocenského pojištění, činí

  • první redukční hranice 1 466 Kč,
  • druhá redukční hranice 2 199 Kč,
  • třetí redukční hranice 4 397 Kč

2. Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy

Zákonem č. 396/2012 Sb. se změnil zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, mimo jiné i zákon o nemocenském pojištění:

Od 1. 1. 2013 je-li u zaměstnance nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předat ÚSSZ podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění; těmito podklady se rozumí kopie usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a sdělení, jaká část základní částky nemá být ÚSSZ srážena. Obdobně předává ÚSSZ podklady zaměstnavateli. Informace o OSSZ naleznete na Kontakty - Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz).

3. Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ se zvyšuje z částky 1 935 552 Kč v roce 2023 na částku 2 110 416 Kč v roce 2024.

4. Sazby pojistného

Sazby pojistného na sociální zabezpečení od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 činily:

  • u zaměstnavatele 25 % z vyměřovacího základu, z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
  • u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,
  • u OSVČ
  • 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění a
  • 2,3 % z vyměřovacího základu na nemocenské pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,
  • u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu,
  • u zahraničního zaměstnance 2,3 % z vyměřovacího základu.

Sazby pojistného na sociální zabezpečení od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2023 činily:

  • u zaměstnavatele 24,8 % z vyměřovacího základu, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
  • 26,8 % z vyměřovacího základu, který odpovídá úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 23,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti (dochází k postupnému navyšování: – v roce 2025 bude sazba činit 28,8 % a počínaje rokem 2026 pak 29,8 %)
  • u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,
  • u OSVČ 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění a
    • 2,1 % z vyměřovacího základu na nemocenské pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,
  • u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu,
    • u zahraničního zaměstnance 2,1 % z vyměřovacího základu.

Sazby pojistného na sociální zabezpečení od 1. 1. 2024 činí:

  • u zaměstnavatele 24,8 % z vyměřovacího základu, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
  • 27,8 % z vyměřovacího základu, který odpovídá úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 24,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti (dochází k postupnému navyšování: – v roce 2025 bude sazba činit 28,8 % a počínaje rokem 2026 pak 29,8 %)
  • u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu na důchodové pojištění a 0,6 % z vyměřovacího základu na nemocenské pojištění (celkem 7,1 %),
  • u OSVČ 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění a
    • 2,7 % z vyměřovacího základu na nemocenské pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,
  • u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu,
    • u zahraničního zaměstnance 2,7 % z vyměřovacího základu na nemocenské pojištění.

5. Slevy na pojistném

S účinností od 1. 2. 2023 může zaměstnavatel za stanovený okruh zaměstnanců a při splnění zákonem stanovených podmínek uplatnit slevu na pojistném za kalendářní měsíc ve výši 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatňována. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání (zkrácených úvazků), zahrnuje se za tohoto zaměstnance do úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců jen vyměřovací základ z toho zaměstnání, z něhož zaměstnavatel uplatňuje slevu. Podrobnosti o podmínkách nároku na slevu a způsobu uplatnění slevy naleznete na Slevy na pojistném - Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz).

6. Stanovení penále

Od 1. 1. 2021 dochází ke sjednocení postupu stanovení penále v sociálním zabezpečení s postupem stanovení úroku z prodlení podle občanského zákoníku. Výše penále se stanoví podle předpisů občanského práva o výši úroku z prodlení, tedy ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Výše penále při povolení splácení dlužného pojistného ve splátkách se od 1. 1. 2024 úroky z prodlení stanoví stejným způsobem.

7. Důchodové pojištění OSVČ

  • rozhodná částka při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, která zakládá účast na důchodovém pojištění v roce 2024 činí 105 520 Kč; za každý měsíc, kdy činnost nebyla vykonávána, se odečte 8 794 Kč.
  • minimální měsíční vyměřovací základ se zvyšuje u OSVČ hlavních z 10 081 Kč v roce 2023, na 13 191 Kč v roce 2024, u OSVČ vedlejších z 4 033 Kč v roce 2023 na 4 837 Kč v roce 2024.
  • minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění se zvyšuje u OSVČ hlavních z 2 944 Kč v roce 2023 na 3 852 Kč v roce 2024, u OSVČ vedlejších z 1 178 Kč v roce 2023 na 1 413 kč v roce 2024.
  • minimální měsíční vyměřovací základ u OSVČ hlavních, které v roce 2023 zahájí činnost (resp. min. 20 let nevykonávaly činnost) činí 10992 Kč a minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění u těchto OSVČ činí 3 210 Kč.

