Mezinárodní projekt Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD, podrobnější informace zde) nazvaný PaRIS (Patient Reported Indicators Surveys) vznikl na základě žádosti ministrů zdravotnictví zemí OECD (včetně ČR) v roce 2017. ČR se účastní projektu od samotného začátku a dlouhodobě patří mezi země, které jsou v implementaci projektu nejdále. Aktuálně se projekt dostává do své finální fáze, v rámci které dochází v průběhu roku 2023 k oslovování praktických lékařů a jejich pacientů a sběru informací.
Cílem těchto stránek je primárně poskytnout bližší informace o projektu, jeho kontextu a důvodech zapojení České republiky.
Cíle projektu
Jedná se o mezinárodní průzkum hodnotící zdravotní systémy z pohledu osob s chronickými onemocněními. Podstatou projektu je získat a mezi členskými zeměmi OECD sdílet informace o kvalitě péče poskytované pacientům s chronickými onemocněními v primární péči a na základě získaných informací a vytvořených indikátorů podpořit zlepšení této péče.
Projekt PaRIS se stal jedním ze stěžejních projektů OECD v oblasti zdraví. Výsledky projektu nabídnou cennou zpětnou vazbu od pacientů i lékařů a upozorní na oblasti, které vyžadují systémovou změnu. V případě ČR se jedná o první takto zacílený sběr dat, přičemž rozsah a zaměření průzkumu je jedinečné rovněž v mezinárodním kontextu.
Výzkumným nástrojem je dotazník pro praktické lékaře a dotazník pro pacienty. Tyto dotazníky byly v mezinárodní spolupráci vyvíjeny a validovány s cílem získat informace o zkušenostech s poskytovanou péči (Patient Reported Experience Measures, PREMS) a o hodnocení výstupů péče (Patient Reported Outcomes Measures, PROMS), přičemž je zaručena mezinárodní srovnatelnost výsledků.
Projekt je rozdělen do několika dílčích částí, zahájen byl v roce 2020 a bude ukončen v roce 2024 rozsáhlou analýzou shrnující srovnání poskytované péče i doporučení jednotlivým zemím. Již v lednu 2024 budou ministrům zdravotnictví OECD v rámci ministerského zasedání prezentovány předběžné výsledky.
Pro průzkum se v případě ČR počítá se zapojením 100 ordinací všeobecných praktických lékařů a 7500 pacientů. Oslovováni budou náhodně vybraní pacienti starší 45 let, kteří v posledních 6 měsících navštívili ordinaci praktického lékaře. Dotazníky budou pro pacienty k dispozici jak v elektronické, tak papírové formě.
Očekávané výsledky
OECD na základě projektu zhodnotí kvalitu poskytované primární péče pacientům s chronickými onemocněními a připraví doporučení jednotlivým zemím. Projekt tak umožní jednotlivým zemím vyhodnotit, do jaké míry primární péče odpovídá potřebám lidí, jak je připravena zvládat budoucí nároky a jaké kroky ke změnám je třeba podniknout.
Tvůrcům politik a odborníkům v oblasti zdravotnictví přinese projekt informace o tom, kam především zaměřit úsilí ke zvýšení kvality péče a kam směřovat investice.
Pro praktické lékaře a jejich organizace, a také pro sestry, případně další pracovníky primární péče, přinese projekt zásadní zpětnou vazbu a podklady pro to, jak ve prospěch pacientů zlepšit kvalitu poskytované péče.
Lidé účastnící se průzkumu budou moci sdělit, co je pro ně při poskytování zdravotní péče důležité a na čem jim nejvíce záleží. Výstupy projektu poslouží k identifikaci a orientaci ve slabých místech, hodnocení péče či potřebné argumentaci pro případné změny.
Kontext
Klíčová role je zde přisuzována primární péči zajištěné ordinacemi praktických lékařů, která je nejblíže lidem a jejíž úroveň hraje největší roli v hodnocení zdravotní péče veřejností. Ale právě z této oblasti zdravotní péče je kritický nedostatek informací s ohledem na kvalitu a výstupy péče z perspektivy pacientů.
