Metodiky pro plánování sociálních služeb

Loga ESF, EU a MPSV

Metodiky pro plánování sociálních služeb (dále Metodiky) jsou jedním z výstupů veřejné zakázky „Zajištění místní a typové dostupnosti sociálních služeb“¹⁾. Už v průběhu realizace této zakázky byly vytvořeny první pracovní verze metodik plánování sociálních služeb s titulem Kapitoly komunitního plánování sociálních služeb.

Již z názvu veřejné zakázky vyplývá, že sociální služby by měly být dostupné, a to jak místně, tak i časově a z pohledu uživatele by především měly poskytovat možnosti k řešení různých životních situací, v nichž se člověk ocitá. Záměrem při přípravě Metodik bylo, aby - vedle dalších výstupů zmíněné veřejné zakázky - přispěly k rozvoji a zkvalitnění procesů plánování sociálních služeb na místní a regionální úrovni a tím ve výsledku k zajištění potřebných sociálních služeb za současného efektivního využívání finančních prostředků na ně vynaložených. Metodiky jsou tedy jedním z nástrojů, jímž lze přispět k dosažení optimálního stavu v sociálních službách ve smyslu dostupnosti a lze je doporučit jako inspiraci a zdroj návodů, jak pracovat při procesu plánování sociálních služeb.

Metodiky představují sbírku doporučených principů a postupů použitelných v praxi plánování sociálních služeb. Jsou tedy metodickou pomůckou a vodítkem při činnostech, jež směřují k dosažení dostupných sociálních služeb. Primárně jsou Metodiky určeny těm, kteří plánování sociálních služeb v obcích a krajích přímo uskutečňují a jejich funkcí je představit a provést realizátory plánování sociálních služeb od východisek plánování sociálních služeb a jeho obecných zásad až k jednotlivým tématickým oblastem, jež plánování postihuje.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dlouhodobě podporuje procesy, jejichž výsledkem mají být sociální služby „šité“ lidem na míru. Celý systém musí zaručovat kontinuální zjišťování potřeb lidí na daném území, diskusi s rovnocenným postavením účastníků z řad zadavatelů, tj. obcí a krajů, poskytovatelů a uživatelů atd.