Záhřeb

Vzhledem k významnému postavení české menšiny v Chorvatsku a samotnými Chorvaty velmi ceněnému kulturnímu přínosu Čechů v Chorvatsku jednal zvláštní zmocněnec v hlavním městě Záhřebu o krajanských kulturních projektech, kulturním přesahu a o vzájemné kulturní podpoře mezi oběma diasporami s ministryní kultury Ninou Obuljen Korzinek. J. Krátký poděkoval ministryni kultury za veškerou dosavadní podporu, které se české diaspoře v Chorvatsku dostává ze strany ministerstva kultury i vlády. Ministryně kultury naopak ocenila kulturní a společenskou roli, kterou po celou svou historii hrála přítomnost české komunity v Chorvatsku. Obě strany si potvrdily zájem na pokračování v této dlouholeté podpoře života obou národnostních menšin, která se v těchto letech soustřeďuje na reciproční podporu při budování kulturních center ve slavonském Daruvaru a v moravské Jevišovce. O pozornosti, která je věnována krajanské dimenzi v bilaterálních vztazích, vypovídá i její klíčové postavení v programu dvou posledních státních návštěv – českého prezidenta v Záhřebu v roce 2017 a chorvatské prezidentky v Praze na jaře 2019. Zvláštní zmocněnec informoval ministryni kultury o přípravě nového, v pořadí již čtvrtého pětiletého plánu podpory české diaspory v zahraničí. Ministryně hovořila o významu podpory vzniku národních kulturních domů a významu národních knihoven v zahraničí pro uchování vlastní národní kultury.

Následně se J. Krátký setkal s místopředsedou chorvatského parlamentu Furiem Radinem, který je současně zástupcem italské menšiny v Chorvatsku. Ten zmocněnce seznámil s chorvatským parlamentním přístupem k národnostním menšinám a informoval ho o praktickém významu pevného právního ukotvení uznaných menšin v zemi. Mezi významné osoby českého původu, které zvláštního zmocněnce v chorvatském parlamentu přivítaly, patřila i poradkyně předsedy parlamentu paní Jasna Vaniček – Fila.

s místopředsedou chorvatského parlamentu Furiem Radinem

Důležitou součástí pracovního pobytu v Záhřebu byla i návštěva nedávno zrekonstruované budovy České besedy Záhřeb, ve které sídlí kromě besedy i Rada české menšiny hlavního města. Před odjezdem ze Záhřebu a u příležitosti konání slavnostní krajanské recepce ke státnímu svátku ČR zmocněnec poděkoval asi stovce přítomných krajanů a jejich institucionálním partnerům za jejich dosavadní činnost vykonávanou v Chorvatsku pro propagaci dobrého jména českého státu a jeho kultury.

Beseda Záhřeb

Daruvar a Slavonie

Při cestě za spolky do Slavonie se nejprve J. Krátký setkal v Bjelovaru, kam administrativně spadá Daruvar, srdce tradičního českého osídlení v Chorvatsku, s hejtmanem Bjelovarsko-bilogorské župy Damirem Bajsem a s dalšími významnými členy krajské rady, mezi kterými důležitou roli hrají zástupce české krajanské komunity jako Tanja Novotni - Golubić nebo Damir Malina. Podobně jako vládní představitelé v Záhřebu rovněž Damir Bajs velmi ocenil kulturní i společenskou roli Čechů ve své župě a zdůraznil příkladnou a zcela bezproblémovou integraci české komunity do veřejného života Chorvatů. Župa přispívá české menšině na řadu projektů věnovaných především vzdělávání v českém jazyce. Na druhé straně by kraj uvítal pozornost českých investorů. V podobné duchu se odehrálo i setkání se starostou města Daruvar Damirem Lneníčkem. V rádiu Daruvar se zmocněnec Krátký vyjádřil k současné vysoké úrovni spolupráce mezi českou komunitou a vedením města.

