Česká krajanská komunita v Belgii má velmi zajímavou historii a díky dalším vlnám Čechů, kteří dnes přicházejí do Belgii především jako odborní pracovníci institucí a firem, je rovněž velmi rozmanitá a současně kulturně i profesně velmi bohatá. Český krajanský spolek Beseda v Belgii patří mezi nejstarší kontinuálně fungující krajanské spolky v západní Evropě. Cestu do Bruselu spojil krajanský zmocněnec rovněž s návštěvou České školy bez hranic, která je po Paříži, Londýně a Mnichově čtvrtou nejstarší „novodobou“ krajanskou školou ve světě (oficiálně zřízena 2010). K programu cesty do Bruselu patřila další setkání se zástupci dalších krajanských sdružení a krajany, kteří se do Bruselu sjeli z prakticky z celého Belgického království.

Škola
Pracovní program zvláštního zmocněnce začal v Bruselu již v pátek několika neformálními setkáními s krajany. Jeho oficiální sobotní část začínala účastí na dopolední výuce České školy bez hranic v Bruselu. Výuka se odehrává pravidelně v budově českého velvyslanectví v Belgii, v jehož prostorách sídlí rovněž např. Česká centra. Velkou výhodou těchto výukových prostor je, že škola tak může mít trvalou adresu a její prostory jsou rovněž k výuce náležitě vybaveny. Sobotní dopolední program ve škole byl věnován výuce dětí v předškolních skupinách a ve třídách prvního stupně vzdělávání. Kromě samotné návštěvy výuky se zmocněnec nejen setkal s učiteli, ale měl možnost po výuce vést s dětmi i učiteli zajímavou debatu na téma jejich osobního vnímání života v Belgii a jejich napojení na český jazyk. Český jazyk děti ovládají většinou vedle dalších dvou jazyků. Česká škola v Bruselu vznikla v r. 2009 – 2010 mezi první vlnou českých škol ve světě. Původně vznikla jako součást zmíněné známého Českého krajanského spolku Besedy. Vzhledem k tomu, že o školu byl od počátku mezi českými rodinami velký zájem, bylo již brzy po jejím vzniku zřejmé, že škola bude procházet jinou dynamikou potřeb než původní mateřský spolek. Došlo proto k jejímu osamostatnění. Dnes škola vystupuje jako významný krajanský subjekt v Belgii. Počet dětí aktuálně dosahuje šest desítek a na činnosti školy vedle učitelů podílejí stážisté. Česká škola v Bruselu patří dnes po necelých patnácti letech existence mezi osm Českých škol bez hranic a patnáct českých škol ve světě, které jsou současně smluvně propojeny s českým MŠMT a s českými učebními osnovami.

Pracovní oběd s ředitelkou školy
Během odpolední přestávky v programu měl zvláštní zmocněnec možnost projednat s ředitelkou školy Dagmar Strakovou širší okruh kontextových témat školy i krajanů žijících v Belgii. Ředitelka školy stojí spolu s Martou McCabe ze Severní Karolíny v čele velmi aktivní iniciativy „Chceme volit distančně“. I z tohoto titulu se vždy velmi aktivně zajímá o vývoj krajanské politiky v Praze. Současně má díky svým kontaktům velmi dobrý přehled o veškerém krajanském dění nejen v Bruselu, ale prakticky po celém světě. Iniciativa Chceme volit korespondenčně dnes sdružuje krajany s více než 45 zemí světa. Kromě založení hnutí Chceme volit korespondenčně před čtyřmi lety, to byla právě D. Straková, která stála před 14 lety u zakládání bruselské krajanské školy v roce 2009, tehdy ještě společně s Olgou Schmalzriedovou, současné předsedkyně Besedy.

Univerzita a lektorát českého jazyka a literatury
V odpoledním čase měl Jiří Krátký možnost prohlédnout si univerzitní komplex nedaleké hlavní bruselské univerzity Université Libre de Bruxelles (ULB), na které v Centru českých studií (CET) působí již čtvrtým rokem vyslaná lektorka českého jazyka Jitka Hejdová. Centrum českých studií je na univerzitě součástí oborové výuky slavistiky na katedře moderních jazyků a literatur. Mezi jejími studenty se objevují belgičtí studenti s českými kořeny, kteří častěji než jiní a rovněž častěji než dříve, projevují aktivní zájem o studium češtiny přímo v ČR. Při následném setkání se zmocněnec Jiří Krátký a lektorka Jitka Hejdová domluvili o podpoře MZV v rámci bohemistického projektu - obnově studijních materiálů, dnes již lehce obsoletních, používaných na univerzitě k výuce českého jazyka. Projekt je realizován ve spojení s velvyslanectvím v Belgii.

