Jednání bylo první příležitostí na úrovni ministrů zahraničí diskutovat o závěrech summitu NATO ve Walesu a o tom, jak se pokročilo při jejich zavádění v praxi. Poprvé se také ministerské zasedání uskutečnilo pod taktovkou nového generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga.

Během úvodního zasedání Komise NATO – Ukrajina ministři vyjádřili Ukrajině pokračující politickou podporu ve světle už druhých úspěšných ukrajinských voleb, z nichž vzešel výrazně proevropský parlament. Diskuse s ministrem Klimkinem, která proběhla formou videokonference, se zaměřila na současnou situaci v zemi, včetně implementace Minských dohod a priorit ukrajinské vlády. Na zasedání byla formálně zahájena činnost čtyř nových svěřeneckých fondů ohlášených na summitu NATO ve Walesu spolu s pátým, dodatečným, pro zdravotní rehabilitaci zraněných vojáků.

Ministr Zaorálek vyjádřil jednoznačnou podporu Ukrajině a připomněl aktivní zapojení ČR do jednoho ze svěřeneckých fondů. "Nástup nové ukrajinské vlády představuje okno příležitosti uskutečnit konkrétní reformy fungování ukrajinského státu. Právě takové konkrétní změny potvrdí, zda bychom mohli být na cestě z krize," řekl po jednání šéf české diplomacie.

Na zasedání Severoatlantické rady proběhla diskuse nad hrozbami, kterým Aliance čelí z východního i jižního směru. Zasedání potvrdilo první výsledky při implementaci Akčního plánu připravenosti a také nové alianční iniciativy k budování schopností partnerských zemí. "Shodli jsme se na tom, že všichni spojenci stojíme za závazky z Walesu a budeme pokračovat v jejich plnění," řekl ministr Zaorálek po jednání.

V případě budování schopností partnerských zemí NATO pokročilo ve schopnostech poskytnout na vyžádání pomoc třetím zemím. Prvními příjemci této cílené asistence budou Moldavsko, Gruzie a Jordánsko. Předmětem diskuse byla i implementace ambiciózního substantivního balíčku pro Gruzii, jehož výrazným příznivcem byla na summitu ve Walesu i ČR.

Ministři dnes večer pokračují jednáním na téma nové mise Resolute Support v Afghánistánu. ČR se do této mise rozhodla přispět mimo jiné více než 300 vojáky, kteří by měli sloužit v oblasti Kábulu a Bagramu. Zařadí se tak do skupiny spojenců s nejpočetnějšími kontingenty v zemi.