František Janouch byl v šedesátých vedoucím oddělení teoretické nukleární fyziky v Ústavu jaderné fyziky Československé akademie věd a působil na Karlově univerzitě. Po sovětské okupaci Československa ztratil na začátku normalizace své profesní pozice v českých institucích. Díky nabídce Švédské královské akademie věd odešel v r. 1974 do Švédska, působil ve Výzkumném ústavu fyziky. Z exilu podporoval český disent a založil Nadaci Charty 77. Po r. 1989 se stal poradcem Václava Havla. Byl přesvědčeným zastáncem výstavby elektrárny Temelín. Svou odbornou erudicí významně přispěl k mezinárodní obhajobě v ocenění vysoké technické úrovně jihočeské elektrárny. V roce 2012 byl oceněn stříbrnou medailí Senátu Parlamentu ČR. František Janouch po celý svůj život v cizině byl hrdým na svou vlast a patřil mezi nejvýraznější osobnosti českého krajanského života ve Švédsku. V roce 2020 připravili Františku Janouchovi krajané ve Stockholmu ze Švédsko-česko-slovenského spolku společnou oslavu při příležitosti jeho 90. narozenin. Jméno Františka Janoucha bude navždy patřit mezi neznámější české osobnosti žijící ve Švédsku.