Krajanská agenda byla na letošní poradě velvyslanců představena v bloku právním a konzulárním jako součást kapitoly „služba občanům“, tj. jako jedna z klíčových výzev moderní práce zahraniční služby, o které hovořil ve svém úvodním projevu i ministr zahraničí Tomáš Petříček. Náměstek pro sekci právní a konzulární Martin Smolek hovořil o dvou stěžejních oblastech, které jsou našimi krajany v zahraničí po léta nejčastěji zmiňovány jako neuspokojivě dořešené. Těmi jsou korespondenční volba pro Čechy v zahraniční a přístup krajanů k získání českého občanství.

V ohledu na téma korespondenční volby zmínil náměstek Martin Smolek dva existující legislativní návrhy, které by měly umožnit korespondenční volbu.

S ohledem na státní občanství zmínil čerstvě schválený návrh úpravy zákona o nabývání občanství, který vstupuje v platnost 6. září toho roku a který řeší některé nedostatky dosavadní právní úpravy. Jedná se o případy, které se objevovaly v minulosti, kdy některé z dětí bývalých občanů nemohly nabýt občanství z důvodu, že v momentu jejich narození žádný z jejich rodičů buď nebyl nositelem občanství, nebo se jím nemohl prokázat.

Zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti Jiří Krátký následně doplnil další dvě klíčová témata. Prvním je příprava, společně s MŠMT ČR, nového pětiletého Programu podpory českého kulturního dědictví na roky 2021 – 2025, který by měl vycházet z co nejpřesnějšího zmapování a respektování skutečných potřeb krajanů v závislosti na místě a složení komunity. Druhým tématem byla generační proměna profilu českého krajana od Sametové revoluce do současnosti a potřeba nalezení adekvátní odpovědi našeho moderního státu na tuto dynamickou proměnu. Jednou z odpovědí je podpora českých škol v zahraničí. České školy v zahraničí na sebe kromě výuky českého jazyka postupně přenášejí i širší činnost spolkovou a kulturní. Ve školách proto zmocněnec pro krajanské záležitosti spatřuje budoucnost českého krajanství.