• Koncepce podpory lidských práv a transformační spolupráce rozpracovává aktuální Koncepci zahraniční politiky ČR v oblasti lidských práv a podpory demokracie. Obsahově přitom vychází z Koncepce transformační politiky z roku 2010. Stejně jako předchozí dokument se jedná o rezortní materiál. 
• Impulz k aktualizaci koncepce dalo programové prohlášení vlády z února 2014, které vedle tradičního akcentu na politická a občanská práva v rámci konceptu lidské důstojnosti položilo důraz na hospodářská a sociální práva a práva spojená s životním prostředím. Konkrétnější zadání pak přinesla Koncepce zahraniční politiky, schválená vládou v červenci 2015.   
• Během uplynulého roku byl návrh podrobně konzultován v rámci vnitrorezortního připomínkového řízení MZV a především navenek s externími poradci, akademiky a zástupci nevládních organizací. Schválená podoba reflektuje řadu jejich konkrétních připomínek.

Hlavní elementy nové koncepce (konzistence a inovace)

• Koncepce staví na dosavadních prioritách v oblasti občanských a politických práv (podpora občanské společnosti a obránců lidských práv, svoboda projevu a přístupu k informacím včetně svobody médií, rovné politické a veřejné participace, budování institucí právního státu) a jiné dále rozvíjí (rovnost a nediskriminaci především o práva žen a ochranu náboženských menšin).
• Nově koncepce klade větší důraz na oblast hospodářských a sociálních práv v podobě práv pracovníků, jakož i práv spojených s životním prostředím. Posílena byla podpora mezinárodních lidskoprávních mechanismů a systematické zohledňování lidských práv do dalších politik (tzv. mainstreaming).
• Teritoriálními prioritami nadále zůstávají Barma/Myanmar, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Gruzie, Kuba, Kosovo, Moldavsko, Srbsko a Ukrajina. Současně jsou v koncepci specifičtěji zmíněny bilaterální nástroje a úkoly pro zastupitelské úřady ČR ve světě. Těm je vzhledem k potřebě pružněji reagovat na aktuální výzvy mj. nově dáno o něco více prostoru pro lokální transformační projekty na podporu lidských práv a demokracie ve třetích zemích.
• Koncepce je doplněna popisem Programu transformační spolupráce (TRANS), zřízeným v roce 2005, na nějž je alokováno 53 mil. Kč ročně. Jeho podstatou je sdílení českých zkušeností. K nejčastějším metodám patří organizace školení, tréninků, vysílání českých expertů do cílových zemí nebo pořádání studijních cest a stáží v ČR a poskytování mikrograntů, a to zejména začínajícím nevládním organizacím v cílových zemích. Převážná většina rozpočtu TRANS je rozdělována českým nevládním organizacím na základě výběrového dotačního řízení. Celkem z něj letos bylo  podpořeno 31 projektů v prioritních zemích a asi 20 dalších menších aktivit,  úhrnem ve 23 zemích světa.
• Nad rámec TRANS byly v roce 2014 usnesením vlády ČR vyčleněny dodatečné prostředky na podporu demokratické transformace Ukrajiny, které v roce 2015 představují přibližně 5 mil. Kč. Třetím zdrojem financování transformačních projektů jsou již od roku 2010 prostředky specificky určené pro země Východního partnerství (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina), jež letos dosáhly výše 3,75 mil Kč. Další finanční zdroje jsou předpokládány ve formě dobrovolných příspěvků mezinárodním organizacím, jejichž posuzování probíhá každoročně v závislosti na rozpočtových možnostech MZV (např.: finanční podpora aktivit úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva formou dobrovolných příspěvků či pořádání doprovodných akcí na prioritní témata, jako např. kulatý stůl na téma svobody médií a ruské propagandy v zemích OBSE).