Základní zásady shromažďovacího práva či aktuální judikatura byla hlavní témata dvoudenní konference, která proběhla 5. a 6. prosince 2013 v Solenicích. Uspořádalo ji Ministerstvo vnitra pro zástupce obcí a krajů, aby tak reagovalo na vlnu shromáždění, s níž se letos v létě potýkaly úřady a policie.
Při aplikaci zákona o právu shromažďovacím je třeba mít stále na paměti, že se jedná o jedno ze základních lidských práv. V rámci celé republiky probíhá ročně několik desítek tisíc shromáždění, přičemž jako riziková se jeví menšina z nich. Přesto právě tato shromáždění přitahují masovou pozornost a způsobují řadu otázek a aplikačních problémů. Na všechny postřehy z praxe policie a úřadů jsme se snažili adekvátně reagovat, analyzovat je a brát si z nich poučení a zkušenosti do budoucna,“ řekl během zahájení konference Lubomír Metnar, první náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost. Upozornil, že klíčový faktor pro zvládání shromáždění, u nichž hrozí střety či jiné narušení veřejného pořádku, je efektivní spolupráce mezi policií a městem. Zároveň představil aktualizovaný Manuál pro obce k zákonu o právu shromažďovacím, který obsahuje aktuální judikaturu a formou modelových případů seznamuje obce s tím, jak v souladu se zákonem reagovat na vzniklé situace při přípravě a v průběhu shromáždění.
V rámci konference seznámili zástupci odboru bezpečnostní politiky účastníky s výkladem nejdůležitějších ustanovení zákona o právu shromažďovacím. Pozornost se zaměřila zejména na definici pojmu shromáždění, oznamování shromáždění, náležitosti oznámení a proces přijímání oznámení o konání shromáždění. Následně byly rozebrány důvody pro zákaz a rozpuštění shromáždění. Zástupce Nejvyššího správního soudu přednesl příspěvek zabývající se nejnovější judikaturou tohoto soudu. Velkou pozornost vzbudilo zejména rozhodnutí NSS z minulého týdne, které se zabývá problematikou tzv. blokačních shromáždění.
V souvislosti se zákazy shromáždění autoři příspěvků opakovaně zdůrazňovali, že velice náročná povinnost logicky řetězit důkazy pro zákaz shromáždění má své opodstatnění. Pravidla nemohou platit selektivně. Pokud budeme specifické skupiny omezovat na právu se shromažďovat, může později docházet k omezení svobod i dalších skupin obyvatel na základě subjektivního hodnocení, kdo si určitá práva zaslouží a kdo už ne. Nesouhlas s rasistickými pochody lze vyjádřit i jiným způsobem než jejich blokádou. Občanští aktivisté se rovněž mohou soustředit na situaci v dané lokalitě nejen v průběhu oznámeného shromáždění, ale i před samotným shromážděním či po jeho skončení. Doporučit lze např. pořádání diskusních panelů nebo nenásilné aktivity vyjadřující nesouhlas s radikálními názory neonacistů např. formou pouličního divadla, protirasistických hesel na chodnících či poklidnou bohoslužbou. Povinnost ochránit menšiny před neonacistickými pochody je třeba v demokratickém státě ponechat na policii.
Důležitou součástí programu byla prezentace praktických zkušenostní se shromážděními v Českých Budějovicích, Plzni a Přerově, a to jak ze strany obcí, tak ze strany policie. Účastníci se tak mohou inspirovat zkušenostmi ostatních měst např. v tom, jak v rámci úřadu funguje zabezpečení agendy práva shromažďovacího. Zástupci Policie ČR přiblížili proces přípravy na bezpečnostní opatření. Přednášející zdůraznili nutnost jednat se svolavateli před zahájením samotného shromáždění a upozornili rovněž na činnost styčných důstojníků pro menšiny a antikonfliktních týmů.
Pavel Novák
ředitel odboru tisku a public relations