Splatnost záloh na pojistné na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění.

Od 1. 1. 2019 je stanovena u OSVČ splatnost záloh na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění tak, že záloha na pojistné na důchodové pojištění za kalendářní měsíc je splatná od prvního do posledního dne tohoto měsíce a pojistné na dobrovolné nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je rovněž splatné od prvního do posledního dne tohoto měsíce.

Podrobnější informace jsou dostupné na odkazu Změna výše minimálních záloh OSVČ v roce 2024 - Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz).

Režim u paušální daně a odvodu pojistných od ledna 2023

Od 1. 1. 2021 se mohou OSVČ přihlašovat do paušálního režimu u finančních úřadů. Paušální režim znamená společný výběr daně z příjmu, pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění v paušální záloze. Paušální režim upravují předpisy daňové, paušální zálohy platí OSVČ podle zákona o daních příjmů finančnímu úřadu. Splnění podmínek pro vstup do paušálního režimu a pro jeho trvání posuzuje finanční úřad. S účinností od 1. 1. 2023 došlo ke změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), kterou byly upraveny podmínky osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“) pro účast v paušálním režimu a pro to, aby jejich daň z příjmů fyzických osob byla následně rovna paušální dani.

Důchodové a nemocenské pojištění OSVČ nadále provádějí ÚSSZ. Je zajištěno předávání informací mezi ÚSSZ a finančními úřady, které jsou potřebné pro výběr paušální zálohy a provádění důchodového pojištění u OSVČ.

V souvislosti se zavedením paušálního režimu byly přijaty i změny v předpisech upravujících důchodové pojištění OSVČ a placení pojistného na důchodové a na nemocenské pojištění, které se týkají OSVČ v paušálním režimu. Jde zejména o tyto změny:

OSVČ v paušálním režimu je vždy považována za OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Žádnou výhodu z toho, že splňuje podmínky pro OSVČ vykonávající vedlejší činnost, nemá.

OSVČ, která se přihlašuje do paušálního režimu u finančního úřadu, nemusí tuto skutečnost oznamovat ÚSSZ. Jestliže zároveň zahajuje činnost, předá finanční úřad ÚSSZ i oznámení o zahájení činnosti. Rovněž OSVČ, která jako poplatník v paušálním režimu oznamuje finančnímu úřadu ukončení tohoto paušálního režimu, může společně s tímto oznámit i ukončení samostatné výdělečné činnosti. OSVČ nemusí s ÚSSZ v těchto případech komunikovat.

Finanční úřad přeposílá ÚSSZ i zálohy na pojistné na sociální pojištění, které vybral od jednotlivých OSVČ v paušální záloze.

Od roku 2023 si OSVČ, která splnila podmínky pro účast v paušálním režimu, při vstupu do paušálního režimu zvolí ze třech paušálních pásem. Podle určeného paušálního pásma je stanovena výše paušální zálohy → výše vyměřovacího základu pro důchodové pojištění (dále jen „DP“) OSVČ. Volba paušálního pásma je ovšem závislá na příjmech ze SVČ, které OSVČ měla v předchozím kalendářním roce a současně na tom, z jaké činnosti tyto příjmy plynou.

Pro rok 2024 jsou stanovena pásma s výší paušální zálohy: 1. pásmo - 7 498 Kč, 2. pásmo - 16 745 Kč. 3. pásmo - 27 139 Kč.

OSVČ nepodává přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok v paušální režimu. Pokud OSVČ bude za takový rok podávat zpětně daňové přiznání, musí za takový kalendářní rok podat i přehled.

