Aktualizovaný výklad k § 37 odst. 1 zákona č. 155/01995 Sb., ve znění zákona č. 425/2003 Sb. s přihlédnutím k „novému“ zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) – V. aktualizace

1. Obecně

Podle § 37 odst.1 ZDP se starobní důchod od dosažení důchodového věku vyplácí v případě výkonu výdělečné činnosti formou pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti za podmínky, že tento pracovněprávní vztah „byl sjednán na dobu určitou, nejdéle na dobu jednoho roku, lze-li jej podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat“ (pozn.: tato podmínka je s účinností od 1. ledna 2010 zákonem č. 306/2008 Sb. zrušena). Tato podmínka se nevztahuje na jakékoliv zaměstnání v cizině včetně států, s nimiž ČR uzavřela mezinárodní smlouvu na úseku sociálního zabezpečení, a členských států Evropské unie, ani na zaměstnání v ČR sjednané podle cizích právních předpisů, byť by podle těchto právních předpisů šlo o pracovní poměr.

Za sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou, nejdéle na dobu jednoho roku, lze pro účely důchodového pojištění považovat i změnu dosavadního pracovního poměru sjednaného na dobu neurčitou na pracovní poměr sjednaný na dobu určitou, a to formou dohody o změně pracovního poměru (dodatkem k pracovní smlouvě ve smyslu § 40 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce). Musí však přitom být zřejmé, že dochází ke sjednání změny dosavadního pracovního poměru uzavřeného na dobu neurčitou na pracovní poměr uzavřený na dobu určitou (přitom není podmínkou, aby dosavadní pracovní poměr byl v dohodě o změně pracovního poměru označen jako pracovní poměr na dobu neurčitou), přičemž tato doba určitá musí být jednoznačně vymezena a nesmí přesáhnout jeden rok. Není-li v dohodě o změně pracovního poměru uvedeno, od kdy se pracovní poměr mění z doby neurčité na dobu určitou, počítá se doba jednoho roku ode dne sjednání změny.

Za sjednání pracovněprávního vztahu na dobu nejdéle jednoho roku se považuje i změna spočívající v tom, že v dohodě o změně pracovního poměru (dodatku k pracovní smlouvě ve smyslu § 40 odst. 1 zákoníku práce), jde-li o pracovní poměr sjednaný na dobu určitou, ale delší než jeden rok, bude uvedeno, že tento pracovní poměr se od určitého dne mění tak, že

1. se změní datum, do kterého byl pracovní poměr původně sjednán, a
2. doba ode dne, od kterého taková dohoda, resp. dodatek, byly uzavřeny, do nově sjednaného skončení pracovního poměru nečiní více než jeden rok.

Takovouto změnou se ovšem nic nemění na datu, od něhož daný pracovní poměr vznikl, ani na charakteru pracovněprávního vztahu v období přede dnem obsaženým v dohodě nebo dodatku jako počátek změny tohoto charakteru.

Pracovní poměr sjednaný na dobu neurčitou se nemění na pracovní poměr na dobu určitou úkonem směřujícím ke skončení tohoto pracovního poměru, tj. dohodou o skončení pracovního poměru, výpovědí (ze strany zaměstnance nebo ze strany zaměstnavatele) nebo okamžitým zrušením pracovního poměru (ze strany zaměstnance nebo ze strany zaměstnavatele), popřípadě zrušením pracovního poměru ve zkušební době.

Dosavadní pracovní poměr sjednaný (změněný) na dobu určitou lze pro účely § 37 odst.1 ZDP prodloužit dodatkem k pracovní smlouvě jen tak, aby doba trvání tohoto pracovního poměru po prodloužení nepřesáhla ode dne, kterým měl pracovní poměr skončit, dobu jednoho roku; takto lze postupovat i opakovaně. Podmínka uvedená v § 37 odst. 1 ZDP (doba nepřesahující jeden rok) se sleduje nově ode dne, od kterého se pracovní poměr prodlužuje. Formulace dohody o změně pracovního poměru, resp. dodatku k pracovní smlouvě, není předepsaná, avšak z kontextu předchozího ukončení pracovního poměru (např. „do 31. prosince určitého - tj. konkretizovaného - kalendářního roku“) a nově sjednaného ukončení prodlouženého pracovního poměru (např. „do 31. prosince následujícího - tj. opět konkretizovaného - kalendářního roku“) musí být jednoznačně zřejmé, že dřívější pracovní poměr se prodlužuje o dobu nejvýše jednoho roku.

