Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice (Praha, 28.11.2013, publikována pod č. 23/2015 Sb.m.s., platná od 28.3.2015) (dále jen „Smlouva“).
Smlouva vstoupila v platnost dnem 28. března 2015, kdy zároveň pozbyla platnosti předchozí ekvivalenční dohoda se Slovenskem (Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice , Praha, 23.3.2001, č. 33/2001 Sb.m.s., platná od 23. března 2001).
Nová právní situace při principu právní kontinuity zachovává stav, Česká republika stejně jako Slovenská republika považují vysokoškolské vzdělání a vysokoškolské diplomy, vydané po dobu od rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky (tj. od 1. ledna 1993), i po vstupu Smlouvy v platnost po 28. březnu 2015 za nedotčené a uznávají je obecně vzájemně za rovnocenné, a to automaticky (bez dalšího řízení).
Držitelé slovenského dokladu o vysokoškolském vzdělání (tj. vysokoškolské kvalifikace) však i bez ohledu na uvedenou Smlouvu mohou podat žádost o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání v České republice ve smyslu § 89 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) veřejné vysoké škole, která uskutečňuje obsahově obdobný studijní program (např. z důvodů navazujícího vysokoškolského studia, či z důvodů pracovních).
Veřejná vysoká škola v ČR by pak při rozhodování o žádosti měla přihlížet k deklaraci o vzájemné rovnocennosti vysokoškolských diplomů obsažené ve výše citované Smlouvě (zejména čl. 4 až 7 Smlouvy).
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nemá v daných záležitostech Smlouvou založenu pravomoc k rozhodování (tj. neuplatní se zde § 89 odst. 1 písm. a).
Změny Smlouvou nastolené s účinností od 28. března 2015:
A)
„V čl. 11 odst. 3) písm. b) smlouvy je uvedeno, že se nevztahuje na „slovenské doklady o vysokoškolském vzdělání získané na vysokých školách ve Slovenské republice absolvováním bakalářského, magisterského, inženýrského, doktorského nebo doktorandského studia uskutečňovaného mimo území Slovenské republiky“.
Pokud jde o osoby, které slovenské vysokoškolské vzdělání získají absolvováním studia na pobočce slovenské vysoké školy v České republice v době platnosti Smlouvy, tj. od 28. března 2015, jejich slovenské vzdělání a vysokoškolské kvalifikace budou podléhat běžným nostrifikačním postupům podle zákona o vysokých školách, neboť na ně se stav automatické rovnocennosti nevztahuje. Při rozhodování o uznání zahraničního (slovenského) vysokoškolského vzdělání a kvalifikace je tedy nyní podstatnou skutečností místo uskutečňování daného vzdělání.
Tato situace se nevztahuje na právní postavení osob, které své slovenské vysokoškolské vzdělání získaly po rozdělení ČSFR studiem absolvovaným na pobočce slovenské vysoké školy v České republice v době od 1. ledna 1993 do 27. března 2015. Nadále zde trvá závazek, aby byly automaticky (bez dalšího) považovány v České republice slovenské doklady o vysokoškolském vzdělání získané v uvedeném časovém období, za rovnocenné českým vysokoškolským diplomům, vydaným v dané době v České republice. (Stejně tak zůstává zachována rovnocennost titulů, přiznaných v dané době.)
B)
„Smlouva neřeší rovnocennost dokladů u titulů docent a profesor. Znamená to, že tyto tituly, pokud byly uděleny po zániku ČSFR, nejsou rovnocenné?“
Pokud jde o osoby, které získají slovenské vědecko-pedagogické a umělecko-pedagogické tituly „docent“ a „profesor“ až v době platnosti Smlouvy (tj. po 28. březnu 2015), nebude se na ně automatické uznání rovnocennosti jejich titulů vztahovat, neboť v právních předpisech ČR není obsažena úprava „uznávání“ titulů „docent“ a „profesor“ získaných v zahraničí.
Práva osob jmenovaných na Slovensku docentem nebo profesorem, nabytá na základě právních předchůdců Smlouvy, zůstávají nedotčena.
