Vyjádření Ministerstva vnitra

Ministerstvo vnitra reaguje na dezinformace, které jsou šířeny mediálním prostředím v souvislosti se zasedáním Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, která se uskutečnila 5. června v Lucemburku. 

O výsledcích jednání informoval ministr vnitra přímo z Lucemburku prostřednictvím České televize, Českého rozhlasu a dalších médií. Přesto se na jiných webových portálech objevily dezinformace a nepřesnosti, které tímto uvádíme na pravou míru.

Hlavními tématy jednání byla migrační a azylová politika a boj proti nelegální migraci v rámci Evropské unie. Česká republika se aktivně účastní všech jednání a souhlasíme s tím, že je potřeba vytvořit takový systém, který bude funkční a odolný.

Na Radě se o Dublinu IV (a ani o ostatních azylových a migračních tématech) NEHLASOVALO - vedla se pouze neformální debata, která měla indikovat další vývoj. Ministr vnitra NEPODPOŘIL bulharský text jako základ k další práci a jasně se proti kvótám vymezil. I zde vystoupil v souladu s mandátem i v souladu s usnesením poslanecké sněmovny, tedy proti kvótám.

Česká republika naopak vystoupila mezi prvními státy a kriticky se k reformě Dublinu IV a celému textu vyjádřila jako první, další státy následovaly s obdobnou pozicí.

Aktuální navržená opatření jdou proti logice řešení krizí. Relokace byly navrženy jako ad hoc řešení důsledků krize, ale Česká republika potřebuje systémové řešení příčin, které bohužel stávající návrhy nenabízí.

Dlouhodobým cílem ČR zůstává nedopustit opakování migrační krize z let 2015 a 2016, snížit počet nelegálních migrantů a zajistit plnou kontrolu nad našimi vnějšími hranicemi. Je potřeba vytvořit takový azylový systém, který bude fungovat v praxi, bude stabilní a vezme v potaz všechny klíčové nástroje, tedy prevenci nelegální migrace ve vnější dimenzi, posílení ochrany vnějších hranic a zefektivnění návratové politiky.

Ministr vnitra považuje za důležité navrátit zpět důvěru evropských občanů v naši schopnost řešit migrační otázky efektivně a s důrazem na bezpečnost.

O dalším společném postupu bude jednat Evropská Rada, tedy premiéři a prezidenti, v závěru června. Rada svým politickým rozhodnutím udá další směr diskuze a určí také do značné míry i mandát pro rakouské předsednictví, které začíná v červenci.