Členství státních zaměstnanců v okrskových volebních komisích

Členství v okrskových volebních komisích je upraveno v příslušných volebních zákonech, tzn. v § 82 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, v § 55 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, a v § 62 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (volby do zastupitelstva hlavního města Prahy a do zastupitelstev městských částí hlavního města Prahy se konají podle zákona upravujícího volby do zastupitelstev v obcích). Tyto zákony shodně stanoví, že člen okrskové volební komise, který je v pracovním poměru nebo poměru obdobném pracovnímu poměru (tj. i ve služebním poměru), má nárok na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu a na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele. Z uvedeného vyplývá, že služební orgán je povinen poskytnout státnímu zaměstnanci – členu volební okrskové komise služební volno s náhradou platu ve výši průměrného výdělku.

Na povolování tohoto placeného služebního volna se nevztahují ustanovení o řízení ve věcech služby ani ustanovení správního řádu o správním řízení. Tuto agendu může služební orgán přenést svým služebním předpisem na představené.

Vzhledem k tomu, že je státnímu zaměstnanci jeho nepřítomnost ve službě předem známa, musí státní zaměstnanec služební orgán, resp. představeného včas uvědomit, resp. včas požádat o poskytnutí služebního volna (nelze mít nic proti dosavadní praxi některých služebních úřadů, které pro žádosti o poskytnutí služebního volna využívají "žádanky" - formuláře, a to za předpokladu, že jejich přílohou budou písemné doklady hodnověrně prokazující předmětnou nepřítomnost ve službě).

Na výše uvedenou úpravu ve volebních zákonech reflektuje i § 104 odst. 1 zákona o státní službě ve spojení s§ 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce, podle nichž platí, že jestliže je podle zvláštního právního předpisu zaměstnanec uvolněn pro překážku v práci z důvodu obecného zájmu, je právnická nebo fyzická osoba, pro kterou byl zaměstnanec činný, popřípadě, z jejíhož podnětu byl uvolněn, povinna uhradit zaměstnavateli, u něhož byl zaměstnanec v době uvolnění v pracovním poměru, náhradu mzdy nebo platu, která byla zaměstnanci poskytnuta, pokud se s touto právnickou nebo fyzickou osobou nedohodl na upuštění od úhrady. Hradí se toliko náhrada mzdy nebo platu, kterou uvolňující zaměstnavatel poskytl podle zákoníku práce, neuhrazuje se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený zákoníkem práce. Zaměstnavatel, který svému zaměstnanci vykonávajícímu funkci člena okrskové volební komise poskytl pracovní (služební) volno a náhradu mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku, se může následně obrátit na příslušný obecní úřad a požádat o refundaci náhrady mzdy nebo platu, která mu bude vyplacena, neboť se jedná o výdaj související s volbami podle Čl. I odst. 2 písm. k) směrnice Ministerstva financí č.j. MF-62 970/2013/12-1204, který je možno uhradit z prostředků státního rozpočtu poskytovaných územním samosprávným celkům na úhradu volebních výdajů.