C)
„Dosud platná mezivládní dohoda z roku 2001, umožňovala automaticky uznávat také tzv. malé doktoráty (PhDr., JUDr., RNDr. atd.) uváděné před jménem získané na základě rigorózního řízení na vysoké škole druhé smluvní strany. Nová smlouva neřeší rovnocennost dokladů u těchto titulů. Znamená to, že tyto tituly, pokud byly uděleny po zániku ČSFR, nejsou považovány za rovnocenné?“
Pokud jde o české tituly získané v ČR absolventy magisterských studijních programů po vykonání státní rigorózní zkoušky podle § 46 odst. 5 zákona o vysokých školách a obdobné slovenské tituly, jejich uznávání Smlouva již neupravuje.
To znamená, že uvedené české a slovenské tituly, které budou získány v době platnosti Smlouvy, nebudou automaticky vzájemně rovnocenné, přičemž nostrifikační ustanovení § 89 a 90 zákona o vysokých školách se na ně nevztahují.
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské
republiky o vzájemném uznávání částí studia, rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých
hodnostech a titulech vydávaných v České republice a v Polské republice (Praha, 16. 1. 2006,
publikována pod
č. 104/2006 Sb.m.s.);
A. Doklady o stupni vysokoškolského vzdělání:
Pokud jde o uznání polských vysokoškolských kvalifikací (tj. diplomů) osvědčujících absolutorium akreditovaného studijního programu konkrétního stupně vysokoškolského vzdělání, Článek 4 až 6 Dohody stanoví jejich vzájemnou rovnocennost bez dalšího, automaticky.
Držitelé polských dokladů, na něž se vztahují výše uvedené články Dohody, je mohou přímo použít na území České republiky, aniž by bylo nutné předkládat osvědčení o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání, které by vydala veřejná vysoká škola v České republice nebo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (popř. Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra).
Dohoda však nevylučuje, aby i v případě vysokoškolských kvalifikací, na které se Dohoda vztahuje, proběhlo řízení o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle ustanovení § 89 a § 90 č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)zákona o vysokých školách.
Držitelé vysokoškolských kvalifikací (případně dokladů o části studia, či jednotlivých zkouškách podle Článku
3) žádají o uznání příslušný uznávací orgán, jímž je podle zákona
o vysokých školách, jeho ustanovení § 89 odst. 1 písm. b), veřejná vysoká škola, která uskutečňuje
obsahově obdobný studijní program. Splňuje-li žádost všechny náležitosti, příslušný uznávací orgán
v takovém případě žádosti vyhoví a vydá osvědčení o uznání.
[V případě držitelů vysokoškolských kvalifikací vydaných vysokými školami v oblasti vojenství plní tyto úkoly Ministerstvo obrany; v oblasti bezpečnostních služeb Ministerstvo vnitra (dle § 95 odst. 9 zákona o vysokých školách)].
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „Ministerstvo“) není Dohodou k uznávání zmocněno. Existují-li však pochybnosti, které veřejné vysoké škole by měla být žádost podána, je možné konkrétní případ s Ministerstvem konzultovat. (kontakty viz bod F)
Doporučuje se k řízení předkládat úřední kopie dokladů o vzdělání (notářsky ověřené) společně s jejich úředními překlady do českého jazyka. Seznam soudních tlumočníků je přístupný na stránkách Ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz – znalci a tlumočníci), seznam notářů je k dispozici na stránkách Notářské komory České republiky (www.nkcr.cz).
B. Doklady o udělení vědeckých titulů a hodností
Články 7 a 8 stanoví automatickou rovnost tam jmenovaných titulů a hodností (tj. „doktor věd“, „docent“, resp. „profesor“ získané v České republice a „doktor habilitowany“, „doktor habilitowany sztuki“, diplomy a osvědčení o přiznání kvalifikace II. Stupně v oblasti umění a uměleckých disciplín, resp. „profesor“ nebo „profesor sztuki“ získané v Polské republice.)
C. Užívání akademických titulů a vědeckých hodností:
Článek 9 Dohody deklaruje oprávnění držitelů akademických titulů udělených v Polské republice (písm. a) a v České republice (písm. b) užívat je v takové podobě, v jaké jim byly přiznány v zemích původu daného vzdělání, v souladu s právními předpisy platnými pro území státu této smluvní strany.
