Jméno příslušníků národnostních menšin

Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považování za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka, kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo.

Příslušníkem národnostní menšiny je občan České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti.
 

Otčestvo

Na základě čl. 11 odst. 1 Rámcové úmluvy na ochranu národnostních menšin (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 96/1998 Sb.) se Česká republika zavázala uznávat, že každý příslušník národnostní menšiny má právo používat své příjmení, jméno po otci (otčestvo / patronymum) a jméno v menšinovém jazyce a právo na jejich oficiální uznání způsobem určeným jejich právem.

Jména a příjmení snoubenců, jejich rodičů a rodičů dítěte, se v matriční knize a na matričním dokladu uvádějí podle předložených matričních dokladů (českých i cizozemských) včetně otčestva.

S odkazem na uvedenou Rámcovou úmluvu na ochranu národnostních menšin (článek 11) a § 7 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o právech příslušníků národnostních menšin“), na základě prohlášení státního občana České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti (např. ruské, ukrajinské, bulharské), může být otčestvo uvedeno v matričním dokladu na pozici druhého jména. Prohlášení o volbě druhého jména .se činí před kterýmkoli matričním úřadem. Toto prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.

  

Prohlášení občana České republiky o užívání jména a příjmení v jazyce národnostní menšiny

Na žádost občana, který je příslušníkem národnostní menšiny, jehož jméno, popřípadě jména, a příjmení jsou v matriční knize zapsána v českém nebo v jiném než českém jazyce, nebo na žádost jeho zákonných zástupců se jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení v matričním dokladu uvede v jazyce národnostní menšiny znaky přepsanými do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se jméno, popřípadě jména, a příjmení nezletilého dítěte podle žádosti druhého z rodičů. Jde-li o nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže k uvedení jeho jména, popřípadě jmen, a příjmení v matričním dokladu v jazyce národnostní menšiny dojít.

Žádost lze podat pouze jednou. Každá další žádost o uvedení téhož jména nebo příjmení v jazyce jiné národnostní menšiny je posuzována jako žádost o změnu jména nebo příjmení.

  

Kdo a za jakých podmínek

• občan České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti.
   

Jde-li o společné příjmení manželů, uvede se příjmení v jazyce národnostní menšiny pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 12 let, a tato změna se bude vztahovat i na druhého z manželů a jejich nezletilé děti. Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména nebo příjmení, je občan České republiky povinen předložit odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek.

  

Jak a kam se obrátit

Žádost se podává na kterémkoliv matričním úřadu.

  

Co musíte předložit

• rodný list, popřípadě další matriční doklady dle osobního stavu žadatele,
• vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména nebo příjmení, je občan České republiky povinen,
• předložit odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek.
• popřípadě souhlas druhého manžela a jejich nezletilého dítěte staršího 12 let.

  

Formuláře

Předepsané formuláře nejsou stanoveny.

  

Poplatky a termíny

Poplatky

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.
 

Lhůty pro vyřízení

Podání žádosti není časově omezeno. Správní orgán je povinen rozhodnout o přijetí prohlášení do 30 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do 60 dnů.

  

Právní úprava

• zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
• vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
• Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin (sdělení MZV č. 96/1998 Sb.),
• zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
   

Doplňující zákony a předpis

• zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

  

Opravné prostředky a sankce

Opravné prostředky

Pokud se žadateli nevyhoví v plném rozsahu, vydá se o tom rozhodnutí. Proti rozhodnutí je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím matričního úřadu, který rozhodnutí vydal.
 

Sankce

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

• úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije matriční doklad,
• úmyslně neužívá v úředním styku jméno, popřípadě jména nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na matričním dokladu vydaném matričním úřadem v České republice.
   

Za výše uvedený přestupek lze uložit pokutu do 10.000 Kč.

  

Kde získáte bližší informace

• na kterémkoliv matričním úřadu České republiky, případně krajském úřadu
• na Ministerstvu vnitra
  odbor všeobecné správy
• oddělení matrik a ověřování
  náměstí Hrdinů 1634/3
  140 21 Praha 4
  E-mail: ovs@mvcr.cz
              posta@mvcr.cz

  

Odbor všeobecné správy, oddělení matrik a ověřování, dne 6. února 2024