Spolu se zástupci vedení jednotlivých škol ve Velké Británii se setkání účastnil generální konzul v Manchesteru Ivo Losman a I. tajemník ZÚ Londýn Martin Hošek. Osobně se účastnil rovněž honorární konzul v Peterborough Petr Torák. Díky hybridnímu formátu se mohli na dálku zúčastnit i hosté z ČR. MŠMT zastupovaly vedoucí oddělení pro záležitosti krajanské a organizační Monika Slabá a Eva Tučková za oddělení základního vzdělávání. MZV zastupoval zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti JUDr. Jiří Krátký.

Z okruhu největších výzev pro české školy ve Velké Británii se jeví postupné vyrovnávání se s důsledky brexitu, které se odrážejí i ve fungování škol. Nejzávažnější otázkou je nyní zajištění dostatečně velkého asistenčního českého personálu ve školách. V minulosti se tento úkol dařilo zajišťovat s pomocí vysokoškolských studentů, po brexitu však Velká Británie vystoupila z evropsko-unijního rámce výměnných studentských programů, které ovšem slibované britské programy nenahradily. Britský studentský program působí pouze jednostranně pro britské studenty, současná pobrexitová vízová politika Velké Británie je nastavena velice striktně a její další upevnění se očekává po 31. květnu 2023. Svou zprostředkovací roli přestal po vystoupení Velké Británie z EU v řadě oblastí výměn plnit také British Council. Nastavení současné vízové politiky ve Velké Británii, podle zkušenosti učitelů, např. neumožňuje ani dobrovolnické formy práce cizinců, kteří současně nemají příslušné vízum nebo pracovní povolení.

Českých studentů přichází do Velké Británie po brexitu znatelně méně. České univerzity nemají navázány přímé bilaterální dohody. Stejně tak v současné době neexistuje bilaterální česko-britská mezinárodní dohoda, která by mohla situaci částečně napravit. Významnou součástí budoucí úspěšnosti českých škol ve Velké Británii je udržení silné motivace rodičů dětí. Ta je dnes spatřována v provázanosti s českým vzdělávacím systémem. Ředitelé škol se proto zajímají o možnosti uznávání vybraných zkoušek na školách ve Velké Británii v českém vzdělávacím systému.

Další cestou k vyšší motivaci je naopak uznávání zkoušek z českého jazyka v britském prostředí. Tato poslední oblast je otázkou získání potřebné akreditace v britském systému. Ukazuje se, že základní překážkou v usilování o akreditaci může být zatím malý početní zájem o vykonávání takové zkoušky na britských školách (otázky nákladů na vytvoření textů a zajištění zkušebního personálu). Téma by se však mohlo stát předmětem širšího, zatím neprovedeného průzkumu a tím se dostat do širšího povědomí českých rodin ve Velké Británii. Potenciál je velký vzhledem ke skutečnosti, že pobrexitové statistiky ukázaly, že v zemi v současnosti žije více než 100 tisíc Čechů. Zmíněnou akreditaci má ve Velké Británii celá řada jiných evropských zemí.