V Národním muzeu rumunského venkova „Dimitrie Gusti“ navštívil ministr zahraničí spolu se zástupci rumunských institucí a rumunského diplomatického sboru český krajanský folklórní program spojený s oslavami 200. výročí českého osídlení Banátu a současně i oslavami Dne českého jazyka v Rumunsku (každoročně 28. září na svatého Václava). Do hlavního města se při této příležitosti sjeli zástupci devíti z celkových patnácti českých obcí v Rumunsku. Hlavními dramaturgy společného kulturního programu českých vesnic se stali vyslaní učitelé ve Svaté Heleně a Eibenthale Klára Jíchová a Alexandr Gajdžica. Na setkání přijela i vyslaná lektorka českého jazyka na univerzitě v Bukurešti Alena Klimešová spolu se svými studenty.

Mezi hosty z řad rumunských institucí a diplomatického sboru byla řada těch, kteří mají úzký vztah ke krajanské agendě a politice menšin nebo je k České republice a české kultuře váže osobní pouto. Příkladem byli státní tajemnice pro národnostní menšiny Eniko Katalin Laczikó či bulharský velvyslanec Radko Vlaykov. Hlavní hosté na úvod slavnostního odpoledne vystoupili se svými projevy na téma podpory jazyka a kulturní identity. Ministr zahraničí Jan Lipavský ve svém projevu ke krajanům a oficiálním hostům hovořil nejen o historii, ale především o současnosti krajanské diaspory v Rumunsku. Za důležité považuje institucionální zastoupení krajanů v Rumunsku a oficiální podporu českých i rumunských organizací. Jan Lipavský poděkoval při této příležitosti rumunským i českým úřadům a všem nevládním organizacím, které od 90. let dlouhodobě v Banátu podporují českou menšinu.

Při setkání s předsedou jihobánátské české sekce Svazu Slováků a Čechů v Rumunsku Štefanem Boudou, a následně i jednotlivými českými předsedy místních krajanských organizací, vyjádřil ministr plnou podporu urychlení již několik let trvajícímu procesu rozdělení společné slovensko-české zastřešující organizace na dvé samostatné nástupnické organizace. Společná organizace se z důvodu rozdělení Československa v r. 1993 a majoritního vlivu Slováků žijících ve zcela jiné oblasti země (Nadlak u maďarských hranic) ukazuje pro potřeby Čechů žijících v jižním Banátu při srbské hranici dlouhodobě již jen jako málo funkční.

Vzhledem k tomu, že pro uchování jazyka hraje hudba ve výuce v banátských školách zásadní roli, předal ministr třem největším krajanským školám (Svatá Helena, Eibenthal, Gernik) darem tři španělské kytary. Kytary a mandolíny patří k nejvíce používaným hudebním nástrojům v banátských sborech, vedle akordeonu a dechových nástrojů. Krajané poděkovali ministru zahraničí za dosavadní podporu ze strany českých ministerstev a předali ministrovi dárkový koš s výběrem typických banátských produktů.

Při následném společenském odpoledni zorganizovaném formou přehlídky krajanské gastronomie a krojů měli krajané možnost hovořit s ministrem zahraničí a dalšími členy české delegace. Ministr Lipavský společně se státní tajemnicí pro národnostní menšiny Eniko Katalin Laczikó a slovensko-českým poslancem v rumunském parlamentu Adrianem Merkou potvrdili sdílený zájem na dokončení slovensko-českého rozdělení společné organizace. V následném krojovaném průvodu, který je v banátských obcích součástí všech lidových oslav, se hosté přesunuli do centrální budovy muzea, kde se v samotném závěru programu uskutečnila výstava českých krojů a vernisáže českého malíře z Banátu Josefa Mlezivy.

V dopolední části programu vystoupili na úvod celodenních oslav s projevy hostitelka- ředitelka muzea Paulina Popoiu a zástupce státní tajemnice pro krajanské menšiny Dincer Geafer.  Za českou stranu vystoupil zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti Jiří Krátký a předseda české sekce Slovensko-českého svazu Štefan Bouda. Zvláštní zmocněnec ve svém projevu ke krajanům a rumunským návštěvníkům hovořil nejen o historii, ale o širším kontextu krajanství a postavení banátských Čechů mezi ostatními komunitami ve světě. Zmínil silný kulturní příběh historie Čechů v Rumunsku stejně jako jazykovou i kulturní jedinečnost české diaspory v Banátu, která dnes posiluje turistickou zajímavost celého regionu.

Hovořil rovněž o zachování jazyka, vysílání českých učitelů a institucionální péči o jazyk ze strany MŠMT a MZV. Poděkoval jednotlivým předsedům krajanských organizací a rumunským zástupcům místní správy a samosprávy, bez jejichž zájmu by dnes systémová provázanost neexistovala. V neposlední řadě vyzdvihl práci českých neziskových organizací, které významně pomáhaly a nadále pomáhají českému ministerstvu zahraničí a státu při jeho krajanské misi za uchování české identity v Banátu. Pořadatelům stran muzea i krajanům poděkoval za krásný kulturní zážitek, který bude mít veřejnost možnost znovu shlédnout ve dvou půldnech, tentokrát přímo v hlavním městě, po srpnové premiéře při oslavách ve Svaté Heleně. Vyjádřil rovněž naději, že v rozlehlém centrálním muzeu „Dimitrie Gusti“ se v budoucnu objeví i typický dům z oblasti českých banátských vesnic, což bylo následně ředitelkou muzea Paulinou Popoiu potvrzeno.

Záznam divadelního představení, které sehráli Svatohelenští v srpnu 2023 na oslavách 200 let od založení české vesnice Svatá Helena v Rumunsku. O texty písní, hudbu, scénář a režii představení se postarala vyslaná učitelka Klára Jíchová.

K bilaterálním jednáním ministra Lipavského více zde.