Historické pozadí a rodinné kořeny

Jiří Švenger se narodil 28. listopadu 1923 v Čáslavi, ve významné rodině s bohatou historií. Jeho matka, Emilie Geiger, pocházela z Močovic, kde její rodina vlastnila jediný obchod v obci, založený po vyhnání Židů z Prahy v roce 1744 na základě ediktu Marie Terezie. Rodina Geigerů, do které patřil i Jiřího pradědeček Izak Ben Jacob, byla známá svou obchodní zručností a přizpůsobivostí. Jiřího otec, Rudolf Schwenger, se narodil v Kejžlicích v rodině, která se později stala majiteli úspěšného hostince a restaurace, což byl podnik přebudovaný z historického rodinného domu. Jiří měl tři sourozence: Kurta, Hanu a Milana, s nimiž sdílel rané dětství v Čáslavi, než byli rozděleni tragédiemi druhé světové války.

Druhá světová válka a útěk do Anglie

Jiřího mládí bylo narušeno nacistickou okupací Československa. V patnácti letech byl poslán matkou do Anglie, aby unikl perzekuci. Jeho matka Emilie a bratr Kurt byli deportováni do Terezína a posléze do Estonska, kde byli zavražděni. Jiří se v Anglii setkal s Lewisem Simmondsem, (židovským) knihkupcem, který se stal jeho sponzorem a pomohl mu získat místo v RAF.

Služba v Royal Air Force

Jiří sloužil v RAF jako radiotelegrafista, kde se vyznamenal při lokalizaci německých bombardérů. Tato role byla klíčová během bitvy o Británii, kdy obrana proti nacistickým náletům byla nezbytná pro bezpečnost Velké Británie. Jiřího schopnosti v Morseově abecedě a jeho jazykové dovednosti hrály zásadní roli v jeho úspěchu na této pozici.

Hořkosladký návrat domů

Jiřího návrat do vlasti po válce byl plný smíšených emocí. Po příletu s celou svou „skvadronou“ zažil chvíle radosti, kdy tancoval na Václavském náměstí a připomínal si mládí. Tuto radost však brzy zastínila hluboká bolest ze zjištění, že jeho matka, bratr a otec byli zavražděni v koncentračních táborech. Navzdory těžkostem se snažil najít bydlení a obnovit rodinný obchod, ale neúspěch v těchto snahách a nedostatek zkušeností vedly k jeho rozhodnutí vrátit se do Anglie.

Emigrace do Austrálie a nový život

Jiří se rozhodl přestěhovat z Anglie do Austrálie z osobních důvodů. Po neúspěšné žádosti o ruku, kdy jeho vyvolená odmítla nabídku manželství s tím, že jejich vztah může pokračovat pouze na úrovni společenských setkání, jako jsou tance nebo návštěvy divadla, se rozhodl pro radikální změnu. Bylo to v roce 1952, kdy Austrálie aktivně hledala anglické migranty, což byla příležitost pro nový začátek. Přes některé počáteční obtíže, včetně předsudků proti Židům a nekatolíkům, které mu komplikovaly získání přijetí v nové zemi, se mu nakonec podařilo najít stabilní zaměstnání v obchodě s textilním zbožím a později v obchodním domě v Melbourne, kde žije do dnešního dne.

Odkaz a příspěvek k ANZAC Day

Jiřího příběh je příkladem hodnot, které jsou oslavovány během ANZAC Day – odvahy, oběti a odhodlání. Jeho zkušenosti s válkou a následné úspěchy v civilním životě odrážejí ducha, který ANZAC Day připomíná. Jiří Švenger, ačkoli není rodilým Australanem, sdílí společné hodnoty s těmi, kteří sloužili a obětovali se pro Austrálii.

Jiřího příběh je inspirací pro všechny – jak pro ty, kteří přežili válku, tak pro imigranty hledající nový život v Austrálii. Jeho život je připomínkou toho, že i v nejtěžších časech lze najít sílu a odhodlání k novému začátku a přispět k lepší budoucnosti pro sebe i pro ostatní.

Autobiografie Jiřího Švengera v anglickém jazyce je k dispozici v příloze níže.