Právo užívat titul v autentickém znění v jakém byl přiznán, je jeho držiteli garantováno přímo Dohodou.
Pozn.: Ověření pravosti dokladů vydaných Polské republice (tzv. legalizace) se nevyžaduje, neboť Polskou republikou je ČR vázána dvoustrannou smlouvou o právní pomoci, podle níž se veřejné listiny předkládají bez legalizace (publikovaná se Sbírce zákonů pod. č. 42/1989 Sb., čl. 15).
Seznam vysokých škol, které jsou součástí vysokoškolského vzdělávacího systému Polské republiky, je publikován zde.
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání v oblasti vysokého školství (Praha, 23.3.2007) – č. 60/2008 Sb.m.s.
A. Uznávání dokladů o vzdělání:
Pokud jde o uznání německých vysokoškolských kvalifikací (tj. diplomů) osvědčujících absolutorium akreditovaného studijního programu konkrétního stupně vysokoškolského vzdělání za účelem dalšího studia, dále příslušných částí studia a jednotlivých zkoušek, Článek 3 Dohody stanoví, že se tak stane „na základě žádosti“.
Držitelé vysokoškolských kvalifikací (případně dokladů o části studia, či jednotlivých zkouškách) žádají o uznání příslušný uznávací orgán, jímž je podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), jeho ustanovení § 89 odst. 1 písm. b), veřejná vysoká škola, která uskutečňuje obsahově obdobný studijní program. Splňuje-li žádost všechny náležitosti, příslušný uznávací orgán ve smyslu Článku 7 dohody v takovém případě žádosti vyhoví a vydá osvědčení o uznání.
[V případě držitelů vysokoškolských kvalifikací vydaných vysokými školami v oblasti vojenství plní tyto úkoly Ministerstvo obrany; v oblasti bezpečnostních služeb Ministerstvo vnitra (dle § 95 odst. 9 zákona o vysokých školách)].
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „Ministerstvo“) není Dohodou k uznávání zmocněno. Existují-li však pochybnosti, které veřejné vysoké škole by měla být žádost podána, je možné konkrétní případ s Ministerstvem konzultovat. (kontakty viz bod F)
Držitelé vysokoškolských kvalifikací vydaných německými vysokými školami, na které se Dohoda
nevztahuje (nejde o uznávání za účelem dalšího studia), mohou podávat žádost
o uznání zahraničního (německého) vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice podle obecných
ustanovení § 89 a § 90 zákona o vysokých školách. Uznávacím orgánem je vždy veřejná vysoká škola uskutečňující
obsahově obdobný studijní program; v případě pochybností o věcné příslušnosti pak Ministerstvo.
Doporučuje se k řízení předkládat úřední kopie dokladů o vzdělání (notářsky ověřené) společně s jejich úředními překlady do českého jazyka. Seznam soudních tlumočníků je přístupný na stránkách Ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz – znalci a tlumočníci), seznam notářů je k dispozici na stránkách Notářské komory České republiky (www.nkcr.cz).
Pozn.: veřejné vysoké školy mohou požadovat, aby pravost podpisů a otisků razítek na originálech dokladů byla
ověřena tzv. „Apostilou“ podle Haagské úmluvy o právní pomoci
(§ 90 odst. 3 zákona o vysokých školách). Apostilním orgánem ve Spolkové republice Německo je:
- na federální úrovni – Bundesverwaltungsamt in Köln;
- na úrovni jednotlivých spolkových republik: Ministerium (Senator) für Inneres nebo Regierungspräsident (Präsident des Verwaltungsbezirks)
B. Užívání akademických titulů a vědeckých hodností:
Článek 6 odst. 1 a 2 Dohody deklaruje oprávnění držitelů akademických titulů udělených v České republice (odst. 1) a ve Spolkové republice Německo (odst. 2) užívat je v takové podobě, v jaké jim byly přiznány v zemích původu daného vzdělání, a to bez dalšího řízení přímo na základě Dohody.
