Pokusy o zásadní a moderní řešení odpadového hospodářství včetně výstavby recyklačních závodů a spaloven trvají již více než deset let. Naráží na protesty místních komunit a na skupinové zájmy. V Attice, kde žije téměř šest milionů obyvatel, jsou oficiální skládky městského odpadu přeplněné a nové projekty čekají na schválení nebo na vyhlášení veřejných soutěží. Kapacita skládky městského odpadu na athénském předměstí ve čtvrti Fyli, jejíž přeplnění v červnu 2018 vedlo k sesuvům odpadků, se neustále navyšuje, zatímco projekt nového komplexu pro hospodaření s odpady zahrnujícího závod mechanické recyklace, spalovnu nemocničního odpadu, jednotku na výrobu bioplynu a dalších zařízení čeká na schválení. Na konečné rozhodnutí čeká také projekt dvou závodů na zpracování městského odpadu v další athénské předměstské čtvrti Grammatikos.  Zde se proti záměru v r. 2014 postavili místní obyvatelé a zastupitelé se dosud neodhodlali projekt zrušit ani realizovat.

Ani recyklace k zásadnímu snížení objemu městského odpadu zatím nepřispívá. Řecko je v EU v recyklaci až na třetím příčce od konce a v domácnostech a průmyslu se recykluje pouze 17 % odpadu. V domácnostech se odpad třídí na dvě skupiny – na smíšený a obaly (tzn. sklo, plast, hliník i papír). Podle Řecké organizace pro recyklaci bylo z recyklačních popelnic svezeno v r. 2016 (poslední kompletní údaj) 365 tis. tun, ale jen 60 % představovalo recyklovatelný odpad, zbytek byl běžný směsný odpad, který skončil na skládkách. V roce 2017 byl sice výkon o zhruba 5 % lepší, ani to ale neznamená zásadní průlom. Probíhají prezentační akce, které mají seznámit veřejnost s recyklací, byly stanoveny podmínky pro zřizování sběren recyklovatelného odpadu (recyklačních green pointů) v režii místních úřadů, ministerstvo životního prostředí zvažuje rozšíření recyklace na více složek, hovoří se o přesunu nákladů za odvoz odpadků na skládky na obyvatele v kombinaci s úlevami pro městské části a obce, které mají dobré výsledky v recyklaci. 

Řešení palčivého problému odpadů, a to nejen městských, ale i průmyslových, infikovaných či nebezpečných, se nadále hledá. Rozhodovací proces bude třeba urychlit nejen proto, aby se Řecko zbavilo vysokých pokut a vyhnulo se dalším, ale především, aby vyřešilo problém „kam s ním“ a zabránilo dalšímu znečišťování životního prostředí. Obrovský přínos, který může přinést recyklace a moderní efektivní způsoby zpracování odpadů, jež se i v České republice nabízejí, se zatím nepodařilo prosadit do povědomí široké veřejnosti.

Zkušenosti s projekty, které se již realizují například v regionech Západní Makedonie nebo Epirus naznačují, že s ohledem na nedostatek veřejných prostředků bude u velkých projektů, které jsou většinou řešeny na krajské bázi, volen model spolufinancování (Public Private Partnership).

Milan Fischer, zástupce velvyslance, Jitka Chromcová, asistentka pro obchodní, ekonomickou a politickou agendu, Velvyslanectví ČR v Athénách