Vyjádření Ministerstva vnitra k připravované novele zákona o svobodném přístupu k informacím

Návrh novelizace zákona, který Ministerstvo vnitra zpracovává na základě usnesení vlády, naopak představuje pozitivní posun v dané oblasti, vyjasňuje některé dosud sporné pojmy, zpřesňuje proces vyřizování žádostí o informace, stanovuje okruh povinně zveřejňovaných informací a zavádí razantní nástroj pro nadřízené orgány povinných subjektů, tzv. informační příkaz. Ten dává nadřízenému správnímu orgánu obdobné oprávnění, jaké měly dosud jenom soudy. Zjednodušeně řečeno, návrh vychází z judikatury soudů a v jedné ze svých variant přichází se stanoveným okruhem úředníků, u kterých předem říká, že jsou povinni ve veřejném zájmu strpět zveřejnění svých příjmů. Takto jasně a v takové šíři to v současné době zákon neříká.

Již dnes je sice zavedený zákon o střetu zájmů a v něm obsažený pojem veřejný funkcionář. Návrh novely by však nad rámec tohoto zákona umožnil žádat informace o platech či odměnách i jakýchkoliv jiných osob (např. často zmiňovaných poradců). Povinné subjekty by v takovém případě musely provést tzv. test veřejného zájmu, tedy posouzení vztahu mezi ústavními právy na soukromí a na informace z veřejné správy.

 

Důležité je také připomenout, že v žádném případě nejde ještě o konečný text, který by měl být předložený vládě. Jde o běžný návrh, který je na počátku připomínkového řízení. Připomínkovými místy je mimo jiné řada zejména státních i samosprávných orgánů veřejné správy, ale i dalších institucí nevládního charakteru a v potaz jsou brány také připomínky občanských iniciativ. V rámci mezirezortního připomínkového řízení je vedena celá řada jednání s cílem nalézt vhodné kompromisy k odstranění rozporů, ovšem při zachování sledovaných cílů navrhované zákonné úpravy.

 

Samotný návrh novely vznikl na základě tezí schválených vládou, které vznikly z uskutečněné analýzy a vyhodnocení stávající právní situace na úseku poskytování informací. Na této analytické fázi se aktivně podílela konzultační skupina, složená mj. ze zástupců státních orgánů, Svazu měst a obcí, Asociace krajů, Kanceláře veřejného ochránce práv a několika občanských iniciativ, zabývajících se transparentností veřejné správy a bojem proti korupci (aktivním účastníkem byl i Oldřich Kužílek).