H i s t o r i e

První zmínku o českých osadnících na NZ máme z r. 1863, kdy sem dorazila skupina 83 emigrantů ze Stodu u Plzně a okolí (Němci i Češi) pod vedením námořního kapitána Martina Krippnera původem ze Stodu. Usadili se cca 50 km severně od Aucklandu, kde od místních úřadů obdrželi 16 ha půdy a založili vesnici Puhoi ("líně tekoucí voda"). Živili se prodejem zemědělské a řemeslné produkce do Aucklandu. Za humny vystavěli boží muka, která stojí dosud a jsou to jediná boží muka na NZ a nejspíše i v celé Polynésii. V r. 1881 vystavěli kostel sv. Petra a Pavla, v jehož oknech jsou uvedena česká jména těch, kteří na kostel přispěli. V kostele je kopie Pražského jezulátka a kopie oltářního obraz z Litic u Plzně, datovaná 1885 a zhotovená na objednávku v Čechách. Dnešní Puhojčané již dávno česky nemluví, ale na poštovním razítku používají označení Puhoi - Bohemian Settlement.

Od roku 1873 do své smrti v roce 1926 žil na NZ český malíř Bohumil Lindauer, rodák z Plzně, absolvent vídeňské akademie a autor výzdoby kostelů ve Vizovicích a Valašských Klobukách. Proslavil se svými věrnými portréty Maorů (cca 200 podobizen).

Větší příliv krajanů na NZ byl zaznamenán až po r. 1948 a 1968. Z české strany dochází k oživení emigrace na NZ po listopadu 1989, kdy mladí a vesměs vysoce kvalifikovaní absolventi českých škol vidí NZ jako ekologicky nedotčenou zemi pro svou budoucnost.

S o u č a s n o s t

Po zrušení federálního velvyslanectví ČSFR v novozélanském Wellingtonu zastupuje zájmy ČR na Novém Zélandu (dále jen NZ) konzulát v australském Sydney, jehož prostřednictvím je udržován kontakt s krajany na NZ. Přímo na NZ zastupuje zájmy ČR i tzv. honorární (čestný) konzul, který vykonává vymezenou část konzulární agendy. Od roku 1996 působil
ve funkci honorárního konzula ČR na NZ pan Miroslav Paulík, český krajan, který zemřel v dubnu 2003. Současným honorárním konzulem je pan Gregory Shanahan, jehož úřad sídlí v Aucklandu.

Podle oficiálního novozélandského sčítání lidu z roku 2001 měla v této době česká krajanská komunita na Novém Zélandu 969 osob. Ke slovenskému původu se tehdy přihlásilo 177 osob. Podle údajů Úřadu pro imigraci (Immigration New Zealand) www.immigration.govt.nz a Ministerstva vnitra (Department of Internal Affairs) www.dia.gov.nzdošlo po roce 2000 k mnohonásobnému (dle odhadu až desateronásobnému) nárůstu počtu českých občanů, který lze vysvětlit podepsáním dohody o pracovních prázdninách, otevřenou imigrační politikou země, velmi blízkou mentalitou i turistickou přitažlivostí. Současný odhad je 6.000-9.000 Čechů žijících na NZ.

Česká krajanská komunita je především soustředěna v okolí dvou největších měst Severního ostrova, Wellingtonu a Aucklandu, kde také působí krajanské spolky sdružující jak Čechy, tak Slováky v teritoriu. Spolek ve Wellingtonu byl založen r. 1968, spolek v Aucklandu r. 1984. Menší skupinky krajanů žijí i na Jižním ostrově, v Nelsonu a v Christchurchi jsou dva spolky a  např. ve stotřicetitisícovém Dunedinu přednáší filozofii na nejjižnější univerzitě světa, Otago University, česká krajanka, spisovatelka Jindra Tichá. Krajané ve Wellingtonu vydávají od r. 1989 měsíčník Střípky-Čriepky se zajímavostmi ze života v ČR a SR a událostmi ze spolkového života. Do měsíčníku přispívá i aucklandský spolek.