Úspěch českého předsednictví: schengen se rozšíří o Chorvatsko

Členské státy EU dnes na jednání Rady pro vnitřní věci jednomyslně schválily rozšíření schengenu o Chorvatsko. Jedná se o mimořádný úspěch, který si Česká republika připisuje na závěr svého předsednictví v Radě EU. Ministři rovněž podpořili koncept českého předsednictví k budoucí reformě migrační politiky EU a diskutovali situaci na Ukrajině. 

Schengen se od 1. ledna 2023 rozroste na 27 států. Současných 22 členských států EU, Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko nově doplní Chorvatsko. Usnesli se na tom dnes, 8. prosince 2022, ministři vnitra členských států na zasedání Rady pro vnitřní věci v Bruselu.
Rozšíření zóny volného pohybu o Chorvatsko bylo jednou z priorit českého předsednictví v radě EU. „Je to obrovský úspěch a završení naší práce během celého předsednictví. Děkuji všem, kteří se na složitém vyjednávání podíleli,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan. „Rozšíření o Chorvatsko je skvělá zpráva nejen pro Chorvaty, ale i pro Čechy, kteří teď budou moci do oblíbené destinace cestovat bez zdržení na hranicích,“ dodal ministr vnitra. Ministři také debatovali o cestě kupředu vedoucí k rozšíření schengenu o Rumunsko a Bulharsko. Oběma zemím se dostalo široké podpory, ale nebyla splněna podmínka jednomyslnosti.

Na jednání Rady dnes ministři také podpořili koncept českého předsednictví k reformě migrační a azylové politiky. Tento koncept efektivně adresuje otázky odpovědnosti a solidarity. „Rovnováha mezi odpovědností a solidaritou je pravděpodobně nejcitlivější otázkou v rámci našich debat. A nám se podařilo učinit důležitý pokrok,“ podtrhl ministr Rakušan. Koncept českého předsednictví staví celkový systém na povinném, ale flexibilním systému. „Náš koncept stojí na systému bez povinných kvót, ale zároveň nabízí jistotu podpory zasaženým členským státům. To se ukázalo jako nejlepší ingredience vedoucí k úspěchu,“ dodal ministr vnitra. Tento koncept bude nyní přeložen do konkrétních legislativních textů během švédského předsednictví tak, aby celá reforma mohla být schválena do poloviny roku 2024.

Ministři se také shodli na doporučení Rady o posílení odolnosti kritické infrastruktury. Jedná se o doklad toho, že Evropská unie chce zlepšovat svou odolnost tváří v tvář zvýšeným hrozbám.

Na závěr jednání Rady došlo i k představení priorit nadcházejícího švédského předsednictví, které naváže na práci českého předsednictví a vysoko v agendě bude držet i otázku podpory Ukrajiny. „Přeji hodně úspěchů švédským kolegům. My jsme se snažili udělat maximum a pevně věřím, že agendu předáváme ve skvělém stavu,“ zhodnotil poslední jednání Rady za českého předsednictví ministr vnitra.





Klára Dlubalová
pověřená řízením odboru tisku a public relations