Jednání na Úřadu pro Slováky žijící v zahraničí
V dopoledních hodinách se 24. dubna 2024 sešel český krajanský  zmocněnec v sídle Úřadu pro Slováky žijící v zahraničí s jeho novou předsedkyní Dagmar Repčekovou, která instituci řídí od 14. března 2024. Jednalo se o vůbec první seznamovací osobní setkání obou zástupců v krajanské politice konané v posledních letech v Bratislavě. Dřívější česko-slovenské pracovní schůzky se zatím odehrávaly v Praze.

Při jednání si obě strany potvrdily zájem na pravidelném setkávání obou krajanských institucionálních zástupců za účelem vhodné synchronizace krajanské podpory do zahraničí – a to i vzhledem k tomu, že řada v zahraničí působících krajanský spolků stále nebo znovu obnoveně působí i po 35 letech od sametové revoluce a 31 letech od rozdělení Československa ve společných česko-slovenských krajanských uskupeních, především v Kanadě (kde 60% spolků je stále česko-slovenských), USA, zemích západní Evropy nebo v Austrálii.

V Bratislavě diskutované okruhy: 1) česko-slovenské spolky a školy v zahraničí, 2) klíčové oblasti krajanské politiky na Slovensku a v ČR, 3) zvládání náročné administrativy, 4) potřeba digitalizace, 5) česká diaspora na Slovensku a slovenská diaspora v ČR, 6) krajanské školství v českých podmínkách a v podmínkách slovenských (chybějící slovenský školský zákon v porovnání se situací v ČR), 7) digitální platformy na přímé propojení, 8) krajanské oslavy v Česku a na Slovensku (7. květen a 5. července na Slovensku), 9) slovenské zkušenosti s korespondenčními volbami, 10) věcná výměna poznatků o fungování v praxi centralizované slovenské krajanské koncepce (ÚSŽZ) a decentralizované krajanské koncepce v Česku se širším rejstříkem činností a agend vykonávaných v zahraničí prostřednictvím zahraničních úřadů a generálních konzulátů, 11) zájem slovenské strany inspirovat se v propagaci studií. Zmocněnec zmínil zájem na získání slovenské spolupráce na úrovni vlády pro podporu výuky českého a slovenského jazyka na Škole J. A. Komenského ve Vídni. Zmínil také zájem ČR podpořit české krajany na Slovensku při snaze o zachování vysílání České televize na Slovensku. Na závěr jednání zmocněnec pozval slovenskou kolegyni k návštěvě Prahy při příležitosti tradičního připomenutí si významu krajanů pro vlast (7. května 2024).

Oslava 30. výročí založení krajanského spolku v Bratislavě
V odpoledním programu se na českém velvyslanectví zúčastnil zvláštní zmocněnec programu oslav 30. výročí založení českého krajanského spolku Klub občanů ČR. Na setkání měl Jiří Krátký možnost hovořit s řadou krajanů a pozvaných hostů. Mezi dalšími hosty z ČR přicestoval do Bratislavy místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer doprovázený tajemnicí senátní Stálé komise pro krajany v zahraničí Bronislavou Vackovou. Za slovenskou stranu se akce zúčastnili  Ondrej Dostál, slovenský politik za Občanskou konzervativní stranu a sociolog, a do nedávna poslanec a místopředseda zahraničního výboru Slovenské národní rady Petr Osuský, lékař a synovec prvorepublikového velvyslance v Londýně a v Paříži Štefana Osuského. Oba zmínění poslanci se v minulých letech velmi zasloužili o zařazení dne vzniku samostatné Československé státnosti (28. října) do slovenského kalendáře nebo o umístění Masarykova pomníku.

Během akce hráli a tančili členové Slováckého krůžku a Skaličané z východní části  Slovenska. Oficiální hosté ve svých projevech nezapomněli zdůraznit význam existence diaspory na Slovensku a nejvýznamnější kroky v krajanské politice (velvyslanec Rudolf Jindrák, místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer, zvláštní zmocněnec Jiří Krátký, slovenští poslanci Ondrej Dostál i Štefan Osuský, ředitelka Českého centra v Bratislavě Monika Koblerová). Ve svém vlastním vystoupení se zmocněnec Krátký soustředil na význam českého krajanského hnutí ve světě, na Slovensku i přímo v Bratislavě. Současně vyjádřil naději na další rozvoj krajanství pro nové generace Čechů na Slovensku a obecně na další perspektivy krajanské agendy do budoucna. Jiří Krátký také poblahopřál dlouholeté předsedkyni spolku Janě Bratinkové k narozeninám, které připadly na stejný den jako oslava založení spolku.

Neformální společenské setkání bylo následně místem pro konzultace ohledně krajanských programů a krajanského vývoje v jednotlivých místech.  Za největší problém krajanství na Slovensku vnímá zvláštní zmocněnec nízké zapojování mladé generace potomků těch, kteří české spolky před 30 lety zakládali. Geografická blízkost Slovenska a Česka, stejně jako blízkost kultury a jazyka, nevytváří především u mladých Čechů na Slovensku jinak přirozený pocit z ohrožení vlastní kultury a identity v zahraničí. Platí to především u mladších členů českých nebo slovensko-českých rodin na Slovensku.