Komentář ministra zahraničí Jana Lipavského - Společně dokážeme v Evropě víc
26.09.2023 / 09:59 | Aktualizováno: 26.09.2023 / 11:51
Hanebné přepadení Ukrajiny má mnoho podobností s přepadením Československa v r. 1968, a to včetně důvodů a lží, které se Kreml pro odůvodnění svého zločinného počínání pokouší šířit. Rumunsko se tehdy odmítlo k invazi pěti států Varšavské smlouvy do Československa připojit, a to i díky pochopení podstaty ruského expanzionismu. Dějiny a imperiální tlak predátorů nás sblížily vícekrát. Ve snaze mu čelit jsme mezi světovými válkami společně vytvořili Malou dohodu a rumunská armáda měla významný podíl na osvobození Československa v r. 1945. Také díky těmto historickým zkušenostem dnes patříme k nejaktivnějším spojencům podporujícím Ukrajinu.
V Česku si hluboce vážíme důležité role, kterou Rumunsko sehrává při podpoře napadené Ukrajiny, ať již se jedná o dodávky vojenského materiálu a humanitární pomoc nebo přijetí ukrajinských uprchlíků. S velkým uznáním pohlížíme na práci Rumunska při zajištění vývozu ukrajinského obilí v situaci, kdy kvůli ruské blokádě běžných exportních tras z Ukrajiny trpí nejzranitelnější africké země. Rumunsko a Česko mají v této situaci blízké pozice a úzce spolupracují. Stejně tak si vážíme nezastupitelné role Rumunska při pomoci Moldavsku. Česko si uvědomuje složitou situaci, ve které se Moldavsko ocitá v důsledku ruského tlaku, a snažíme se mu také co nejvíce pomáhat. Naše podpora oběma zemím musí být vytrvalá. V nadcházejících měsících bude Ukrajina a Moldavsko usilovat o pokrok v integraci do EU. Česko obě tyto země na jejich cestě podporuje a je připraveno v této i dalších oblastech spolupracovat společně s Rumunskem.
Sbližuje nás téměř totožné vnímání bezpečnostních hrozeb i pochopení, že Ukrajina bojuje také za naši bezpečnost a svobodu. Sdílíme zájem na silné transatlantické vazbě a akceschopné Severoatlantické alianci, která bude i prostřednictvím posílené vojenské přítomnosti na svém východním křídle připravena odstrašit a případně i odrazit jakoukoli agresi.
Na podzim roku 2014 se Česko bez váhání připojilo k tzv. Bukurešťskému formátu, který iniciovalo Rumunsko v reakci na ruskou anexi Krymu. Význam této platformy dále roste. Rumunsko je jedním z lídrů Iniciativy tří moří posilující mimo jiné dopravní a energetickou infrastrukturu. Před několika týdny na summitu v Bukurešti Česko posílilo své zapojení do iniciativy. Odhodlání, s nímž se rumunská diplomacie zasazuje o úspěch tohoto projektu, je pro nás inspirující. Chápeme také celoevropský význam bezpečnosti Černého moře a vidíme Rumunsko jako důležitého hráče, který k ní zásadně přispívá.
Jste naším nejvýznamnějším ekonomickým partnerem v jihovýchodní Evropě, ale i tady můžeme spolupráci posílit. Vidíme nové možnosti spolupráce v obranném průmyslu, energetice, dopravě nebo nových technologiích.
Během českého předsednictví v Radě Evropské unie ve druhé polovině roku 2022 jsme vyvinuli maximální snahu o to, aby se Rumunsko mohlo stát členem Schengenského prostoru, kam bezpochyby patří. I když se nakonec nepodařilo dosáhnout souhlasu všech členských států EU, nadále rozšíření prostoru volného pohybu osob o Rumunsko plně podporujeme a osobně se těším, až se tak stane.
Rád bych naší spolupráci dal i další impulsy. Chci, aby naše ministerstva zahraničních věcí vedla v tomto směru strukturovanější a intenzivnější dialog než dosud, a vítám, že s mou váženou a milou kolegyní Luminiţou Odobescu během mé návštěvy podepíšeme memorandum o porozumění mezi našimi ministerstvy zahraničních věcí. Žijeme v době, kdy se píší dějiny, kdy bezpečnost už zdaleka není samozřejmost a kdy jsou spolehlivá spojenectví cennější než dříve. V Praze považujeme Bukurešť za jednoho z nejbližších a nejspolehlivějších partnerů a to nejen kvůli tradicím, na něž navazujeme, ale i proto, co vše můžeme společně v Evropě dokázat.
Jan Lipavský
Článek vyšel originálně v rumunštině na webu G4Media.ro
Zdroj dat | www.mzv.cz |
---|---|
Originál | mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/prohlaseni_a_stanoviska/komentar_ministra_zahranici_pred.rss |