Kromě toho lze pracovní poměry na dobu určitou nepřesahující jeden rok uzavírat opakovaně, a to i když nový pracovní poměr bezprostředně navazuje na předchozí pracovní poměr.

Podmínky § 37 odst. 1 ZDP se sledují vždy od počátku sjednání (změny) pracovního poměru na dobu určitou, a to i když den, od kterého se přiznává starobní důchod, spadá do doby trvání tohoto pracovního poměru.

Uvedený výklad platí obdobně pro dohodu o pracovní činnosti.

2. Výklad dikce „lze-li jej podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat“

Zvláštními právními předpisy se pro tento účel rozumějí nejen obecně závazné právní předpisy, které vylučují možnost sjednat pracovní poměr na dobu určitou (např. § 18 odst. 2 a 4 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 14/2002 Sb.), ale i obecně závazné právní předpisy, které určují funkční období některých činitelů na dobu přesahující jeden rok [např. § 10 odst. 2 a § 12 odst. 9 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, § 10 odst. 3 a § 28 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), § 33 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů]; pokud v průběhu výkonu takové funkce trvá pracovněprávní vztah vzniklý před počátkem ustanovení do funkce, považuje se po dobu výkonu funkce podmínka § 37 odst. 1 ZDP za splněnou. Takovými předpisy však nejsou např. stanovy družstva, které obsahují jako podmínku členství v družstvu pracovní vztah k družstvu (§ 227 odst. 1 obchodního zákoníku) nebo funkční období funkcionářů družstva (§ 243 odst. 3 a 5 obchodního zákoníku).

Od 1. ledna 2007 je možno sjednávat pracovní poměr na dobu určitou i s úředníky samosprávných celků, kteří pobírají starobní důchod (§ 10 odst. 3 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 264/2006 Sb.). Znamená to, že takoví úředníci, kteří pobírali tento důchod od data předcházejícího 1. lednu 2007 a měli pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou (neboť to právní předpisy účinné do 31. prosince 2006 umožňují), a hodlali v pracovním poměru při pobírání tohoto důchodu pokračovat i po 31. prosinci 2006, museli nejpozději od 1. ledna 2007 změnit takový pracovní poměr (některým ze způsobů uvedených v bodě 1) na pracovní poměr sjednaný na dobu určitou, a to nejdéle jednoho roku.

Zvláštním právním předpisem vylučujícím možnost sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou, nejdéle na dobu jednoho roku, není ani § 36 odst. 1 zákoníku práce.

Pracovní poměr může vzniknout pracovní smlouvou nebo jmenováním. Zákoník práce v § 73 odst. 6 stanoví, že jmenovat na vedoucí pracovní místo lze jak na dobu neurčitou, tak také na dobu určitou. Obsah pracovního poměru, ať již byl založen pracovní smlouvou nebo jmenováním, lze vždy změnit dohodou jeho účastníků (§ 40 odst. 1 zákoníku práce). Pracovní poměr vzniklý jmenováním přitom nelze doplňovat či měnit pracovní smlouvou podle § 34 zákoníku práce, ale samostatnou dohodou, která stanoví bližší podmínky takového pracovního poměru, tedy i jeho sjednání na dobu určitou, popř. dobu určitou nepřesahující jeden rok – což vyplývá z obecných ustanovení § 2 odst. 1 a 2 zákoníku práce. Takto lze postupovat i opakovaně.

Poznámka: texty doplněné při II. aktualizaci jsou vysázeny tučně, text doplněný při III. aktualizaci je vysázen tučnou kurzívou, text doplněný při IV. aktualizaci je v rámečku, text doplněný při V. aktualizaci je vysázen tučně je v rámečku.