Diisokyanáty jsou klasifikovány jako látky mající senzibilizující účinky na dýchací cesty kategorie 1 a jako látky mající senzibilizující účinky na kůži kategorie 1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006.
Požadavky vyplývající z nařízení komise
Od 24. srpna 2023 je zakázáno používat diisokyanáty jako samotné látky, jako složky jiných látek nebo ve směsích pro průmyslové a profesionální použití, pokud a) koncentrace diisokyanátů jednotlivě nebo dohromady je vyšších než 0,1 % hmotnostních, nebo b) pokud není zaměstnavatelem či osobou samostatně výdělečně činnou (dále jen „OSVČ“) zajištěno, aby průmysloví nebo profesionální uživatelé před použitím látky nebo směsi absolvovali odbornou přípravu o jejich bezpečném používání. Pojmem „průmysloví a profesionální uživatelé“ se rozumí jakýkoli zaměstnanec či OSVČ manipulující s diisokyanáty samostatně, jakožto složkami jiných látek nebo ve směsích pro průmyslové a profesionální použití, nebo dohlížející na tyto úkoly.
Uvádění diisokyanátů na trh bylo již omezeno od 24. února 2022.
Vzhledem k tomu, že nařízení komise je přímo použitelným právním předpisem, v současnosti nebudou vytvářeny žádné další vnitrostátní podmínky, kdo bude odbornou přípravu zajišťovat, jelikož tuto přípravu může zajistit osoba odborně způsobilá v prevenci rizik (dále jen „OZO“), tedy ten, kdo splňuje kvalifikační podmínky podle ust. § 9 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Pokud OZO vyhodnotí, že odbornou přípravu zaměstnanců zajistí sama, musí mít, anebo získat, příslušné odborné vzdělání, jehož prvky jsou uvedeny v bodech 4 a 5 přílohy nařízení komise. OZO musí tuto skutečnost umět doložit (např. absolvováním kvalifikačního kurzu, dosaženým vzděláním). V opačném případě je řešením spolupráce OZO a např. odborně způsobilé osoby podle ust. § 44b zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo osoby s chemickým vzděláním.
V současnosti pouze odborná způsobilost dle § 44b zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, není dostačující.
Povinností zaměstnavatele je, aby odpovídající školení zaměstnancům zajistil, neboť v opačném případě by došlo k porušení ust. § 103 písm. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Toto školení je zaměstnavatel povinen zajistit při nástupu zaměstnance do práce, a dále při změně pracovního zařazení, druhu práce, při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů a v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Kdyby tyto povinnosti nebyly fyzickou osobou dodrženy, tak se dle ust. § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb., zákon o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o inspekci práce“), fyzická osoba dopustila přestupku na úseku bezpečnosti práce, za což lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč. Dále pak kdyby tyto povinnosti nebyly dodrženy právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, tak by se dle ust. § 30 odst. 1 písm. f) zákona o inspekci práce, právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustila také přestupku na úseku bezpečnosti práce, za což lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
Dodavatel/výrobce chemikálie musí zároveň zajistit, aby příjemce látky (látek) nebo směsi (směsí) dostal informace o bezpečném používání diisokyanátů, a proto je záležitost třeba maximálně komunikovat s dodavatelem/výrobcem chemikálie, případně s dalšími OZO a odborníky v oboru. Odborná příprava prostřednictvím OZO je analogická se školením o jiných rizicích na pracovišti, potažmo školení o nakládání s jinými nebezpečnými chemikáliemi na pracovišti, stejně tak, že rizika je potřeba hodnotit v souvislostech mezi sebou. Klíčová je zároveň dostupnost dokumentů na pracovišti, jako je bezpečnostní list konkrétního produktu, dále pak lze některé informace vyvodit z technického listu dané chemikálie případně dalších dokumentů poskytnutých dodavatelem/výrobcem. OZO postupuje v získávání informací pro odbornou přípravu dle přílohy nařízení komise (EU) 2020/1149, položky 74, věnované diisokyanátum, spolupracuje s vedoucími zaměstnanci dotčených oddělení a poznatky porovnávají s konkrétními technologiemi a postupy na pracovišti. V rámci činností OZO se standardně očekává spolupráce s ostatními zaměstnanci, zejména pak vedoucími zaměstnanci, kteří nejlépe znají prostředí, kde se s chemikálií bude nakládat ve smyslu jejího příjmu, skladování, přípravy, aplikace, vzniku odpadů, případně s dalšími odborníky, u kterých OZO vyhodnotí, že je třeba ji doplnit v takto specifické oblasti.
Ministerstvo zdravotnictví doplňuje, že v roce 2022 byl na základě pokynu hlavní hygieničky České republiky proveden krajskými hygienickými stanicemi cílený státní zdravotní dozor, zaměřený na kontrolu dodržování přípustných expozičních limitů diisokyanátů, v rámci kterého bylo rovněž provedeno biologické monitorování expoziční zátěže u osob přítomných na pracovištích při výrobě a zpracování polyuretanových materiálů. Jedním z důvodů jeho realizace bylo získání přehledu o aktuální úrovni expozice diisokyanátům na pracovištích v České republice v době před zavedením ochranných opatření podle nařízení komise.
Provádění pracovnělékařských prohlídek u zaměstnanců exponovaným diisokyanátům
V části I přílohy vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 79/2013 Sb.“), jsou stanoveny rizikové faktory pracovního prostředí a nemoci, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, dále je uveden rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek v případech, kdy se nepostupuje podle ust. § 11 předmětné vyhlášky.
Mezi tyto rizikové faktory pracovního prostředí se řadí i „izokyanáty“ (bod 2.21). Označením „izokyanáty“ v širším pojetí se rozumí sloučeniny s libovolným počtem -NCO skupin (isokyanáty jsou sloučeniny s isokyanátovou funkční skupinou -NCO) a tedy pojem pokrývá i diisokyanáty, které obsahují 2 funkční skupiny -NCO. Vzhledem k uvedené terminologii v předmětné vyhlášce nelze zaměňovat diisokyanáty a monoisokyanáty (sloučeniny s jednou -NCO skupinou), které jsou silně akutně toxické, a oproti diisokyanátům nejsou sensibilizující. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, uvádí hygienický limit pro jediný monoisokyanát, a to methylisokyanát. Tato sloučenina je historicky spojena s největší průmyslovou havárií (Bhópál, Indie, 1986) a vzhledem k této události je její průmyslové využití velmi regulováno. Ministerstvu zdravotnictví ani Státnímu zdravotnímu ústavu není známo pracoviště v České republice, kde by se s methylisokyanátem pracovalo, a takové pracoviště není evidováno ani v informačním systému kategorizace prací (tzv. „KaPr“).
Z uvedeného vyplývá, že obsah a frekvence provádění pracovnělékařských prohlídek dle předmětné vyhlášky č. 79/2013 Sb. je stanoven výhradně pro expozici diisokyanátům, kterým mohou být zaměstnanci v pracovním prostředí exponováni, neboť na mnoha pracovištích v České republice jsou zpracovávány chemické látky a přípravky na bázi diisokyanátů, využívané jako chemické stavební bloky především při výrobě polyurethanových materiálů, které zahrnují širokou škálu produktům a to například pěny, těsnící materiály, elastomery nebo nátěrové hmoty.
Nařízení Komise (EU) 2020/1149 ze dne 3. srpna 2020, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o diisokyanáty:
eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32020R1149
| Zdroj dat | www.mzcr.cz |
|---|---|
| Originál | mzcr.cz/stanovisko-mz-k-pozadavkum-na-registraci-hodnoceni-povolovani-a-omezovani-chemickych-latek-d... |
