V řadě epidemiologických studií a laboratorních pokusů byla zjištěna podobná situace jako v případě hypertenze. Nejnižší LAeq,24 hod s efektem na ICHS v epidemiologických studiích byla 70 dB. Všeobecný závěr však je, že v případě hluku z dopravy jsou účinky na kardiovaskulární systém spojeny s dlouhodobou, mnohaletou expozicí LAeq,24 hod = 65 až 70 dB a více.
Podle nejnověji publikované analýzy epidemiologických studií provedené W. Babischem pro silniční hluk a kardiovaskulární riziko – infarkt myokardu, nebylo nalezeno zvýšení rizika během dne při hladinách LAeq,16 h < 60 dB; zvýšené riziko bylo zjištěno se vzrůstajícími hladinami LAeq,16h > 60 dB. Byla odvozena riziková křivka, která může být použita pro hodnocení rizika a zátěže touto chorobou – viz obrázek.
Obecně se přijímá, že hluk může mít určující vliv na zdraví, jestliže LAeq,16 h > 60 dB. Poslední odborné práce naznačují, že uvedená hodnota může být o něco nižší. Jako riziková skupina jsou označováni muži středního věku. Jak objektivní expozice (hladiny hluku), tak subjektivní projevy (míra obtěžování) byly asociovány (spojeny) s vyšším rizikem ICHS, přičemž tyto výsledky nebyly pro hypertenzi tak konzistentní jako pro ICHS. Obecná křivka dávka-účinek je použitelná i pro politiku ochrany veřejného zdraví.
Odhady počtu osob, které by mohly onemocnět v důsledku expozice rizikovému faktoru, se provádí klasickými metodami klinické epidemiologie, z níž v dalším převážně citujeme.
Rizikem se rozumí pravděpodobnost, že lidé, kteří nemají určitou nemoc, ale jsou exponováni rizikovým faktorům, mohou touto nemocí onemocnět. Přítomnost rizikových faktorů u jedince zvyšuje pravděpodobnost, že by mohl onemocnět danou nemocí, ve srovnání s jedincem, u kterého nejsou rizikové faktory přítomny. Neznamená to však, že musí skutečně onemocnět. U většiny osob s přítomností závažných rizikových faktorů nedojde ke vzniku onemocnění v nejbližších letech.
Jsou používány čtyři základní epidemiologické ukazatele statistické asociace tj. vztahu mezi rizikovými faktory expozice a následky, a to:
- Relativní riziko
- Atributivní riziko
- Populační atributivní frakce
- Populační atributivní riziko
Relativní riziko (RR) vyjadřuje kolikrát větší je pravděpodobnost vzniku nemoci u osob exponovaných určitému rizikovému faktoru ve srovnání s neexponovanými. Za určitých předpokladů lze relativní riziko odhadovat na základě tzv. „odds ratio“ (OR = poměr šancí, křížový poměr).
Atributivní riziko (AR) vyjadřuje, o co je vyšší riziko vzniku nemoci u osob exponovaných určitému faktoru ve srovnání s rizikem u osob neexponovaných.
Populační riziko vyjadřuje, jakým množstvím nemoci přispívá rizikový faktor k celkovému výskytu nemoci v určité populaci.
Populační atributivní frakce (PAF) vyjadřuje jakou frakci (podíl) nemoci v populaci je možno přisoudit expozici určitému rizikovému faktoru.
Populační atributivní riziko (PAR) vyjadřuje jaký výskyt (incidence) nemoci v populaci je ve vztahu k výskytu rizikového faktoru. Je produktem atributivního rizika a prevalence rizikového faktoru v populaci.
Cílem analýzy zdravotních rizik expozice hluku je tedy zjištění odhadu populačního atributivního rizika (PAR), tedy počtu osob vystavených rizikovému faktoru, které by v důsledku této expozice mohly onemocnět sledovanou chorobou. V případě expozice obyvatel hluku ze silniční dopravy jde o možnost kardiovaskulárních onemocnění (KVO). Obecný výskyt KVO v populaci (incidence, prevalence) je uváděn ve statistických přehledech Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). V těchto přehledech jsou KVO uváděna v následujícím rozdělení:
- Infarkt myokardu (IM)
- Ostatní ischemické choroby srdeční (ICHS), tj. všechny ICHS bez infarktu myokardu
- Vysoký krevní tlak (hypertenze-HT)
Zpracovaná analýza zdravotních rizik v rámci strategických hlukových map vychází z výše uvedeného rozdělení a údajů ÚZIS dostupných za rok 2012. V roce 2011 byla WHO publikována doporučená metodika (model) odhadu PAR pro KVO.
Je třeba si uvědomit, že při interpretaci hodnot vypočtených podle matematického modelu je nezbytné uvážit nejistotu vstupních dat.
Zdroj dat | www.mzcr.cz |
---|---|
Originál | mzcr.cz/ischemicka-choroba-srdecni |