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a titulech vydávaných v České republice a v Maďarské republice (publikována pod č. 92/2005 Sb.m.s., platná od 9. června 2005) (dále jen „Dohoda“).
Dohoda vstoupila v platnost dnem 9. června 2005, kdy zároveň pozbyla platnosti předchozí ekvivalenční
dohoda s Maďarskem (Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maďarské lidové
republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a titulech
vydávaných v Československé socialistické republice a v Maďarské lidové republice, podepsaná
v Praze dne 11. října 1989
a vyhlášená pod č. 327/1990 Sb.)
Dohoda při principu právní kontinuity stanoví, že Česká republika stejně jako Maďarská republika
považují státem uznané diplomy – tj. doklady o ukončení studia v bakalářském studijním programu
(čl. 6 odst. 1), magisterském studijním programu (čl. 6 odst. 2)
a doktorském studijním programu (čl. 6 odst. 4) vzájemně za rovnocenné, a to automaticky (bez dalšího
řízení).
Automatická rovnocennost se vztahuje taktéž na doklady o složení rigorózních zkoušek po ukončení studia
v magisterském studijním programu (čl. 6 odst. 3) a na doklady
o udělení vědeckých hodností „kandidát věd“ a „doktor věd“ vydané na území smluvních stran
(čl. 12).
Držitelé dokladu o vysokoškolském vzdělání (tj. vysokoškolské kvalifikace) vydaného vysokou školou - součástí
vysokoškolského vzdělávacího systému Maďarské republiky však
i bez ohledu na Dohodu mohou podat žádost o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání v České
republice ve smyslu § 89 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb.,
o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) veřejné vysoké škole, která
uskutečňuje obsahově obdobný studijní program (např. z důvodů navazujícího vysokoškolského
studia).
Veřejná vysoká škola v ČR by pak při rozhodování o žádosti měla přihlížet k deklaraci
o vzájemné rovnocennosti vysokoškolských diplomů obsažené ve výše citované Dohodě (zejména čl. 6 a 12).
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nemá v daných záležitostech Dohodou založenu pravomoc
k rozhodování (tj. neuplatní se zde § 89 odst. 1 písm. a) zákona č. 111/1998 Sb.,
o vysokých školách.
Dohoda byla podepsána v Bělehradě dne 12. září 1989 a vstoupila v platnost dnem 27. srpna 1990. Ze států bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie zůstala v platnosti pouze pro Slovinskou republiku.
Dohoda stanoví, že Česká republika stejně jako Slovinská republika uznávají diplomy vydané po ukončení vysokoškolského studia (čl. 2) za rovnocenné a že tyto diplomy potvrzují získání vysokoškolského vzdělání v rozsahu vyžadovaném k přijetí do výchovy vědeckých pracovníků v obou státech. Rovnocennost diplomů dle Dohody se vztahuje na diplomy vydané po ukončení studia magisterských studijních programů.
Automatická rovnocennost se vztahuje taktéž na doklady o udělení vědeckých hodností „kandidát věd“ (v České republice) a „magistr věd“ (ve Slovinské republice) a „doktor věd“ vydané na území smluvních stran (čl. 4 a 5).
Držitelé dokladu o vysokoškolském vzdělání (tj. vysokoškolské kvalifikace) vydaného vysokou školou -
součástí vysokoškolského vzdělávacího systému Slovinské republiky však
i bez ohledu na
Dohodu mohou podat žádost o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání v České
republice ve smyslu § 89 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb.,
o vysokých školách a
o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) veřejné vysoké škole, která uskutečňuje obsahově
obdobný studijní program.
Veřejná vysoká škola v ČR by pak při rozhodování o žádosti měla přihlížet k deklaraci o vzájemné rovnocennosti vysokoškolských diplomů obsažené ve výše citované Dohodě (čl. 2 a 3).
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nemá v daných záležitostech Dohodou založenu pravomoc k rozhodování (tj. neuplatní se zde § 89 odst. 1 písm. a) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách).
| Zdroj dat | www.msmt.cz |
|---|---|
| Originál | msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/a-postup-podle-ekvivalencnich-dohod-madarsko-polsko |