OSVČ si nemůže určit vyšší vyměřovací základ, než činí minimální vyměřovací základ. Zvýšit si základ pro výpočet důchodu si může jen tak, že se přihlásí u ÚSSZ k dobrovolnému důchodovému pojištění (třeba i jen za jeden měsíc v roce), zvolí si vyměřovací základ a zaplatí pojistné ve výši 28 % z tohoto základu. Podrobnosti k dobrovolnému důchodovému pojištění sdělí ÚSSZ.

Při zahájení činnosti se může OSVČ při přihlašování se k paušálnímu režimu u finančního úřadu zároveň přihlásit k nemocenského pojištění. Jestliže byla OSVČ účastna nemocenského pojištění OSVČ již před vstupem do paušálního režimu, nic se na její účasti nemění a zůstává i nadále účastna nemocenského pojištění OSVČ.

Pojistné na nemocenské pojištění se platí ÚSSZ.

Měsíční základ pro stanovení výše pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší, než činí minimální měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné v paušálním režimu. Další podrobnosti pro OSVČ v paušálním režimu jsou dostupné na OSVČ v paušálním režimu - Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz).

Podrobné informace týkající se pojistného lze získat na Obecné informace - Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz) a také na Obecné informace | Paušální daň | Daň z příjmů | Daně | Daně | Finanční správa (financnisprava.cz).

B. Organizace a provádění sociálního zabezpečení

Právní úpravu organizace a provádění sociálního zabezpečení obsahuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992. Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje

  • organizační uspořádání sociálního zabezpečení,
  • působnost orgánů sociálního zabezpečení,
  • úkoly občanů a zaměstnavatelů při provádění sociálního zabezpečení,
  • řízení ve věcech důchodového pojištění.
  • řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Orgány sociálního zabezpečení

Sociální zabezpečení provádějí orgány sociálního zabezpečení, kterými jsou:

  • Ministerstvo práce a sociálních věcí,
  • Česká správa sociálního zabezpečení,
  • Územní správy sociálního zabezpečení,
  • Institut posuzování zdravotního stavu,
  • Ministerstvo obrany (pokud jde o vojáky z povolání),
  • Ministerstvo vnitra (pokud jde o příslušníky Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb),
  • Ministerstvo spravedlnosti (pokud jde o příslušníky Vězeňské služby ČR).

Poskytování odborné pomoci ve věcech sociálního zabezpečení

Podle § 6 odst. 4 písm. l) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení"), poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení ÚSSZ a jejich kontaktní pracoviště.

V případě požadavku na podrobnější informace k problematice sociálního zabezpečení, než které jsou uveřejněné na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, příp. České správy sociálního zabezpečení, se proto doporučuje, pokud se dotaz týká:

  • nemocenského pojištění, obrátit se na příslušné kontaktní pracoviště ÚSSZ v místě sídla zaměstnavatele nebo v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné;
  • důchodového pojištění, obrátit se v první řadě na příslušné kontaktní pracoviště ÚSSZ;
  • pojistného na sociální zabezpečení, obrátit se na příslušné kontaktní pracoviště ÚSSZ v místě sídla zaměstnavatele nebo v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné,
  • sociálního pojištění osob samostatně výdělečně činných, obrátit se na příslušné kontaktní pracoviště ÚSSZ v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné.

Nadřízeným orgánem ÚSSZ je Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ. ČSSZ podle § 5 písm. e) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení řídí a kontroluje činnost ÚSSZ.

Adresu a spojení na příslušnou správu sociálního zabezpečení lze najít na Kontakty - Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz).

Informace ve věci:

  • zaměstnanosti a státních dávek (podpory v nezaměstnanosti, rodičovského příspěvku, přídavku na dítě, porodného, pohřebného, sociální pomoci – pomoc v hmotné nouzi atd.) poskytují kontaktní pracoviště krajských poboček Úřadu práce ČR; adresu a spojení na pobočky Úřadu práce ČR lze najít na Úřad práce ČR (uradprace.cz).
  • zdravotního pojištění poskytují zdravotní pojišťovny,
  • daně z příjmu fyzických osob poskytují orgány Finanční správy České republiky a daňoví poradci.

Zdroj datwww.mpsv.cz
Originálmpsv.cz/socialni-pojisteni



Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.