Projekt reaguje na stárnutí obyvatelstva v zemích OECD. Lidé s chronickými stavy tvoří nejrychleji rostoucí skupinu uživatelů zdravotní péče. To vytváří nové požadavky na zdravotní systémy, zejména s ohledem na zajištění kvalitní a přitom finančně udržitelné, koordinované a na pacienta zaměřené zdravotní péče. V mnoha zemích OECD má přibližně 2/3 populace ve věku 45 a více let alespoň jednu chronickou nemoc. Péče je často poskytována roztříštěně a nekoordinovaně v důsledku využívání více poskytovatelů (v primární či ambulantní péči), což může vést k nestandardní či nedostatečně kvalitní péči.
V současné době nejsme schopni správně posoudit, do jaké míry péče, kterou pacienti dostávají, přispívá k lepším zdravotním výsledkům, respektive zda je správně přizpůsobena jejich potřebě.
ČR má vedle obecných údajů o zdravotním stavu populace (a ukazatelích jako je střední délka života) k dispozici údaje o výkonech na pacientech s chronickými stavy, nicméně tyto údaje nejsou vypovídající ve smyslu přiměřenosti a kvality. K dispozici není ani zpětná vazba o potřebách v primární a specializované péči. Vytváření systematických údajů o výsledcích a zkušenostech pak v důsledku přispěje k naplnění hlavního cíle, tedy pomoci zdravotním systémům, aby se více zaměřily na potřeby pacientů.
Organizace projektu
Projekt je řízen členskými státy prostřednictvím zvláštní mezinárodní skupiny (včetně zástupce ČR), která je poradním orgánem Zdravotnického výboru OECD. Zdravotnický výbor, který řídí práci OECD v oblasti zdraví, dohlíží na projekt. Vzhledem ke komplexnosti projektu vybral na základě výběrového řízení řešitele projektu – Konsorcium. Konsorcium je složeno z následujících organizací: Nivel, Ipsos Mori, Exeter University, Optimedis a Avis Donabedian Research Institute. Konsorcium při implementaci projektu úzce spolupracuje se Zdravotním výborem OECD i se zástupci participujících zemí. Sekretariát rovněž vytvořil poradní orgán Patient Advisory Panel, který poskytuje rady ohledně návrhu průzkumu, provádění a činností souvisejících se zapojením pacientů. Cílem zapojení tohoto panelu je zajistit, aby průzkum PaRIS sloužil v souladu s potřebami pacientů.
Projektu se účastní aktuálně cca 20 států. Vzhledem ke komplexnosti projektu a jeho vysokým nákladům bylo rozhodnuto vyjmout projekt z rozpočtu OECD a náklady hradit za spoluúčasti participujících zemí (část nákladů hradí rovněž Evropská komise).
Projekt je připravován v návaznosti na setkání ministrů již od roku 2017. Nejprve docházelo k přípravě projektu, následně bylo rozhodnuto o rozdělení projektu do tří fází:
- Fáze testování (únor 2020 až leden 2021) – vypracování pilotního dotazníkového šetření a příprava průzkumu. Dokončená fáze.
- Fáze terénního testování (únor 2021 až prosinec 2022) – příprava a realizace pilotního průzkumu v účastnických zemích k ověření proveditelnosti dotazníku. Dokončená fáze.
- Fáze hlavního průzkumu (leden 2023 až prosinec 2023, přičemž samotná realizace průzkumu, tj. sběr dat proběhne pouze v období duben/květen až říjen) – realizace průzkumu a zveřejnění prvních výsledků projektu. Shrnující publikace bude zveřejněna v roce 2024. Probíhající fáze.
| Zdroj dat | www.mzcr.cz |
|---|---|
| Originál | mzcr.cz/predstaveni-projektu-paris |