Daruvar

Z několika škol, které měl zmocněnec možnost ve Slavonii navštívit, největší dojem udělal především komplex budov české komunity v Daruvaru, který zahrnuje nejen sídlo Svazu Čechů a Slováků v Chorvatsku, českou pamětní síň, redakci krajanského časopisu Jednota, ale také české jesle s mateřskou školou a konečně školu Jana Amose Komenského. Na jeho dostavbě (spolu se školou v sousedních Končenicích) a mobilním vybavení k dopravě dětí do škol se v minulých letech podílela přímo česká vláda, MZV nebo ČÚZ. Za zmínku stojí, že mimořádná kvalita českých školek a škol ve městě přitahuje pozornost i rodičů z řad etnických Chorvatů, a to i přesto, že čeština je jediným výukovým jazykem. Školy mají velmi dobré technické zázemí jak pro školní tak mimoškolní aktivity. Ty směřují především k hudbě, tanci a sportu, ve kterých Češi získávají početné trofeje na chorvatských soutěžích.Ve Slavonii navštívil zmocněnec ještě několik chorvatských škol s doplňkovou výukou češtiny jako volitelného jazyka.

Škola Komenského Daruvar

Školka Ferdy Mravence Daruvar

V českém městě Ivanovo Selo zvláštní zmocněnec spolu s předsedkyní Svazu Čechů Marií Štrumlovou – Tučkovou, jejím zástupcem Daliborem Kolářem, starostou města Hrubečné Pole Zlatko Madaruhem, farářem a předsedou poslaneckého klubu národnostních menšin Vladimírem Bílkem rozsvítil svíčky padlým obětem z řad Čechů, kteří bojovali na chorvatské straně a padli v chorvatsko-srbské válce v roce 1991. I následující zastavení patřilo dalšímu symbolickému místu české historie ve Slavonii, vesnici Bučje a místu založení první samostatné vojenské jednotky, pozdější brigády Jana Žižky, která bojovala za Druhé světové války mezi Sávou a Drávou.

památník Ivanovo Selo

V Dežanovci, Jazveniku a Brestově se J. Krátký zúčastnil tří celonárodních krajanských folklorních přehlídek, kde mohl osobně hovořit s velkým počtem krajanů, a to jak se zástupci starší, tak se zástupci mladé, ve vedení spolků a kroužků nastupující generace. Návštěvou českých besed v Brestově a Mezurači (kde Česká beseda působí společně s Maticí slovenskou) se J. Krátký rozloučil s daruvarským krajem.

festival

Na chorvatském pobřeží navštívil J. Krátký celkem čtyři krajanská místa, a to Masarykův dům se sídlem České besedy v Rijece, vzdělávací centrum krajanské komunity pro mladé v Tkonu, Biograd na Moru a Univerzitu v Zadaru. Na starobylé zadarské univerzitě se zúčastnil zahájení semestrální výuky češtiny mezi chorvatskými studenty, kterou prostřednictvím vyslané lektorky zajišťuje Jihomoravský kraj. V Tkonu se pak seznámil s další konkrétní iniciativou českých krajanů v Chorvatsku, kteří chtějí využít vlastnictví svých pozemků, zajistit společně s ČR rekonstrukci již nevyhovujících budov a vytvořit moderní společnou česko-chorvatskou vzdělávací základnu pro výuku češtiny.

Český dům TGM Rijeka

Z cesty po Chorvatsku si zvláštní zmocněnec přivezl přehled o rozložení a materiálním zajištění krajanských komunit v Chorvatsku, stejně jako přesvědčivý poznatek o uznání společensko-kulturní role Čechů ze strany Chorvatů a chorvatských úřadů. Školství, které si komunita v Chorvatsku za léta vybudovala a prosadila, je silnou národní kulturní devizou české diaspory v zemi. Zvláštní zmocněnec po této návštěvě lépe rozumí touze krajanů, především v Záhřebu a Rijece, aby česká kultura podporovaná státem znovu vstoupila na kulturní chorvatskou scénu. Proto krajanům přislíbil, že se pokusí podpořit jejich snahy, aby mohli v Záhřebu nebo v jiném městě znovu přivítat oficiální české kulturní zastoupení. Kultura je v současné době hlavním motivem, proč se k české etnicitě v poslední době znovu hlásí více lidí. Sčítání lidu, které se uskuteční za dva roky, ukáže, jaký vliv skutečně česká kultura v Chorvatsku má.

Poděkování