Byli jsme spojenci v první světové válce a následně nás rozdělily tragédie konfliktního dvacátého století. Po sjednocení Evropy v letech 1989 a 2004, které bylo stejně významné jako poválečné francouzsko-německé smíření, jsou dnes obě naše země znovu spojeny.

Francie a Česká republika jsou strategickými partnery v Evropské unii a ctí její základní principy. Sdílíme stejnou vizi základních zájmů a své bilaterální vztahy pojímáme jako součást společného evropského projektu. Jsme přesvědčeni, že výzvy 21. století musíme řešit budováním silnější Evropy, která je schopná uspět ve světové konkurenci a ochránit své občany. Právě na tomto přesvědčení je založen náš politický závazek.

Našich zemí se týkají i klimatické změny. Ani Česká republika, ani Francie jim nejsou schopny čelit samostatně. Úspěšný může být jen společný postup Evropské unie. Pouze tak se může EU postavit návratu mocenských strategií velkých zemí kontinentu. Pouze Evropská unie se silným jednotným trhem, který je jedním z největších na světě, a se svými pravidly a normami se může svým významem postavit výzvám globalizace, krizím finančního kapitalismu nebo moci firemních gigantů, především z oblasti digitálních technologií. Unie je naší silou a evropská svrchovanost je zárukou svrchovanosti jejích jednotlivých členských států.

Konkrétním příkladem je naše přítomnost v Africe. Naše ozbrojené síly již několik let společně působí v Mali v rámci evropské výcvikové mise malijských ozbrojených sil (EUTM MALI), která posiluje kapacity pro boj proti terorismu. Naši diplomaté zároveň pomáhají při stabilizaci a rozvoji země. Může se zdát, že Bamako je od Prahy či Paříže daleko. Pokud však neuspějeme tam a dovolíme, aby si teroristé budovali svou pevnost před naším prahem, ohrozí to bezpečnost celé Unie a zároveň i našich občanů. Naše společné působení tedy slouží přímo evropskému zájmu. Tento příklad také ukazuje, proč jsme přesvědčeni, že je nezbytné rozvíjet skutečnou evropskou obrannou politiku schopnou zasahovat v nejrůznějších operacích. Nechceme konkurovat NATO, natož tuto organizaci, která je základem naší kolektivní bezpečnosti, podrývat. Pouze hledáme prostředky, jak sami hájit vlastní zájmy a jak je v případě potřeby ubránit. Jedná se tedy o doplnění a o posílení pozice Evropy v NATO.

Evropská obrana učinila v několika posledních měsících zásadní kroky k posílení strategické autonomie Evropy. Přispěly k tomu i obě naše země. Zahájili jsme  konkrétní projekty spolupráce v rámci Stálé strukturované spolupráce (PESCO) a naše země se k nim připojily mezi prvními. Díky Evropskému obrannému fondu bude možné uvolnit více zdrojů pro výzkum a rozvoj budoucích evropských kapacit. Naše kapacity pomůže posílit i průmyslová spolupráce zbrojovek obou našich zemí. V tomto úsilí musíme nejen pokračovat, ale ještě ho zesílit: obě naše země již potvrdily výrazné navýšení svých rozpočtů na obranu v příštích letech. Ať se jedná o obranu, obchodní politiku či boj proti klimatickým změnám, náš přístup je stejný: sblížení a jednota ve prospěch našich společných i evropských zájmů.

Proto si před zahájením českého předsednictví Visegrádské skupiny 1. července tohoto roku Francie a Česká republika přejí podporovat intenzivní, přínosný a konstruktivní politický dialog mezi evropskými partnery. Tak, abychom mohli čelit nejrůznějším výzvám, které před námi stojí. Těm, kteří nás chtějí rozdělit či zničit, bez ohledu na to, jestli  zevnitř nebo zvenku, musíme ukázat, že nedovolíme vznik nových dělicích čar. Ani ve směru  jih – sever a  východ - západ nebo podle členství v eurozóně. Jednota musí zvítězit.

V tomto duchu spolupracujeme  na příštím Víceletém finančním rámci, který je nejen  ambiciózní, ale také realistický a který umožní financovat nové evropské priority (bezpečnost a obranu, inovace, mládež).  Zároveň zachová zdroje pro tradiční politiky i při sníženém rozpočtu v důsledku brexitu.

V tomto duchu budou Francie a Česká republika společně připravovat i svá navazující předsednictví Radě Evropské unie v roce 2022.