English
1. Předvolání (viz § 59 správního řádu) je jedním z prostředků, jak zajistit osobní účast dotčené osoby, jejíž osobní účast při úkonu je nutná. Typicky je tedy nutné předvolat osobu, s níž je třeba provést výslech nebo podání vysvětlení.
Předvolání musí být vždy písemné a musí být vždy doručeno do vlastních rukou s dostatečným předstihem. Předvolání je vždy nutné doručit přímo osobě, která se má účastnit dotčeného úkonu jako osoba vyslýchaná či osoba podávající vysvětlení. Pokud má tato osoba právního zástupce, je třeba předvolání doručit rovněž jemu.
Pokud se předvolaný nemůže ze závažných důvodů včas na určené místo dostavit, je povinen se bezodkladně s uvedením důvodů omluvit (jakoukoli formou).
2. Předvedení (§ 60 správního řádu) jako další prostředek k zajištění průběhu a účelu řízení MV ČR využije, pokud se předvolaná osoba bez náležité omluvy nebo bez dostatečných důvodů nedostaví na předvolání. Omluva tedy musí být náležitá a je na objektivním posouzení MV ČR, zda omluvu jako náležitou přijme (zejména s ohledem na její věrohodnost, předložené doklady, které její věrohodnost prokazují apod.). Omluva může být dodatečná i v případě, že dotčené osobě bránily závažné důvody v tom, aby se omluvila včas.
Pokud se předvolaná osoba bez závažných důvodů vůbec neomluvila nebo MV ČR zjistí, že omluva byla pouze účelová a existuje důvodné podezření, že i dalšímu případnému předvolání se bude dotčená osoba vyhýbat, může přistoupit k předvedení. O předvedení se vydává usnesení, které se doručuje orgánu, který bude předvedení realizovat (Odbor cizinecké policie PČR). Usnesení o předvedení se nedoručuje předváděnému klasickým způsobem, ale prostřednictvím osob, jež zajišťují předvedení.
Proti usnesení o předvedení může předváděná osoba podat opravný prostředek, a to do 15 dnů od jeho doručení. Opravný prostředek však nemá odkladný účinek, tudíž nemá vliv na vykonatelnost usnesení a nebrání předvedení a provedení úkonu, k němuž je osoba předváděna.
3. Dalším prostředkem k zajištění průběhu a účelu řízení je pořádková pokuta, která je upravena v § 62 správního řádu.
Předvolání dotčené osoby obsahuje standardně i poučení o možnosti MV ČR uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč, pokud se dotčená osoba bez omluvy nebo bez dostatečných důvodů nedostaví na předvolání. Základním předpokladem uložení pořádkové pokuty ze strany MV ČR je to, že dotčená osoba svým jednáním – nedostavením se na předvolání – závažně ztíží postup správního orgánu. Pořádkovou pokutu lze uložit i osobě, která i po předchozím napomenutí ruší pořádek nebo neuposlechne pokynu úřední osoby. Pořádkovou pokutu lze uložit i tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání. I proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty se lze odvolat, přičemž odvolání má odkladný účinek.
4. Vykázání z místa konání úkonu je institutem upraveným v § 63 správního řádu, jehož účelem je zajistit bezproblémový průběh prováděného úkonu vůči tomu, kdo svým nepřístojným chováním ruší pořádek při ústním jednání nebo jiném úkonu a kdo ani po předchozím upozornění svého rušivého jednání nezanechá.
Vykázání se ze své povahy vyhlašuje ústně, a to usnesením, které se ústně vyhlásí a poznamená do protokolu, který je o úkonu sepisován. Právní účinky usnesení nastávají jeho vyhlášením. Pokud se vykázaná osoba nevzdá nároku na doručení písemného vyhotovení usnesení, o čemž se provede záznam do protokolu, musí MV ČR následně vyhotovit usnesení i v písemné formě. V případě, že se vykázaná osoba sice vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, ale požádá o písemné potvrzení o vydání ústně vyhlášeného usnesení, MV ČR této osobě takové potvrzení splňující podmínky vydá.
Vykazovanou osobu OAMP poučí o následcích neuposlechnutí výzvy k opuštění úřední místnosti, kterými může být vykázání prostřednictvím policie nebo pořádková pokuta podle § 62 odst. 1 písm. b) správního řádu.