Debata s krajany
Ve večerních hodinách proběhlo v prostorách Českého centra setkání zvláštního zmocněnce s krajany žijícími v Belgii. Na setkání přijeli krajané nejen z Bruselu a jeho nejbližšího okolí, ale i např. i ze vzdálených Antverp a dalších belgických měst jak z valonské, tak vlámské oblasti země. Pro řadu krajanů tak setkání se zmocněncem bylo současně i příležitostí k osobnímu seznámení se s ostatními členy české komunity v Belgii. Tato regionální pestrost zajímavě obohatila celkovou debatu. V úvodu setkání představil zvláštní zmocněnec publiku strukturu a fungování krajanského oddělení a obsah hlavních pilířů současné krajanské agendy a formy spolupráce s ostatními ministerstvy a legislativními institucemi. Informoval rovněž krajany o nejaktuálnějším dění v krajanské politice v ČR, kterým jsou v těchto posledních týdnech především dvě novely zákonů projednávané v Poslanecké sněmovně PČR. Krajané měli zájem dozvědět se především o stavu projednávání korespondenčního hlasování. Přirozeně se zajímali rovněž o novelu zákona č. 186/2013 Sb. o nabývání českého občanství u osob, které v minulosti české občanství v souvislosti s odchodem do zahraničí ztratili. Oba body zajímaly místní publikum, a to o to více, že právě v Bruselu sídlí zmíněná iniciativa Chceme volit distančně, která již několik let usilovně žádá českou vládu o umožnění korespondenční volby pro Čechy v zahraničí po vzoru ostatních evropských zemí. Následující a velmi živá debata otevřela řadu důležitých témat, často velmi technických, z oblasti praktického krajanského života Čechů v Belgii a v budování jejich novodobého vztahu k vlasti. Vzhledem k tomu, že drtivá část publika patřila především k mladším generacím, které udržují s vlastí velmi úzký kontakt a současně znají dobře reality fungování života v zahraničí, týkala se velká část debaty specifických otázek z oblasti konzulárních služeb. Vzhledem k tomu, že bruselské prostředí je svým charakterem velmi kosmopolitní a rovněž řada českých občanů přišla do Belgie již také s další zkušeností z jiných zemí Evropy nebo zámoří, nechyběly v debatě důležité paralely a srovnání fungování věcí u diaspory v jiných zemích (např. USA, Itálie, Německo, Švédsko atd.).

V neděli dopoledne navštívil zmocněnec Krátký bruselskou školu podruhé, a to během výuky starších dětí. I v tomto případě se zvláštní zmocněnec zajímal o otázky spojené s vnímáním reality života dětí v Belgii a snahou jejich rodičů zajistit jim udržování si českého jazyka jeho kultivací v rodinách i mimo ně. Z přítomnosti na vyučování i z následující diskuse s dětmi bylo zřejmé, že děti zvládají náročnou češtinu i gramatiku přirozeně a pravděpodobně intuicí. Zajímavé je, že ač je obecně známo, že silnější vliv na mateřský jazyk u dítěte má obvykle matka, nebylo na první pohled znát, kdo z dětí má českou maminku nebo otce. Úroveň češtiny u dětí byla vysoká v obou případech, což je velmi povzbudivé. Z rychlého průzkumu vyplynulo, že velká většina dětí, více než ¾ dětí mají za jednoho z rodičů cizince (Belgičan, Ital, Němec, Španěl, Francouz, Angličan, Číňan) a jen menší část dětí (cca 1/4) má oba rodiče Čechy. Již z tohoto výčtu a srovnání s jinými zeměmi, je zřejmé, že bruselští čeští krajané, kteří většinou pracují v rámci unijních institucí, ale nejen, žijí v Bruselu v jednom z nejvíce kosmopolitních krajanských míst ve světě. Lze předpokládat, že tento trend se bude dále rozvíjet.

Nedělní odpolední oslava 120 let od založení Českého krajanského spolku Beseda
Oficiální program oslav, které se v prostorách českého stálého zastoupení konaly pod záštitou stálé zástupkyně ČR při EU Edity Hrdé a velvyslance ČR při Belgickém království Jakuba Skalníka, začal státními hymnami a projevy obou velvyslanců a zvláštního zmocněnce. V promítané audiovizuální prezentaci, doprovázené osobním komentářem předsedkyně spolku Olgy Schmalzriedové, si hosté připomněli historii a jednotlivé úspěchy spolku. Ten například v roce 2004 získal cenu Gratias agit. České a následně slovenské písně zazněly ve dvou hudebních vystoupeních, mezinárodního tria „High Trees“ a slovenského sboru „Jako Doma“. Během společenského večera měl zmocněnec možnost hovořit s členy všech krajanských sdružení v Belgii včetně „České inspirace“ (pěvecký sbor, divadlo, výtvarný kroužek) nebo „VlaCzech“ (vlámský Čech). Na akci přišla řada jednotlivců-zástupců nejen z řad krajanů, ale rovněž zástupců dalších českých institucí, jako jsou například Česká centra nebo jednotlivá bruselská zastoupení krajů a hl. města Prahy, kteří všichni v rámci svých možností krajanskému životu v Bruselu aktivně pomáhají. Mezi krajany potkal zmocněnec řadu českých pracovníků v evropských institucích, podnikatelů či zástupců zahraničních firem nebo pracovníků výzkumu.

Není pochyb o tom, že Belgické krajanské prostředí je velmi zajímavé z řady pohledů. České krajanství bude v Bruselu vždy existovat, právě díky netradičně velkému pravidelnému příchodu nových Čechů do tohoto centra evropského unijního dění. Velké poděkování za úspěšnou akci a organizaci návštěvy patří předsedkyni spolku Olze Schmalzriedové, ředitelce ČSHB Brusel Dagmar Strakové a jejímu učitelskému sboru, stejně jako vedoucím představitelům ostatních krajanských sdružení. V neposlední řadě patří poděkování za úspěšnou podporu krajanů v Belgii pracovníkům Stálého zastoupení ČR při EU Brusel a českému velvyslanectví v Belgii. Děkujeme všem za trvalou podporu krajanů v Belgii.

O oslavě referuje také Radio Prague International, článek si můžete přečíst zde.